V Sázavě na Benešovsku, kde dodnes fungují sklárny Kavalier, existuje několik starých hutí. Nejstarší se jmenuje František. V roce 1882 ji postavil a po svém otci pojmenoval Josef Kavalier. O její záchranu se několik let snaží rodina spisovatele Michala Viewegha, která má ve městě dům.
Spisovatelův otec Josef Viewegh ve sklárnách pracoval jako technolog a byl i místním starostou. Před šesti lety, před svou smrtí, založil nadaci, s jejíž pomocí by bylo možné zrekonstruovat huť a vytvořit v ní malé sklářské muzeum. Shánění peněz se ujala jeho manželka Slávka Vieweghová.
"V České republice prakticky neexistuje ucelená a systematická sbírka, která by na jednom místě nabídla přehled sklářského umění druhé poloviny dvacátého století a začátku jednadvacátého," řekla tehdy Vieweghová.
Tak by mělo vypadat muzeum sklářství v Sázavě.
Město projekt podporuje. "Jsme velmi rádi, že se konečně začalo, že získali dotace. S nadací spolupracujeme a už před asi čtyřmi lety jsme upravili okolí hutě. Bude to určitě další atraktivní věc ve městě," podotkl starosta Petr Šibrava.
Stavební práce by měly být hotovy příští rok, provoz centra začne oficiálně v roce 2014. "Pro Sázavu a okolí je to mimořádná událost. Město má sice spoustu historických částí, ale tohle je technická památka vztahující se k dějinám jednoho oboru," uvedl Josef Stanko, jednatel a hlavní inženýr společnosti, která zajišťuje technický dozor.
"Je to taková novodobá archeologie"
Podle něj je objekt v relativně dobrém stavu, i když se posledních deset let nevyužíval. Například krovy nejsou tak poškozené, jak předpokládal. "Technickým problémem se však ukázaly být historické kanály, kterými se přiváděl vzduch a generátorový plyn k pecím. Když se huť postavila, tavila se sklovina dřevem, po krátké době se přešlo na plyn," vysvětlil Stanko.
Huť prošla čtyřmi etapami vývoje, kanály jsou místy i dva na sobě, protože majitelé se snažili postavit nové technologie s minimálním úsilím.
Většina původních kanálů se odkryje, v jedné místnosti budou vidět díky průhledu pod podlahou. Podle Stanka je rekonstrukce huti zajímavá právě svou historií. "Pod podlahou nacházíme různé střepy, objevili jsme zapečenou sklovinu tam, kde vůbec neměla být. Zjistili jsme, že na obsypy kanálů použili střepy ze skládky za domem. Je to taková novodobá archeologie. Památkáři zjišťují i časové zařazení nalezených věcí," doplnil Stanko.
Centrum sklářského umění v Sázavě nabídne sklářským výtvarníkům z Česka prostory a vybavení pro přípravu uměleckých děl a poskytne jim také inspiraci a zdroj znalostí o sklářských technikách a postupech. Využívat se bude i pro semináře, výstavy, soutěže.
