Zejména počet usmrcených lidí rekordně klesl až na 17, což je o čtyři méně než rok předtím. Třeba před devíti lety si nehody po Praze vyžádaly dokonce 41 obětí. O dvacet procent, na 156, klesl také počet těžce zraněných.
Drtivou většinu kolizí zavinili řidiči. Naopak chodci, cyklisté nebo závada komunikace byli příčinou jen ve zlomku případů. Nejčastějším důvodem bylo nedodržení bezpečné vzdálenosti a nevěnování se řízení.
Rychlejší zelená chodcům
Podle ředitele úseku dopravního inženýrství TSK Vladimíra Kadlece ubývá nehod s fatálními následky zejména díky větší ochraně chodců.
Ředitel TSK odpoví onlineGenerální ředitel Technické správy komunikací hl. m. Prahy Petr Smolka bude hostem online rozhovoru iDNES.cz. Na dotazy čtenářů bude odpovídat ve středu 6. června od 11 hodin. Otázky bude možné pokládat zde. |
„Častou stížností bylo, že auta odbočující doprava vjíždějí do chodců na přechodu, kteří mají zelenou souběžně. Cílem bylo nastavit světelnou signalizaci tak, aby chodci vyrazili v předstihu, auto je pak už na přechodu vidí,“ jmenuje konkrétní příklad Kadlec.
Dalším bezpečnostním prvkem, který TSK postupně zavádí, je osvětlení přechodů, díky nimž jsou chodci zejména v době stmívání lépe vidět. TSK také zvýrazňuje přechody reflexními značkami nebo zdrsněným červeným povrchem.
V Praze je registrováno přes milion vozidel
V Praze loni vzrostl počet registrovaných motorových vozidel meziročně o více než 56 tisíc na zhruba 1,059 milionu. Ještě v roce 2000 připadlo na tisíc obyvatel 632 vozidel, v roce 2016 to už bylo 783 a loni dokonce 818, což v přepočtu znamená, že průměrně vychází jedno auto na 1,2 obyvatele metropole. To je vůbec nejvíce v Česku.
Údaje ale do jisté míry zkresluje skutečnost, že je zde evidováno velké množství firem a tedy i jejich služebních vozů.
Právě množství aut má následně vliv také na každodenní dopravní situaci v ulicích. Vůbec nejvytíženějším úsekem se znovu stal Barrandovský most, po kterém každodenně projede v průměru 142 tisíc aut. Následuje Jižní spojka mezi ulicemi 5. května a Vídeňskou a třetí v pořadí je Strakonická.
Známé jsou už i údaje z oblasti veřejné hromadné dopravy, které zpracoval její organizátor, společnost Ropid. Za celý rok využilo metro, tramvaje, městské i příměstské autobusy, železnici, přívozy a lanovku celkem 1,26 miliardy cestujících.
Největší měrou se na statistice podílelo metro, které dohromady využilo téměř půl miliardy lidí, oproti předchozímu roku jich ale bylo o 26 milionů méně.
„Počty přepravených osob v metru ovlivnil oproti minulosti větší počet uzavřených vestibulů stanic během rekonstrukcí,“ zdůvodňuje náměstek ředitele Ropid Martin Šubrt. Na osm měsíců byla například uzavřena stanice Jinonice a začala i zdlouhavá obnova vestibulů, která omezila provoz na Muzeu, Andělu nebo na Palmovce.
Přívozy vešly do obliby
Lehký propad cestujících se dotknul také městských autobusů, zato lidé více využívali tramvaje, vlaky i lanovou dráhu na Petřín. Největší procentuální nárůst však zaznamenaly pražské přívozy, kterými se svezlo na 585 tisíc Pražanů a návštěvníků města. To je o 133 tisíc více než v roce 2016.
O něco větší důvod k radosti mají také cyklisté, kteří mají aktuálně k dispozici už 477 kilometrů páteřních, hlavních i místních cyklotras. V roce 2017 přibylo dvoumístných stojanů na kola, byla spuštěna aplikace Prahou na kole, otevřely se cykloboxy u metra Strašnická a také byly zprovozněny pro cyklisty lávky přes Botič a na Waltrovce v Jinonicích.
V provozu je i půl kilometru dlouhá první část cyklostezky mezi Čakovicemi a Letňany nebo u Milíčovského lesa na Jižním Městě.
Praha se snažila vyjít vstříc i chodcům. Po opravě se jim otevřelo hned pět podchodů, z toho dva u Fügnerova náměstí v Praze 2. Vznikla i řada nových přechodů.
