Simona Babčáková o humoru a hudbě
Motivem jedenácté řady StarDance je čas. Znáte čas svého narození?
Vím, ale neprozradím – to je intimní astrologická informace.
Co byste dělala, kdybyste nebyla herečkou?
Terapeutku.
Co vnímáte jako svůj největší úspěch?
Vůbec to, že dělám herectví na úrovni, na jaké ho dělám: že jsem v Dejvickém divadle. To, že mohu točit, moderovat, improvizovat. Skutečně žiji svůj sen. Všechny dětské sny jsem si splnila a teď si pomalu plním i ty dospělé.
Těšíte se na porotu, nebo se jí obáváte?
Chápu, že jde o show a že tam porota musí být. Chápu, že musí být zaměřena na chyby a že je musí pojmenovat. Chápu tedy její smysl, ale porota není to, kvůli čemu tančím. Tančím kvůli sobě, pro svou radost. Jistě, oni mi něco řeknou a já se na to budu snažit nějak vtipně reagovat, ale fakticky mě jejich názor nezajímá. Nemám totiž ambici umět dokonalý tanec podle soutěžních kritérií, ale užít si ho!
Jak zvládáte náročné tréninky?
Pro tělo je to pochopitelně šok, jelikož na sportovní výkony nebylo zvyklé, ale zjistila jsem, že když si dvakrát týdně nechám udělat masáž a jednou fyzioterapii, tak se to dá. Takže mám několik masérů, fyzioterapeutku… Věděla jsem o tom a ten servis jsem si zajistila dopředu. Až se budu věnovat jen tomu, tak bych chtěla přidat saunu a další relaxační věci. Včera mě u fyzioterapeutky velice pobavilo, že mi říká: „Podívej se, záda tě bolí kvůli břišním svalům a ty už nedoděláme. Měla bys už trénovat ve stahovačkách!“ Takže zatímco se všichni nechávají tejpovat, já trénuji ve stahovačkách.
Čím je pro vás StarDance?
Je to příležitost posunout své hranice. Charakteristický rys mé tvorby je zabít několik much jednou ranou: uvědomila jsem si, že když to nevezmu teď, tak už nikdy. Cítím, že tělo už není ochotno snášet dřinu a dril, tohle je poslední možnost. Rozhodně si tím také kompenzuji čas dospívání, kdy jsem do tanečních nechodila ze strachu, že mě nikdo nevyzve k tanci. Moc bych se chtěla naučit všechny tance, jelikož mě to velice baví. Navíc si užívám to, když mě partner při tanci vede, ví, co dělá, a já se mu mohu odevzdat. To je pro mě hluboce léčivé. Takže se naučím tance, posílím tělo a ještě je to terapeutické.
Kdo je podle vás nejlepším tanečníkem z Dejvického divadla?
Kromě Veroniky, která je nyní samozřejmě absolutní královnou a velice ráda bych si s ní zatancovala, by mě lákal Jaroslav Plesl, který je tak multitalentovaný, že by byl i v tomto jistě skvělý.
Jste mimo jiné vášnivou improvizátorkou. Bylo rozhodnutí účinkovat ve StarDance improvizací, nebo promyšleným rozhodnutím?
Šlo o promyšlené rozhodnutí.
Zmiňovala jste, že je pro vás velice důležitý humor. Při seznamování jste říkala, že by to díky němu s Martinem mohlo fungovat. Funguje?
Jsem velmi spokojená, myslím, že to funguje a Martinovi můj humor vyhovuje. Musí. Pochází z Hodonína a žije na Ostravsku, ten něco vydrží.
Zmínila jste, že si chcete užít tanec, zároveň jste ale skvělá komička. Plánujete v samotném tanci využít i tohoto talentu?
Určitě, ráda bych! Takhle: abych to zvládla, využiju všechno!
Jak to je s výběrem hudby. Vybírá ji Martin, nebo to děláte společně? Vybíráme ji společně a je to tedy dost licitování, jelikož je to pro mě absolutně zásadní a spoustu písniček nám nepovolili, že už byly v minulých ročnících. Hudba se mnou buď něco dělá, nebo nedělá. Pokud se mnou něco dělá, tak je mi jedno, co je to za žánr, ale pokud na ni moje tělo nereaguje, tak ho zkrátka nechává chladným. Propojení hudby a pohybu mi způsobuje slast. Už na těch prvních trénincích, když jsme udělali kousek choreografie a pak si to zatančili do hudby, tak mi naskočila husí kůže.
Martin Prágr nejen o trénincích
Kolik času protančíte?
Chodíme čtyřikrát nebo pětkrát týdně a vždy tak na dvě a půl hodiny. Mimo StarDance odučím třeba i deset hodin denně, ale to je něco docela jiného, jelikož se ti lidé střídají a každý s sebou přinese novou energii.
Čemu byste se věnoval, kdybyste nebyl tanečníkem?
Buď bych byl sportovec, nebo by mě bavilo pořádat nějaké akce.
15. září 2021 |
Co považujete za své největší štěstí v životě?
Vždycky jsem vedle sebe měl rodiče, kteří mě dokázali v kariéře posunout. Takže jako největší štěstí vnímám to, že jsem vedle sebe měl mamku.
Jak vnímáte porotu na StarDance?
Pro člověka je určitě těžké to, že na generálce porota není. Je to vlastně jediná změna oproti večeru. Z ní a jejího upjatého pohledu jsem byl také nejvíc nervózní. Paradoxně víc než z přímého přenosu, na který se dívá víc než milion diváků.
Můžete už po pár trénincích trochu ohodnotit Simonu jako tanečnici? A využijete její komiku do choreografií?
Je opravdu velice šikovná. A její komický talent bych nerad cpal úplně všude. To, že takhle Simonu lidé znají, neznamená, že taková doopravdy je. Respektive myslím, že má daleko víc silných emočních stránek než jen komično.
Jde už poznat, zda jí víc půjdou standardy, nebo latina?
Právě proto, že má víc emočních poloh, tak bych neřekl, že jí půjde víc to, nebo to. Zatím v těch prvních dvou tancích, co jsme trénovali, nevidím nějaký velký rozdíl.
Během předchozí účasti ve StarDance jste tancoval se sportovkyní. Vnímáte nyní rozdíl?
Určitě, nicméně nemyslím, že by spočíval ve fyzickém drilu. Myslím, že jde spíš o povahu člověka než o to, zda je ten druhý v páru sportovkyně, pradlena nebo herečka. U Simony cítím velký vnitřní klid, možná to naživo bude jinak, kdo ví. U sportovce je to o tom, mít vše dokonale nacvičené. Simonina silná stránka je umění improvizace, což mi dává klid.
Byl jste se už podívat na Simonu v Dejvickém divadle?
Samozřejmě hned, jak jsem Simonu pozval, chtěl jsem ji vidět i na divadelních prknech. Ale ona mě předběhla a pozvala mě sama. Bohužel zatím jsme nenašli vhodný termín, ale už se na ni moc těším.
Kdo podle vás vyhraje další řadu StarDance?
30. listopadu 2019 |