Podle něj by i tak měly centru města pomoci. Odborníci ale říkají, že to nemusí být pravda.
„Za prvního půl roku jsme připravili akční plán výsadby milionu stromů za osm let. V prvních čtyřech letech počítáme, že budeme vysazovat stromy tam, kde je to možné bez nutnosti změny územního plánu. Abychom dosáhli toho čísla, tak se ale budeme muset podívat i na územní plán,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz Hlubuček, jak plní koalice svůj závazek.
Na jaře podle něj magistrát vysázel už 160 tisíc nových stromů. „A to především oblasti Běchovic, Satalic, v Řeporyjích,“ dodal náměstek primátora. To jsou ale všechno okrajové části Prahy, což připouští i Hlubuček. „Všichni bychom samozřejmě nejraději viděli alejové stromy v ulicích, ale tam je to velký problém především kvůli sítím.“
Vysazování je problematické
Přímo ve městě je vysazování nových stromů problematické – kvůli vedení inženýrských sítí. Stromy by tak neměly kam zapouštět kořeny. Město proto počítá s tím, že výsadba ve městě nebude tak velká. Řádově by se mělo jednat o tisíce nových stromů.
Podle arboristy Jaroslava Kolaříka ze společnosti Safe Trees je to logické. „Silně pochybuji, že v centru Prahy bude místo na jakékoliv extenzivnější výsadby. V intravilánech (souhrnné označení pro zastavěné plochy obcí – pozn. red.) měst obecně probíhají výsadby v rámci povolování kácení jako kompenzační výsadby a většinou spíš bojujeme s opačným problémem, že ani na tyto ‚povinné výsadby‘ nejsme schopní najít dostatečné místo, protože výsadba stromů znamená alokace místa třeba na 80 let, což samozřejmě v rámci infrastruktury měst je obrovský problém,“ vysvětlil.
Stromy v okrajových částech
Většina z avizovaného milionu stromů tak skončí v okrajových částech a čtvrtích hlavního města, kde by měly být vytvořeny nové parky nebo háje. Podle Hlubučka by to ale i tak mělo mít dopad na centrum Prahy a na tepelný ostrov, který ve městech vzniká. Magistrát k tomu chce využít i pole, která vlastní a pronajímá. „Chceme, aby se půda okolo Prahy změnila více v lesní, rekreační, více zelenou,“ popsal záměr, který chce magistrát podpořit i grantovou politikou.
Podle arboristy Jana Kaňáka z Arboreta Sofronka by výsadba na okraji města skutečně mohla pomoc. „Určitě, to má efekt vždycky. Jestliže je zeleň vzdálená, neznamená to, že zeleň nemá žádný vliv na město. Jestliže je město obklopené prstencem zeleně, tak je na tom pořád stokrát lépe, než město, které je obklopené poli. Zeleň ať je kdekoliv, vždycky působí příznivě,“ vysvětlil Kaňák.
Stromů by muselo být víc
Kolařík je ale v tomto případě spíše skeptický. „Čistě teoreticky by to fungovat mohlo, ale v tom případě milion stromů v žádném případě nestačí, protože v tom případě se bavíme o něčem typu třeba Vídeňský les, kde jsou to obrovské plochy kolem velkého města, které potom samozřejmě můžou fungovat jako nějaký nástroj na ochlazování vzduchu, který je nasávaný z centra města. Ale v tom případě je milion stromů trapně málo. Tam se musíme bavit o stovkách hektarů stromů,“ myslí si.
