Teprve čtyřletá holčička strčí do kamarádky tak, až se uhodí hlavou o zeď. Z ničeho nic. Jen tak. Pětiletý kluk kope a kouše učitelky i spolužáky. Další chlapec je strká a podráží jim nohy. Nejde o náhodu, dělají to děti, které jsou agresivní a mohly by někomu ublížit.
Jejich příběhy MF DNES nasbírala v několika pražských mateřských školách, když mapovala agresivitu malých dětí, a odehrávají se možná i ve chvíli, kdy tento článek čtete.
Jména školek však zůstanou utajená, nejde totiž o příběhy jednotlivých dětí, ale o systém, který nefunguje a zahání všechny účastníky do kouta.
Typický je příběh pětiletého kluka ze školky v Praze 11. Je chytrý, ale už několik let se chová nezvladatelně. Strká ostatní děti, podráží jim nohy. Kdyby některé špatně upadlo, mohlo by se zranit.
"Tři roky se snažíme přesvědčit rodiče, že chlapec musí jít na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Nesouhlasí, takže s tím nemůžeme nic dělat," říká jeho ředitelka. Má jedinou šanci. Postavit k chlapci "drába" (tedy učitelku), která ho bude celý den hlídat.
Právě v tom je klíčový systémový problém. Bez souhlasu rodičů nemůže poradna dítě vyšetřit. Školka proto nemá v ruce papír, se kterým by mohla žádat o asistenta, nebo v krajním případě dítě vyloučit.
"Přitom podle zákona neseme odpovědnost za zdraví dětí. Kdyby se někomu něco stalo, budu stát před soudem já a učitelka," poukazuje další ředitelka, tentokrát z Prahy 9.
Ve školce má předškoláka, který nerozumí česky. Je agresivní, kouše a kope kolem sebe. A hlavně utíká ze zahrady i z vycházek. Ředitelka se snaží přesvědčit rodiče, aby chlapce poslali na vyšetření, ale na schůzku přišel jen otčím, který nemá právo souhlas dát.
Rodiče nechtějí o místo ve školce přijít, jinam by dítě nedostali
Reakce rodičů je přitom částečně pochopitelná. V Praze je tak zoufale málo míst ve školkách, že nechtějí podstoupit jakékoli riziko, že by dítě vyloučili.
"Důležité je zjistit příčinu agresivity. Čím dříve se tak stane, tím lépe pro dítě, rodinu i školku," apeluje na rodiče předseda Asociace pedagogů základního školství a zástupce ředitelky pražské Základní školy Pod Marjánkou Jaroslav Štercl.
Neřešenou agresivitu si děti později přenášejí do základní školy. Potíže se tak jen rozvíjejí a s rostoucím věkem dítěte násobí.
Podle šéfa Pedagogicko-psychologické poradny Prahy 3 Petra Klímy je ve školkách jen málo dětí silně agresivních.
"Teď je však situace složitější, protože školky jsou naplněné a děti jsou kvůli tomu dráždivější," vysvětluje možné příčiny. Velmi často už v poradně přijdou na to, že dítě je unavené a potřebuje jít domů dříve nebo později vstávat.
"Většina věcí se upraví vývojem. Někdy se stane, není moc takových případů, že dítě musí ze školky odejít a vrátí se za pár měsíců," popisuje Klíma.
Rodiče mohou zatajit i jakoukoli psychiatrickou diagnózu, aby dítě do školky dostali. Školka potom může dítě vyloučit jen ze čtyř důvodů. Jen jediný z nich lze využít v případech agresivních dětí.
"Pokud ukončení pobytu doporučí lékař či školské poradenské zařízení," říká Martin Odehnal z úřadu městské části Praha 9. Jestliže však rodiče nesouhlasí s vyšetřením, nemůže vyloučení nikdo doporučit.
Agresivitu ve školkách monitoruje Česká školní inspekce. Loni se s ní setkalo 81 českých školek ze čtyř stovek kontrolovaných. Většinou dítě sprostě nadávalo učitelce, což je šířící se fenomén, na který ředitelky upozornily již v minulém roce.
David Souček ze společnosti Kalibro, která sleduje dění ve vzdělávání, celý problém shrnuje jednoznačně. Školkám podle něj stát věnuje málo pozornosti. Dává jim málo peněz, nechává je přeplněné. "Chodí sem i děti, které potřebují speciální péči, ale učitelé na to nejsou vyškolení."
