Medová krize, hlásí včelaři. Včel je málo a brzy to pocítí zákazníci. Med může podražit o desítky korun. Místo loňských 120 korun za kilo se cena zřejmě vyšplhá na 150. Hlavní viníci: příliš mírná zima a varroáza, tedy onemocnění způsobené parazitem, přezdívaným upír včel.
Středočeský kraj přišel podle včelařů více než o čtvrtinu včelí populace. „Je rozdíl, jak přezimovala včelstva třeba na úpatí Brd. Tam většina přežila bez úhony, zatímco v údolí Sázavy a dalších níže položených oblastech chovatelé přišli o většinu včelstev,“ konstatuje veterinář a člen komise pro zdraví včel Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka.
„Včelařím téměř celý život a letos si snad budu muset sám kupovat med od jiných,“ říká Václav Kuchař, který má úly na zahradě nedaleko Příbrami. Přes zimu přišel o všech osm včelstev. Podobně jsou na tom jeho kolegové z okolí. „Neznám v podstatě nikoho, kdo by nepřišel o dvě až tři včelstva. Myslel jsem, že už s tím skončím, ale dostal jsem dva nové přírůstky od kamaráda.“
Území, které tam nákaza zasáhla, se táhne od Lešetic přes Milín až někam ke Rtišovicím.
Situace na Milínsku názorně vystihuje skutečnost, že varroáza decimovala včelí populace lokálně. „Jsou oblasti, kde utrpělo jen malé procento, zatímco jinde šlo klidně o polovinu všech včelstev,“ potvrzuje Peroutka. Připomíná, že stejně jako na Příbramsku se parazit projevil také na Benešovsku a Vlašimsku.
„Včel je opravdu málo, slyším to od chovatelů ze všech stran. Vypadá to, že místy budou dělat med hlavně sami pro sebe. Je to tak tíživé, že ani neprodávají oddělky,“ líčí situaci zástupkyně sedlčanských včelařů Lenka Kortánková z Ředice.
V Evropě je místy ještě hůř
„Úhyn je celorepublikový. Podobný kolaps nastal v letech 2007 a 2008, kdy pomřela asi čtvrtina včelstev. Zdá se, že letos je stav ještě o něco horší, zatím ale nelze určit, v jakých lokalitách jsou větší a kde menší ztráty,“ říká předseda Českého svazu včelařů Luděk Sojka. Ještě hůř jsou prý na tom včelaři v Bavorsku či Nizozemsku.
Varroáze lze přitom alespoň částečně předcházet. „Existuje řada preparátů, jako třeba aplikace kyseliny mravenčí, ne vždy jsou účinné. Přiznávám, že letos jsem sám musel preventivně zlikvidovat tři včelstva,“ říká Peroutka.
O zákeřnosti napadení roztočem ví své i Kuchař. „Včely jsem léčil, použil kyselinu, dával do úlů na knotech kapky i aerosol. Nepomohlo nic, včely pomřely.“
Problémy způsobuje i liknavost některých chovatelů, kteří nedělají dost preventivních kroků. „Hodně včelařů to zanedbává a doplatí na to i ti, kteří se snaží nákaze předejít. Mám s tím vlastní špatnou zkušenost,“ popisuje Sojka. Varroáze však letos nahrávalo i teplé zimní počasí.
„Včely po celou zimu kladly plody a právě na nich parazituje roztoč působící varroázu. Saje lymfu čili krev hmyzu doslova jako upír,“ líčí Peroutka. Parazité pak rabují i v zamořených úlech a nákaza se šíří.
Roztoč navíc přenáší řadu virových onemocnění. I když napadený úl přečká zimu, nakažené včely žijí kratší dobu a nevychovají na jaře mladé včely. „Včelstvo se pak zhroutí, proto jsme zaznamenali další vlnu úhynu během dubna,“ upozorňuje včelař s tím, že v napadeném úlu se rodí jedinci s kratšími křídly, nožkami či zadečky.
Úly se v kaji kradou
Úbytek včel měl zřejmě za následek také krádeže celých včelstev. „Pět úlů v hodnotě téměř 40 tisíc korun odcizil neznámý pachatel začátkem května poblíž Chyňavy. Včelstva zmizela také u obce Hředle,“ říká mluvčí berounské policie Marcela Pučelíková.
Včelstva za 24 tisíc korun ukradli i na Kladensku. „Čtyři celodřevěné sestavy včelích úlů i se včelstvem si zloděj odnesl v obci Zlonice,“ uvádí Jana Steinerová z kladenského oddělení.
Úly mizely i jinde. „Znám případy, kdy třeba v Bystřici na Benešovsku zloději odnesli čtyři pět včelstev,“ upozorňuje Peroutka. Většinou jde podle něj o lup na zakázku.
