Kvůli průtahům před zahájením rekonstrukce i náročnosti všech oprav budou mít návštěvníci příští rok přístup jen do omezené části muzea. Původní plány přitom hovořily dokonce o tom, že se zrekonstruované Národní muzeum otevře už roce 2016.
Poté se termín posunul na duben 2018. V té době totiž bude Národní muzeum slavit dvousté výročí od svého založení, které se datuje slavnostním provoláním zemské šlechty 15. dubna 1818. Jenže zahájení oprav za 2,3 miliardy korun nakonec posunuly problémy s výběrovým řízením na zhotovitele. „Nejprve dlouhou dobu trvalo, než to výběrové řízení schválila vláda, a potom jsme museli bojovat s různými stížnostmi od neúspěšných firem. To nás ve výsledku stálo zhruba rok,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Otevření po osmi letech
Veřejnosti se muzeum uzavřelo už v roce 2011. Soutěž na firmu, která jej zrekonstruuje, začala o dva roky později a od října 2014 byl známý její vítěz – Sdružení M-P-I Národní muzeum (společnosti Metrostav, Průmstav a IMOS Brno).
Začátek oprav se nicméně zdržel kvůli odvolání dvou účastníků tendru, a to sdružení Hochtief-Geosan a sdružení Václavské náměstí 68 (Strabag a Instalace Praha).
První z uvedených sdružení skončilo až třetí a druhé bylo ze soutěže vyloučeno úplně. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řešil odvolání neúspěšných účastníků tendru až do první poloviny roku 2015. Řízení nakonec úřad ukončil v dubnu 2015, kdy mohlo Národní muzeum konečně podepsat smlouvu s vítězným subjektem.
Práce narušil požár
Loni v únoru navíc náročné práce na historické budově narušil požár střechy muzea. To však nakonec žádné výrazné zdržení nepřineslo.
„Ačkoliv požár tehdy vypadal děsivě, nijak to náš harmonogram nenarušilo,“ říká Lukeš. Nakonec byly poměrně nízké i škody, které požár způsobil. Původně je hasiči vyčíslili na deset milionů, částka však poté nepřesáhla tři sta tisíc korun.
Podle ředitele Lukeše i zástupců firem Metrostav, Průmstav a IMOS Brno, které na rekonstrukci pracují, se s největší pravděpodobností podaří dodržet říjnový termín, kdy do historické budovy Národního muzea budou moci poprvé po osmi letech vkročit návštěvníci. Část muzea však bude muset zůstat ještě stále uzavřena.
Za rok se lidé budou moci podívat jen do panteonu, dvoran a části sálů v přízemí. Tam Národní muzeum uvede speciální výstavu ke stému výročí vzniku Československé republiky, kterou připravuje společně se Slovenským národním muzeem. Krátkodobou expozici doplní také výstava ke zmiňovanému výročí dvou set let od zahájení činnosti Národního muzea.
První výstava po otevřeníPrvní výstava, kterou Národní muzeum chystá na slavnostní otevření v říjnu příštího roku, provede návštěvníky historií 20. století a soužitím Čechů a Slováků ve společném státě od vzniku republiky až po rok 1989. Především bude prezentovat to, co oba národy spojovalo, ale i rozdělovalo a co vedlo k rozpadu Československa v roce 1989. Koncepce výstavy je založena na konkrétních lidských osudech. Návštěvníci budou moci prostřednictvím promítání soukromých fotografií či čtení deníkových záznamů lépe porozumět životu svých předků. Muzeum spustilo i soutěžní projekt, v němž hledá zajímavé předměty s příběhem. Vybrané předměty se objeví na výstavě. |
Do dalších částí budovy však bude přístup omezen. Při otevření muzea po rekonstrukci se tak lidé ještě nebudou moci podívat například na přírodovědné exponáty. „Pojedeme v takovém zkušebním provozu, takže se budou řešit revize a budeme zkoušet technologie. Nicméně stavební úpravy už budou hotové,“ popisuje Lukeš s tím, že na kompletní otevření muzea není potřeba nijak tlačit.
„Stálé expozice otevřeme v polovině roku 2019,“ dodává ředitel. Na podobě stálých expozic, tedy historické a přírodovědné, nyní pracují autorské týmy.
Před zahájením oprav byla budova v tristním stavu. Část vnější výzdoby opadala, zdi byly obalené vrstvou špíny a stále ve třesu kvůli kolonám aut v okolí a soupravám metra pod zemí. Ani interiér na tom nebyl nejlépe: část zkázy vykonal na konci války letecký granát, část necitlivá vestavba v podkroví, o zbytek se postaral čas. Rekonstrukci proto bedlivě sledovali také památkáři.
„Z pohledu památkové péče je to nejkomplikovanější a nejsložitější obnova v dějinách,“ uvedla ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
24. ledna 2017 |
