Nechcete se k divadlu vrátit?
Já mám pocit, že nejsem dobrý herec. Divadlo jsem opustil před šesti lety. Hrál jsem malé role a i to mě otravovalo a do divadla jsem nechtěl vůbec chodit. Takže jsem si uvědomil, že herectví není cesta, kterou bych chtěl jít.
Kdo je podle vás dobrý herec?
Třeba o Michalu Suchánkovi mohu říct, že je skvělý herec. Viděl jsem ho v několika filmech a vím, že hraje výborně. Vůbec to není ten Michal, kterého znám, a když se dívám na film s ním, nevidím tam kamaráda, ale postavu, kterou ztělesňuje. Když se takhle dívám na sebe, je mi strašně do smíchu. Nikdy by ze mě nebyl špičkový herec, nebyl bych v té slovenské top třicítce. A když bych nebyl tam, proč bych to měl dělat?
Pokud by tedy přišla nabídka na skvělou roli ve špičkovém filmu, odmítl byste ji?
Řeknu vám to asi takhle. Jsem producent několika filmů a nikdy bych sám sebe neobsadil, takže taková nabídka nikdy nepřijde (smích).
Proč jste tedy herectví vystudoval?
Jaj! Líbila se mi jedna holka, herečka, kterou vlastně znáte i vy Češi. Danica Jurčová (hrála např. hlavní roli studentky politologie Karolíny ve filmu Ireny Pavláskové Bestiář - pozn. red.). Tehdy chodila do Bílého divadla (Biele divadlo je nezávislé divadlo v Bratislavě, které pořádá herecké kurzy pro děti a mládež - pozn. red.) a pořád mi říkala, že tam musím jít s ní. A já šel, začal tam hrát, a když jsem dodělal střední školu, vzali mě hned na dvě vysoké. Na ekonomku a na herectví. No a co si mladý kluk vybere? To jednodušší, takže jsem vystudoval herectví. Ale už na škole jsem vždycky dělal blbosti. Když jsme třeba dělali Hamleta, celého jsem ho přepsal a udělal z toho srandu. Vůbec jsem to neuměl brát vážně.
Chtěli vás někdy vyhodit?
Z baletu. Pořád jsem říkal, že to přeci k životu nepotřebuju, a hádal jsem se s pedagogy, ale jinak asi ne. Už na škole jsem hodně psal a organizoval různé projekty, takže jsem se k tomu, co dělám dnes, dostal vlastně tak nějak přirozeně. Ale k tomu jsem samozřejmě i hrál. Na Slovensku jsem byl úspěšný dabingový herec. Daboval jsem třeba Willa Smitha, Roberta Downeyho juniora a podobné velké herce. Měl jsem jich tak šest sedm. Hlavně jsem dělal černochy, sám nevím proč. Když jsem se ale dostal na vrchol a zjistil, že nemám kam postupovat, přestala mě práce motivovat a začal jsem se víc realizovat v psaní vlastních volovin.
