Než úhoři dorostou míru padesát centimetrů, uplyne pět až osm let. Chytit úhoře, který má oproti jiným sladkovodním rybám život plný cestování, je ovšem dnes v Čechách raritou. Lidé jim stavějí do cest čím dál více překážek, například jezy nebo přehrady.
"Úhoří cesta začíná i končí v Sargasovém moři. Zde ve velkých hloubkách dochází k úhořímu tření. Jikry a malé larvy unáší Golfský proud až ke břehům západní Evropy," řekl jednatel Středočeského územního svazu rybářů Pavel Horáček.
Co se děje dál, že úhoři najdou cestu do evropských řek, kde rostli jejich rodiče, nikdo vlastně neví. "Odborníci se domnívají, že larvy mají v sobě zakódováno chemické složení vody dané řeky," uvedl Horáček.
Úhoři jsou považováni za delikatesu
Regulované řeky ovšem cestě úhořů proti proudu brání, takže se jich do horních částí řek přirozenou cestou dostává čím dále méně. Proto je lidé jednoduše naloží do kamionu či letadla a vysadí je přímo v řekách.
"O malé úhoře mají ale zájem výkrmné farmy nebo lahůdkáři, neboť takzvané monté je obecně považováno za delikatesu," upozornil Horáček. "Kvůli poklesu stavu už přímořské státy stanovily kvóty na lov dospělých úhořů," připomněl rybář.
Podobně Evropská unie, která pomáhá financovat vysazení ryb, kontroluje, jestli jsou vysazeny do správných míst, a sleduje, kolik dospělých úhořů odpluje z Čech a zapojí se do reprodukce.
Na podzim se dospělí úhoři vydávají na cestu zpět do Sargasového moře. Po proudu jim to jde sice snáz, přesto mnoho z nich končí v turbínách elektráren. "Jestliže jich zpět ke tření doplavalo před padesáti lety deset procent, nyní je to tak procento," odhadl Horáček.
