"Hitler byl homosexuál," tvrdí ve víkendovém vydání listu Bild Machtan, který je profesorem historie na univerzitě v Brémách. K výsledku dospěl mnohaletým výzkumem a shrnul ho v publikaci Hitlerovo tajemství, dvojí život diktátora. Bez pochyb měl v životě víc těsných přátelství s muži než s ženami. Sice se několikrát o vztahy se ženami pokoušel, ale nevedly k naplnění, prohlašuje Machtan.
Už jako 20letý žil Hitler v roce 1908 ve Vídni v jedné místnosti asi čtyři měsíce se stejně starým Augustem Kubizekem a nosili třeba i stejné věci. "Lidé nás tehdy museli považovat za bratry a my jsme to také chtěli," napsal Kubizek později.
Následující roky trávil Hitler ve vídeňském mužském domově v ulici Meldemannstrasse, kde nebyla homosexualita neznámá, a žil tam s 20letým Rudolfem Häuslerem. Důvěrně si říkali Ádi a Rudi.
Z první světové války pochází Hitlerovo důvěrné přátelství s Ernstem Schmidtem; o obou někteří mluvili jako o "teplých bratrech". "V tom také pravděpodobně spočívá klíč k dosud nezodpovězené otázce, proč Hitler za celou válku zůstal jen obyčejným frajtrem," tvrdí Machtan.
Ve 20. letech žil Hitler ve "fašistické kultuře mužských svazků, k jejímž pilířům patřila ideologicky nabitá mužská erotika a sexualita". V tomto prostředí se budoucí diktátor spřátelil s řadou mužů, včetně svého pozdějšího zástupce Rudolfa
Hesse. "Můj Rudi, můj Hesíčku," oslovoval ho a Hess se později přiznal k náklonnosti k Hitlerovi: "Miluji ho."
Zvláštní vztah měl "vůdce" se svými dvěma řidiči Juliem Schreckem a Emilem Mauricem, který u něj směl zůstat i přes židovské předky. Ve svém pokoji měl Hitler údajně kromě fotografie matky i foto Schreckovo.
Významným datem byl rok 1934, kdy Hitler dal fyzicky zlikvidovat svého mocenského soupeře, šéfa úderných oddílů SA Ernsta Röhma, který se homosexualitou netajil. Röhm byl nebezpečný i tím, že prý jako jeden z mála věděl o vůdcově pohlavní orientaci. "Od 30. let se Hitler cítil vydíratelný svou minulostí," říká historik v deníku Die Welt. Po zničení Röhma Hitler zahájil systematické pronásledování homosexuálů a také tím se prezentoval jako zachránce národa.
Z práce Hitlerova životopisce Joachima Festa cituje Machtan vyjádření o "nepochybném erotickém mužském přátelství" mezi Hitlerem a nacistickým dvorním architektem Albertem Speerem, který byl údajně ve vztahu dominantnějším a silnějším partnerem.
Vztahem s Geli Raubalovou a později s Evou Braunovou jen Hitler klamal svůj národ, soudí historik. Tělesné styky s ženami se nikdy neprokázaly. Na druhé straně Machtan nenašel ani muže, který by řekl: "Spal jsme s Hitlerem." Stejně tak ale koneckonců nebyl nalezen důkaz, že Hitler nařídil holocaust, i když se podle
Machtana považuje za jisté, že k němu dal popud.
Za důvod, proč se sice o Hitlerově sexuální orientaci spekulovalo, ale zůstala tajemstvím, považuje historik i fakt, že se "vůdcův" soukromý život považoval za irelevantní pro jeho činy. Hitler také dost úspěšně soukromí kamufloval.
Machtan zároveň odmítá domněnky, že by holocaust přímo souvisel s Hitlerovou sexualitou. Na druhé straně však vztah k mužům mohl ve Vídni negativně ovlivňovat jeho postoj k Židům.
Už jako 20letý žil Hitler v roce 1908 ve Vídni v jedné místnosti asi čtyři měsíce se stejně starým Augustem Kubizekem a nosili třeba i stejné věci. "Lidé nás tehdy museli považovat za bratry a my jsme to také chtěli," napsal Kubizek později.
Následující roky trávil Hitler ve vídeňském mužském domově v ulici Meldemannstrasse, kde nebyla homosexualita neznámá, a žil tam s 20letým Rudolfem Häuslerem. Důvěrně si říkali Ádi a Rudi.
Z první světové války pochází Hitlerovo důvěrné přátelství s Ernstem Schmidtem; o obou někteří mluvili jako o "teplých bratrech". "V tom také pravděpodobně spočívá klíč k dosud nezodpovězené otázce, proč Hitler za celou válku zůstal jen obyčejným frajtrem," tvrdí Machtan.
Ve 20. letech žil Hitler ve "fašistické kultuře mužských svazků, k jejímž pilířům patřila ideologicky nabitá mužská erotika a sexualita". V tomto prostředí se budoucí diktátor spřátelil s řadou mužů, včetně svého pozdějšího zástupce Rudolfa
Hesse. "Můj Rudi, můj Hesíčku," oslovoval ho a Hess se později přiznal k náklonnosti k Hitlerovi: "Miluji ho."
Zvláštní vztah měl "vůdce" se svými dvěma řidiči Juliem Schreckem a Emilem Mauricem, který u něj směl zůstat i přes židovské předky. Ve svém pokoji měl Hitler údajně kromě fotografie matky i foto Schreckovo.
Významným datem byl rok 1934, kdy Hitler dal fyzicky zlikvidovat svého mocenského soupeře, šéfa úderných oddílů SA Ernsta Röhma, který se homosexualitou netajil. Röhm byl nebezpečný i tím, že prý jako jeden z mála věděl o vůdcově pohlavní orientaci. "Od 30. let se Hitler cítil vydíratelný svou minulostí," říká historik v deníku Die Welt. Po zničení Röhma Hitler zahájil systematické pronásledování homosexuálů a také tím se prezentoval jako zachránce národa.
Z práce Hitlerova životopisce Joachima Festa cituje Machtan vyjádření o "nepochybném erotickém mužském přátelství" mezi Hitlerem a nacistickým dvorním architektem Albertem Speerem, který byl údajně ve vztahu dominantnějším a silnějším partnerem.
Vztahem s Geli Raubalovou a později s Evou Braunovou jen Hitler klamal svůj národ, soudí historik. Tělesné styky s ženami se nikdy neprokázaly. Na druhé straně Machtan nenašel ani muže, který by řekl: "Spal jsme s Hitlerem." Stejně tak ale koneckonců nebyl nalezen důkaz, že Hitler nařídil holocaust, i když se podle
Machtana považuje za jisté, že k němu dal popud.
Za důvod, proč se sice o Hitlerově sexuální orientaci spekulovalo, ale zůstala tajemstvím, považuje historik i fakt, že se "vůdcův" soukromý život považoval za irelevantní pro jeho činy. Hitler také dost úspěšně soukromí kamufloval.
Machtan zároveň odmítá domněnky, že by holocaust přímo souvisel s Hitlerovou sexualitou. Na druhé straně však vztah k mužům mohl ve Vídni negativně ovlivňovat jeho postoj k Židům.
 Edward VIII. při setkání s Adolfem Hitlerem v roce 1937. (6. února 2001) |
