Přestože podle odborných studií i podle magistrátu lze volná místa ve školkách v Praze najít, mají rodiče často oprávněný pocit zmaru, když jim městská část nepomůže dítě do školky zařadit. Ani po letech, kdy město tento velký problém řeší, totiž neexistuje celoměstská databáze volných kapacit.
Společnost Tady a teď a Demografické informační centrum mapovaly situaci ve školkách dva roky.
Z jejich detailní analýzy, kterou zveřejnily v pondělí, vyplynulo, že v Praze jsou školky naplněné z 95 procent. To je sice nad celostátním průměrem, ale prakticky celé střední Čechy, okolí Brna, Liberec a řada dalších měst jsou na tom hůř.
Co také řekl průzkumPodíl tří- až pětiletých dětí navštěvujících MŠ (v %) Praha - 72,6 průměr v ČR - 84,3 minimum v ČR - 40 maximum v ČR - 177,5 Naplněnost MŠ (v %) Praha - 95 průměr v ČR - 93 minimum v ČR - 76,5 maximum v ČR - 102,7 Průměrný počet dětí na jednu mateřskou školu Praha - 105 průměr v ČR - 68 minimum v ČR - 35 maximum v ČR - 205 Zdroj: studie Kudy vede cesta |
Problém metropole je, že v komplikovaném systému městských částí a magistrátu nedokážou úřady s volnými kapacitami nakládat.
„V Praze 6 je problém s umístěním dítěte do školky ohromný, ale narazili jsme na příklady školek, jež jsou naplněné jen ze 70 procent,“ uvedl analytik Demografického informačního centra Daniel Hůle.
Radní Irena Ropková (ČSSD) jejich zjištění potvrdila.
„V centrálních částech Prahy s kapacitami školek není problém, na rozdíl od těch okrajových. Mohu hovořit třeba za Prahu 3, kde je kapacita dostatečná pro tříleté děti a kde dokonce chceme rozjet projekt pro děti mladší tří let (obdoba dnes již málo obvyklých jeslí - pozn. red.),“ uvedla příklad Ropková.
Ve srovnání s tím v Praze 13 se místa ve školkách nedostala na pět rodičů. Potíž je ale v tom, že tamní radnice jim místa hledá jen ve svých zařízeních. Kdyby měla informace od dalších pražských radnic, i děti těchto rodičů by se zřejmě podařilo umístit.
Téměř každá druhá žádost vyjde naprázdno
A další zjištění - podle analýzy zhruba 45 procent žádostí o umístění dítěte pražské školky odmítly. Toto číslo však neodpovídá počtu rodin, které školku nesehnaly.
„Ve velkých městech mají rodiče na výběr z mnoha školek a běžně si dávají přihlášky do čtyř pěti zařízení a přihlášky v Praze podávají i rodiče ze středních Čech,“ vysvětlil Hůle, proč tento ukazatel nevykresluje pražské potíže přesně.
V tomto ohledu je zajímavější, že pražské děti do školky chodí jen málo. Jedná se o necelých 73 procent, a to je jeden z nejnižších údajů v zemi.
Důležitý je také výhled do budoucna. I když nyní kulminuje počet pětiletých dětí, ve městě jich žije zhruba 14 700, měly by odejít na základní školy, což by mělo školkám ulevit.
Pokud by ovšem parlament schválil návrh ministerstva školství, které chce zavést povinnou docházku pro pětileté předškoláky, mohla by být situace ještě komplikovanější, než je dnes. Patrně by musel vzniknout systém spádových školek, které by přednostně přijímaly pětileté děti, a ty mladší by mohly mít smůlu kvůli nedostatku kapacit.
Miliony na školky
Magistrát letos rozdělil na potřebné rozšíření základních a mateřských škol 400 milionů. Další stovky milionů dá na podobné projekty Brusel. „Budeme také podporovat dětské skupiny a firemní školky,“ popsala Ropková možné řešení.
Navíc podle ní nemusí být hrozba tak velká, když nejmenších dětí ubývá. Radní již také jedná s Institutem plánování a rozvoj, aby důkladně zmapoval kapacity základních škol. A zvažuje možnost, že by vytvořila registr, v němž by městské části nebo rodiče mohli volná místa hledat.
Studie společnosti Tady a teď a Demografického informačního centra mapovala, kde jsou v Česku děti ohrožené sociálním vyloučením.
Praha kvůli vysokému životnímu standardu vyšla ze srovnání logicky dobře, i když ne zcela nejlépe. Překonaly ji například Luhačovice na Moravě. Třeba v metropoli má více než pět procent rodiček základní vzdělání, v Luhačovicích jsou to jen tři procenta.
