Zelenka se narodil 9. září 1938 v Kladně.
„Ve starých Lidicích bydlel se svými rodiči v domku č. p. 87. Tatínka Václava, který pracoval v kladenských hutích, 10. června 1942 Němci zastřelili u Horákova statku, maminka Žofie přežila útrapy koncentračního tábora Ravensbrück,“ popsala Chourová Plachá.
V den vyhlazení obce čtyřletého Zelenku spolu s ostatními lidickými dětmi a ženami převezli do kladenského gymnázia, kde jej nacisté společně s Hanou Špotovou a Dagmar Veselou vybrali k poněmčení.
Lidice si připomněly 79 let od vyhlazení obce, zazněla modlitba za oběti |
„Z dětského domova Puščikovo, kde pobýval až do roku 1944, ho převezli do dětského domova Oberweis v Oberdonau, kde zůstal až do února 1945. Následně ho předali do rodiny Wagnerovy v Lohse, kde žil pod jménem Rolf Wagner,“ uvedla Chourová Plachá. Nalézt se ho podařilo v květnu 1947 a poté byl repatriován zpět do Československa, kde se opět setkal se svou matkou.
S ní se nastěhoval do nově postavených Lidic. Od roku 1999 do roku 2006 byl jejich starostou a žil zde až do své smrti. Byl ženatý a měl tři syny.
Letos v březnu zemřela také lidická pamětnice Marie Šupíková, která se narodila v Lidicích 22. srpna 1932, její rodné jméno bylo Doležalová. Byla též mezi několika lidickými dětmi vybranými na převýchovu. Nyní žije poslední lidická žena, Jaroslava Skleničková, které je 95 let, a několik lidických dětí.
Nacisté Lidice vyhladili v červnu 1942. Ze zhruba 500 obyvatel vesnice jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, 16. června v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
Zpověď ženy z Lidic: Muži a děti žijí. S tím jsme přežily koncentrák:
11. prosince 2008 |
