„Byl to spíš efekt pro diváka,“ komentuje vedoucí poruchové linky PRE distribuce Dalibor Štola scénu se Zdeňkem Svěrákem.
V tu dobu podle něj existoval v Praze jeden centrální dispečink, kde byly mechanické hodiny. Na budově byl zároveň nainstalovaný stmívač neboli fotobuňka. „Ta komunikovala s hodinami, osvětlení se spínalo jak podle setmění, tak podle času. Bylo to z důvodu, kdyby přišel mrak, tak aby se lampy nespínaly zbytečně. Primární tedy byly mechanické hodiny,“ líčí Štola.
Fungovalo to tak, že z dispečinku byl vyslán signál do takzvaných zapínacích míst po celé Praze. Ta následně dala pokyn k rozsvícení lamp v okolí.
Začátkem nového tisíciletí nastala digitalizace. „Do zapínacích míst se daly RSH hodinky, které chytaly centrální čas z Frankfurtu a řídily spínání více méně samy. Nastavil se tam čas sepnutí a každý den plus dvě minuty při rozsvěcení a minus dvě minuty při zhasínání veřejného osvětlení,“ popisuje vedoucí.
V současnosti jsou elektroměry vybavené astrohodinkami. Ty jsou zabudované v těle elektroměru. S nimi pracoviště PRE distribuce, které sídlí v Kateřinské ulici v Praze 2, dokáže komunikovat na dálku pomocí GSM sítě.
„Díky tomu jsme schopni poznat, jestli svítí veškeré lampy, případně kde některé lampy či celé větve osvětlení přestaly svítit. Důležité je, že můžeme lampy i na dálku ovládat,“ líčí Štola. Někdy je o to prosí složky integrovaného záchranného systému, například když do lampy narazí auto.
Nejprve svítí centrum, okraj Prahy až za 10 minut
Lampy se rozsvěcí přibližně 10 minut po západu slunce. Praha je rozdělená do tří pásem. Jako první začne svítit centrum města zahrnující Prahu 1, 2 a část trojky. Po šesti minutách se objeví světlo v Praze 3 až 10. Až deset minut po prvním pásmu se rozsvítí i třetí, tedy okrajové části města.
„Je to z důvodu rovnoměrného zatížení Prahy, protože kdyby se rozsvěcelo veškeré veřejné osvětlení najednou, byl by to velký proudový nárůst, což by nemusela síť vydržet,“ říká vedoucí poruchové linky.
Ještě dřív než většina veřejného osvětlení se rozsvěcí lampy nad přechody pro chodce. Ráno naopak zhasínají nejpozději.
A speciální režim má i slavnostní osvětlení, tedy nasvícení památek a významných budov. „To je naprogramováno tak, že nejdříve se rozsvítí nejstarší památky, přibližně z 10. století, a nejpozději nejnovější objekty z 21. století. Tyto objekty následně zhasínají nejdříve, zatímco ty nejstarší svítí nejdéle,“ sdělil mluvčí Technologií hlavního města Prahy Jiří Štábl. Slavnostní osvětlení se vypíná krátce po půlnoci.
Celkem je v hlavním městě 140 tisíc míst veřejného osvětlení. Do roku 2017 se o něj starala firma Eltodo, nyní ji má na starost městská společnost Technologie hlavního města Prahy.
