Z hesla Viléma z Rožmberka Festina lente, tedy Spěchej pomalu, je nad vstupem do hlavní budovy tvrze v Křepenicích vyvedeno jen slovo spěchej. Snad proto, že její stavitel, známý Rožmberkův rybníkář Jakub Krčín, spěchat musel. Byl v té době už starší muž a přitom stále neměl vytouženého syna, kterého tolik potřeboval.
"Tvrz i další majetek na Sedlčansku po něm mohl zdědit jen mužský potomek. Aspoň se to tak říká," vypráví při prohlídce Křepenic manželka stávajícího hradního pána Anna Hurtíková.
Ani nápis však nepomohl a Krčín nakonec měl jen šest dcer. To už je však jiný příběh.
Slova "říká se", "zdá se", "mohlo by", "neví se přesně" nebo odkazy na lidové pověsti padají při pátrání po stopách Jakuba Krčína až neuvěřitelně často. Záhadami a tajemstvím je obklopena celá středočeská etapa jeho života, a to až do smrti.
A vlastně i po ní. Ani 410 let po Krčínově smrti není jasné, kde přesně je regent pochovaný. Odpovědi přitom hledají roky historici i amatérští badatelé.
Prázdná hrobka a chybějící datum úmrtí
Hlavní roli v tomhle případě hraje víska Obděnice. Krčín si tady vybudoval nejen tvrz, kam se přesunul z Křepenic po smrti dcery, ale ve zdejším kostele si nechal postavit také hrobku. A to včetně náhrobního kamene opatřeného jeho znakem a epitafem. Chybí vlastně jen dvě drobnosti – datum úmrtí a jakýkoliv důkaz, že v ní Krčín skutečně spočinul.
Při otevření hrobky na konci 19. století se totiž ukázalo, že je prázdná. A stejně tak zůstává prázdná i kolonka pro přesné datum úmrtí. Ví se jen, že to mohlo být kdykoliv mezi podpisem závěti, tedy 19. lednem, a 15. únorem, kdy je Krčínova smrt úředně potvrzena.
Místa spojená s Jakubem Krčínem
A aby těch podivností nebylo málo, o pár desítek let později přibyla ještě jedna záhada – v Sedlci Prčici na Sedlčansku se v kostele sv. Vavřince objevil ještě jeden kámen s nápisem Krčín.
Ukázalo se, že sedlecký kámen byl velmi pravděpodobně určen pro jednu z jeho dcer. A to na základě rozluštění toho, co na něm stojí napsáno.
Úplně vyloučit se však nedá ani varianta, že Krčín leží právě tady. Někteří historici totiž míní, že Krčín na samém sklonku svého života odcestoval k dceři do Mitrovic. A že tam také zemřel.
Rozhodovalo o Krčínovu hrobu počasí?
Z Mitrovic je to blíže do Sedlce Prčice než do Obděnic, a jelikož Krčín skonal v zimě, mohla jeho rodina zvolit pro pohřeb bližší místo.
Rybníkář Jakub Krčín(1535 až 1604) V pětadvaceti letech vstoupil do služeb nejmocnějšího šlechtice v zemi – Viléma Budoval pro něj nové pivovary, mlýny, ovčíny i rybníky. V letech 1561 až 1579 postavil nebo zrekonstruoval kolem 44 vodních nádrží, většinou jim dal výstižná Největší věhlas získal vybudováním jihočeských rybníků Svět (původně Nevděk) a Rožmberk. Při stavbě Rožmberka už sídlil na sedlčanském panství ve středních Čechách. Zde je jeho jméno spjato s tvrzí Křepenice a jejími rybníky Kromě toho zřejmě stojí za stavbou větrného mlýna v Příčovech, ale zcela určitě byl největším mecenášem Krčínova kancionálu. V něm se také dochovala Krčínova podoba. |
"Já bych ale vsadil na Obděnice. I přesto, že se tam našla jen prázdná hrobka," říká k tomu sedlčanský historik Jiří Páv.
Obděnický kostelík stojí nad vesnicí na kopečku, a tak se majestátně pne nad domky pod sebou. Ostře vanoucí vítr na některých místech věže už sloupal část omítky, klíč starého kostelníka Václava Dvořáka však do zámku zajíždí hladce.
K náhrobnímu kameni už zbývá posledních pár metrů. "Tak tady to je," ukazuje Dvořák rukou na hnědou desku.
Na stejném místě stály řady zvědavců i badatelů. "Naposledy se tady zkoumalo před dvěma třemi lety. A tehdy sondy pod podlahou ve třech metrech narazily na bronzovou rakev. Zhruba tam, kde teď stojíte. V té určitě neleží nikdo běžný," přeruší ticho kostelníkův hlas.
Jestli jde opravdu o Jakuba Krčína, zatím podle něj nikdo nezjistil, rakev stále odpočívá dole. Na její vyzvednutí nebyl čas ani peníze. A tak je místo Krčínova posledního odpočinku stále neznámé.
Co vlastně v kraji Krčín postavil?
Stejné otazníky u Krčína panují v tom, co vlastně v kraji postavil. Paradoxně se moc staveb, u kterých je jeho autorství jisté, do dnešních dnů nedochovalo.
U těch, které stále stojí, se Krčínovi dá bezpečně připsat křepenická tvrz, s původním jménem Nový Hrádek Krčínov, a k ní patřící rybníky Návesník a Nepřízeň.
O kousek dál stojící Musík, největší rybník na Sedlčansku, už bývá Krčínovi jen připisován.
Stejně jako větrný mlýn u Příčov, ze kterého dnes zbývá torzo. Tady se historici přou nejen o to, jestli ho postavil Krčín, nebo spíše Lobkowiczové, ale dokonce i o to, jestli je ze 16., nebo až z 18. století.
"Jsem přesvědčen, že ho postavil Krčín. Existuje soupis poddaných z doby těsně po Krčínově smrti, kde se hovoří o sedmi lidech v chlumkovickém mlýně. Není sice napsáno, že je větrný, ale v Chlumkách není jiné místo, na které by zápis mohl odkazovat, než jsou právě Příčovy," říká k tomu historik Jiří Páv.
Svou teorii podporuje i zmínkou o dopise, v němž si poddaný z nedalekých Dublovic stěžuje Krčínovým nástupcům Lobkowiczům, že nechali mlýn zpustnout. To podle Páva potvrzuje, že mlýn pochází už ze 16. století. A nedá ani na to, že mladší dobu vzniku podporují archeologické vykopávky. Ty však podle něj kvůli špatnému počasí skončily moc brzy.
Záhada na záhadu zkrátka stíhá nejen Krčínovu smrt.
