Ondřej Ruml (zpíval Slim Jim a Čím to je) si v minulých kolech nastavil laťku neuvěřitelně vysoko. Jak minule prorokoval Petr Janda, ten výkon už asi do konce soutěže nikdo nepřekoná. Bohužel ani Ondřej sám nebyl tentokrát tak přesvědčivý jako posledně. S fenomenálním Danem Bártou se může srovnávat jen těžko, Čím to je zase trochu utrpělo kvůli nepovedené slovenštině. V cizích řečích se dá leccos zakamuflovat, ale slovenština je nám stále tak blízká, že je v ní každá chybička ihned slyšet. Suma sumárum - žádná sláva, Ondro. Neurazils, nenadchnuls.
Kamila Nývltová (zpívala Vyznanie a Amor magor) se v medailonku prezentovala jako netalentované dítě, které rodiče doslova dokopali k umění. A přesně tak na mne dnes působila. Jako perfektně připravený šprt. Slovenština pro ni byla španělskou vesnicí, jak je vidět, jazyková bariéra mezi našimi bratrskými národy se u mladé generace stále zvětšuje. U skladby Vyznanie jsem si přála, aby byla raději přetextována do češtiny, to by Kamile slušelo více, jak se ukázalo později u Amora magora, který byl odzpíván bez chyby, i když trochu křečovitě. Kamila působí jako hodná holčička, která nechce zklamat rodiče. To je ale story, která diváka nezajímá. Ten chce vidět pravdivý, poctivý výkon. Myslím si, že Kamila bude takového výkonu schopna, až si něco odžije.
Za 5 dvanáct (zpívali Nad horú svítá a Kým pri mne spíš) se rozhodli rapidně zpomalit - asi poslechli to, co zpívala Martina. A dobře udělali. Tentokrát je nikdo nemohl nařknout, že jde o varietní číslo. Vše bylo velmi vkusné. A jako na potvoru zrovna v den, kdy se jim povede to nejlepší za celou soutěž, na ně přišla řada v Kdo s koho a následné vyřazení ze hry. Jsem zvědavá, jestli toto seskupení vydrží. Přeci jen měli docela poctivou fanouškovskou základnu, neměli by to jen tak zahodit a vrátit se ke své divadelní rutině.
Jiří Zonyga (zpíval Dnes a Husličky) ukázal dvě velmi rozdílné polohy. Jak poměrně ostrý rock, tak lehký folk, jen mírně zrockovatělý. Na počátku Dnes měl ale problémy, začal zpívat naplno a jen horko těžko to pak ukočíroval, aby ve druhé části skladby mohl přidat na síle. Husličky nám představily bodrého Moraváka, stréca Zonygu, kterému je jedno, jestli je ve sklípku nebo v rock clubu, on prostě famózně béká.
All X (zpívali a hráli Pražákům, těm je hej a Tota Heľpa) musí mít divadlo, a když nemohou mít kulisy, tak si alespoň pořídili projekci na displejích. Mohli se tak řítit ulicemi Prahy a já jen zamáčkla slzu v oku, když jsem si vzpomněla na Františka Ringo Čecha, jak se v baretce a s kozou na provázku ptal na strejdu Karla. Druhá věc od All X byla prapodivnou směsí slovenské lidovky a španělského Bolera složeného francouzským skladatelem, to vše stylizováno do válečného prostředí. Myslím, že kdo čekal obvyklou bžundu, byl zklamán, a kdo v tom hledal poselství, mohl najít bžundu neobvyklou, schovanou za závoj strnulých obličejů. Považuju to za skeč srovnatelný s těmi nejméně pochopitelnými skeči Monty Pythonů. Ale možná je to všechno úplně jinak.
Martina Pártlová (zpívala Spomál a Náskok) si vybrala jednou dobře a jednou špatně. Spomál je nádherná baladická písnička, Martina ji podala s citem a navíc jí velmi slušel civilní vzhled. Bylo to stokrát lepší, než když z ní dělali Barbie Exotic. Bohužel, po excelentním prvním výkonu přišel propad v podobě tuctové diskotékovky. Martina se snažila, ale mizérii nelze povýšit na umění. Možná právě proto se podruhé dostala do Kdo s koho a může jen děkovat Soukupově neoblibě skupiny Za 5 dvanáct, jinak by nejspíš putovala zpátky za bar.
Co bude příště?Za týden se nejspíše opět vrátíme k poctivým starým peckám. Mladí lidé možná budou z Noci oživlých legend zklamaní, protože se na světlo opět vytáhnou skladby z dob, kdy spolu jejich rodiče teprve začínali randit. Staromilci si to naopak budou pochvalovat. Na co se můžete těšit? Beatles, Nirvana, Queen, to je jen zlomek toho, co se nabízí. A každý interpret bude opět zpívat dvě skladby. Napadá vás, co by se pro koho hodilo? |