Do nouzového přístřeší v lese se Mária s Miroslavem dostali poté, co měli problém s placením nájmu a museli se vystěhovat. Proto přesídlili do Kopist u Mostu. Okolí znali už dříve, chodili tam na ryby. Na přesné místo jejich budoucího pobytu se ještě předtím šli podívat pěšky.
„Příteli se to zalíbilo, tak jsme to postupně dali dohromady a začali jsme tam bydlet,“ popsala 68letá žena, jak se z bytu stěhovali do lesa.
V novém místě bylo podle Márie bydlení skvělé, stačilo uklidit a opravit vybavení. Původně tam přebýval její kamarád, takže základ už měli. „Tak jsme to všechno vyčistili, partner udělal podlahu, přivezl skříň. Nádobí jsme měli, všechno jsme dávali pomalu dohromady,“ uvedla. Bydlení podle ní bylo příjemné i v zimě. „Měli jsme tam kamna. Teplo,“ dodala.
Peníze na obživu vydělal Miroslav, který chodil do práce. Pitnou vodu a dřevo na zátop si do krytu sami nosili.
Lékař a čert pomáhají. Kupují byty a pronajímají je potřebným za nižší nájem |
Z lesa se odstěhovali až ve chvíli, kdy měli zdravotní problémy. „Můj partner byl po mozkové příhodě. Už jsem nechtěla, aby tam byl,“ popsala motivaci proč se rozhodla ke změně bydlení. „Tak jsem vzala tady ten byt. Kvůli němu.“ Stěhování oběma přineslo jak zlepšení životní úrovně, tak i klid.
„Změnilo se hodně, už nebyl nervózní,“ řekla, jaká pozitiva jim bydlení v bytě přineslo. „Koukali jsme spolu na video, chodili se psem na procházky.“
O možnosti získat byt Fondu dostupného bydlení řekla Márii zaměstnankyně magistrátu. „Hodně dlouho jsem uvažovala, jestli to mám vzít. A pak když jsem věděla, že partner už nemůže, tak jsem to vzala,“ popsala svoje rozhodování. „Šla jsem z práce, oni už tady čekali. Předali mi klíče, odemkla jsem byt a bylo to,“ dodala.
Za svoje současné bydlení je ráda, nedovede si představit, že by v lese žili i za pár let. „Jsem ráda, že je přítel tady v teple. Že už nemusí být venku, dělat dřevo,“ dodala žena, která je vděčná, že se jí podařilo zajistit bydlení pro ni i partnera.
Bydlení je těžko dostupné
Možné nájemníky nachází nadace na doporučení. Prvního z nich navrhl Člověk v tísni, další doporučili zaměstnanci magistrátu. „Ta volba bývá velmi obtížná. Protože buď to jsou senioři, kteří nemají kde bydlet, nebo to jsou matky samoživitelky. Anebo to jsou lidé s tragickým osudem,“ popsala složité rozhodování Eva Benešová s tím, že všichni zájemci by si zasloužili bydlení.
Současná kapacita bytů ve správě fondu není dostatečně velká, aby mohli vyhovět více žádostem. Mezi ty šťastné, na které se dostalo, patří i lidé, kteří žili v garáži, v lesích, parcích nebo jiném nevhodném prostředí.
„O nedostupnosti bydlení se tady mluví mnoho let, zatím se to nijak neřeší,“ uvedl znepokojeně Jan Beneš. „Zákon o sociálním bydlení stále není schválený. Mnoho vlád se vystřídalo a na poli dostupného bydlení se toho udělalo minimum,“ doplnil.
Podle manželů je situace se sociálním bydlením složitá i v Praze, kde je sociální bydlení nekoordinované a těžko dostupné. Systém, který byl nedávno přijat, podle nich situaci zhoršuje. „Je tlak na to, aby těch sociálních bytů bylo méně. Aby se vůbec těch bytů dostávalo k lidem méně,“ uvedla Eva Benešová. „Nemám pocit, že by docházelo k nějakému zlepšení,“ dodala.
Podle jejích slov je v Praze volných obecních 2500 bytů. Městské části je přidělují podle vlastních pravidel, tudíž je situace nepřehledná. Každá městská část tak může upřednostňovat jinou ohroženou skupinu. Navíc pro mnoho lidí v tíživé situaci bývá problém placení kauce, která zpravidla představuje až tři měsíční nájmy. Některé městské části se v minulosti svého bytového fondu zbavily nebo se ho stále zbavují.
Praha má nová pravidla pro přidělování městských bytů, Piráti žádají úpravy |
„Čím je člověk v horší životní situaci, tím je paradoxně bydlení nedostupnější a dražší. Když mám hodně peněz, které ani nepotřebuju, tak si můžu koupit bytů, kolik chci. Když mám peněz míň, ale mám dobrou práci, tak dostanu hypotéku, a taky můžu bydlet,“ přiblížil situaci Beneš s tím, že dostupnost bydlení se postupně zhoršuje. „Čím na tom byl člověk hůř, tím bydlel v horších podmínkách za horší cenu,“ dodal.
Fond dostupného bydlení založili manželé Eva a Jan Benešovi v roce 2020. S pomocí půjček nadace kupuje byty, které následně pronajímá lidem, kteří by jinak měli problém bydlení sehnat. První byty však manželé na hypotéku pořídili sami.
V současnosti nadaci může půjčit peníze kdokoli, fond pak za ně nakoupí byty, které pronajme. Poté v pravidelných intervalech, společně s úrokem, půjčku splatí.
V roce 2022 bylo v projektu dostupného bydlení celkem 21 bytů - devět vlastněných, dva spravované fondem a deset patřících jiným organizacím nebo lidem, kteří se s hodnotami fondu ztotožňují. Většina bytů se nachází v Ústeckém kraji, dva jsou v Praze a jeden v Plzni. V nich nadace letos ubytovala 62 lidí.
