Záměr není ničím novým, upravit podobu největšího tuzemského náměstí zamýšlí město už od 90. let minulého století. Všechny pokusy o celkovou přeměnu však vždy vyzněly do ztracena.
„Dotčené instituce se totiž neshodly na podobě návrhu. Ukázalo se tak, že k revitalizaci Karlova náměstí je třeba přistupovat jinak,“ vysvětlil Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR), jemuž tento týden vedení magistrátu zadalo úkol uspořádat soutěžní dialog. Z něho má vyplynout budoucí podoba prostranství v centru Prahy.
V hlavním městě jde o novinku. Zatímco běžně se na podobu prostranství vyhlašuje architektonická soutěž, u Karlova náměstí to není možné. Hlavně Praha 2 a Národní památkový ústav mají rozdílné představy o nové podobě prostoru, což brání tomu, udělat kritéria, která musí architektonická soutěž mít.
Místo toho přistoupilo město k dialogu. IPR zhruba do měsíce vyzve architekty z České republiky i ze zahraničí, zda mají zájem navrhnout novou podobu náměstí. Ze všech zájemců se poté vybere pět týmů, které budou několik měsíců debatovat se všemi zúčastněnými stranami a pokusí se vytvořit takový návrh, s nímž budou všichni zainteresovaní spokojeni.
Práce posoudí odborná porota a výsledek by měl být znám příští rok v létě. „Park na náměstí je dlouhodobě zanedbávaným prostranstvím. Po letech stagnace očekáváme, že z procesu vzejde prvotřídní architektonicko-krajinářský návrh,“ uvedla magistrátní radní Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN).
„Snad veřejný dialog přispěje k tomu, že památkáři povolí, aby se zpevnily kusy trávníku, po kterých často chodí lidé,“ řekl místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek (ODS), podle kterého by se nemělo tak tvrdě trvat na současné podobě parku, kterou navrhl na konci 19. století architekt František Thomayer.
„Jelikož nemůžeme dát náměstí někam do muzea, tak ho musíme upravit podle dnešní situace. Což se nám zatím nepodařilo vyjednat,“ dodal Vondrášek. Městská část má už nyní několik přání, jak má v budoucnu lokalita vypadat. Přeje si například plochu před sochou botanika Benedikta Roezla poblíž Faustova domu, aby se tam mohli shromažďovat lidé. Třeba při kulturních akcích.
Park s vyzáblými stromy
Dále je Praha 2 pro doplnění parku kavárnou a dětským hřištěm. S oběma záměry počítá i koncepční studie, kterou IPR vypracoval před dvěma lety a jež má sloužit jako podklad pro budoucí návrhy.
Městští plánovači také počítali ve své dřívější studii s tím, že se zklidní Ječná ulice, kterou mezi dvěma částmi parku propojí přechody pro chodce. Dosud lidé rušnou komunikaci podcházejí nebo ji riskantně přebíhají. Praha 2 by pod Karlovým náměstím také ráda viděla podzemní garáže, v nichž by parkovala auta návštěvníků nedaleké nemocnice.
Zatímco se zklidněním ulice a s úpravou místa u sochy v jižní části náměstí památkáři souhlasí, vznik kavárny, hřiště a garáží se jim dlouhodobě nezamlouvá, protože prostor pod náměstím je plný památek, které by tím mohly být poškozeny.
Jaká z přání dotčených stran se nakonec dostanou do vítězného návrhu, zůstane ještě dlouho záhadou. Naopak je už nyní jasná cena, na kterou revitalizace vyjde. Úprava jednoho z největších náměstí v Evropě má stát asi 300 milionů korun. Podle optimistických odhadů IPR se může začít pracovat už za tři roky.
Kromě velké rekonstrukce náměstí by se mělo město zaměřit i na stromy, které celý prostor lemují. Přestože jde o stoleté listnáče, oproti stejně letitým stromům jsou výrazně hubenější. Je to kvůli tomu, že byly v minulosti zasazeny hlouběji, než je vhodné, a proto pořádně nevyrostly. A z dřívější studie Institutu plánování a rozvoje vyplývá, že jsou ve špatném stavu.
Ideálně na tom nejsou ani stromy u Novoměstské radnice, kde se náměstí upravovalo v roce 1998. I tam byly stromy zasazeny hlouběji, než bylo třeba. Od té doby k velké úpravě náměstí nedošlo.
Naposledy se náměstí dotkli stavebníci minulý rok, a to když se rekonstruovala tramvajová trať a přilehlé chodníky. Na tyto práce pak navázala oprava křižovatek a přechodů.
