Dospělí lidé s mentálním či kombinovaným postižením z Hradce Králové a okolí, kteří nemohou dál zůstat v rodině, už nebudou muset cestovat do specializovaných domovů desítky kilometrů daleko od svých blízkých. V Hradci Králové skončila stavba Domova pro osoby se zdravotním postižením, který pojme až 18 klientů.
Dosud podobný typ sociální služby na Hradecku zcela chyběl. „Takováto zařízení jsme dříve měli ústavní formou na okrajích Královéhradeckého kraje. Pro rozvoj pobytových služeb pro klienty s těžším zdravotním hendikepem však potřebujeme mít tato zařízení dostupná co nejblíže rodině. Vytržení z rodinného života je velkou překážkou,“ uvědomuje si náměstkyně hejtmana pro sociální oblast Martina Berdychová (Východočeši).
Hradecký objekt spadá pod Domov Dědina z Opočna na Rychnovsku, který provozuje podobná zařízení v Českém Meziříčí, Opočně, Přepychách a Klášteře nad Dědinou. Kromě toho má také chráněná bydlení v Jaroměři, Náchodě, Třebechovicích pod Orebem a Novém Městě nad Metují.
Na rozdíl od chráněného bydlení, kam pečovatelé jen dojíždějí, jsou domovy podobné tomu hradeckému plnohodnotným zařízením s nepřetržitou službou, která nahrazuje někdejší ústavy sociální péče.
„Zde v Hradci Králové se bude o 18 klientů starat 13 pracovníků v sociálních službách, dvě sestry, fyzioterapeutka, pradlena a uklízečka. V dopolední směně bude minimálně pět pracovníků v přímé péči, odpoledne tři a v noci jeden až dva, podle náročnosti klientů,“ popisuje ředitelka Domova Dědina Alena Goisová.
Skoro jako doma
Objekt v Roudničce je rozdělený na tři domácnosti, každá pro šest klientů. Stranou jsou pak terapeutické dílny nebo zázemí pro personál. Domácnosti se snaží alespoň částečně simulovat běžné byty. Vedle šesti jednolůžkových pokojů mají koupelny, kuchyňku i obývák.
Už na první pohled je však zřejmé, že jde o sociálně-zdravotní zařízení. Široké chodby a dveře jsou uzpůsobené pro pohyb lůžek s ležícími klienty. Hradecký domov je totiž určený především pro osoby s těžším stupněm postižení.
„Provozně to bude stále vypadat jako v ústavu, protože je to pro úzkou skupinu lidí, ale uspořádáním se snažíme simulovat byty. Někteří klienti budou jen ležící,“ říká ředitelka.
Provoz usnadní i technologické novinky, třeba speciální polohovací postele lze výrazně snížit, aby klienti při nečekaném pádu nepadali z velké výšky. Lůžka disponují také polohovacími postranicemi, ale především jsou vybavené monitory pohybu, které mají usnadnit pečovatelům dohled hlavně v nočních hodinách.
„Postel v reálném čase monitoruje pohyb rezidenta na lůžku. Pečovatel se může podívat, zda se rezident hýbal a nemusí ho tak často kontrolovat kvůli proleženinám. Díky tomu nemusí obcházet všechna lůžka, ale může se věnovat jen těm klientům, kteří to opravdu potřebují,“ vysvětluje zástupce společnosti Linet, která lůžka dodala, Jiří Provazník.
„Důležité jsou pro nás také nezvyklé pohyby, které mohou signalizovat nějaký problém, třeba epileptický záchvat. Jednotka vyšle signál terapeutům, kteří mohou přijít včas a zabránit případným komplikacím,“ upozorňuje Alena Goisová.
Postele jsou bezdrátově propojené s tlačítky pro přivolání sester. Řídící jednotku lze přes uživatelské rozhraní naprogramovat tak, aby vyslala signál i tehdy, když klient opustí lůžko, nebo když se na něj v nastaveném intervalu nevrátí. To může znamenat, že někde upadl.
„V dnešní době rezidentů neustále přibývá, dožívají se vyššího věku a jsou v horších stavech. Je s nimi daleko více práce a naopak ošetřovatelů ubývá. K pádu dojde až u 60 procent rezidentů, v 80 procentech se dějí bez toho, aby si toho někdo všiml a často mají fatální důsledky,“ doplňuje Provazník.
Domov Dědina do Hradce Králové žádné současné klienty přesouvat nebude. Zařízení naplní lidmi na čekací listině, kde budoucí klienti tráví i několik let. Vytipováno už má 16 osob.
Nechtěný dům
Objekt v Roudničce nebude jedinou podobnou stavbou v Hradci Králové. Kraj už má vytipovaný pozemek ve Slatině a nyní jedná s městem o jeho koupi. Další podobný dům právě projektuje v Jaroměři a chystá také domovy v Novém Městě nad Metují nebo v Jičíně. Postupně chce do tohoto modelu transformovat všechny své ústavy.
Vznik zařízení v Roudničce však v minulosti provázely kontroverze. Proti se postavili místní, kterým se umístění sociální služby do jedné z nejžádanějších hradeckých čtvrtí nelíbilo. Argumentovali hlavně tím, že v lokalitě chybí občanská vybavenost a žádali alespoň vybudování společenského sálu a klubovny. Po městě žádali, aby od slíbeného prodeje pozemku kraji upustilo.
„Když jsme neuspěli a začalo se stavět, tak jsme snahu vzdali, protože s tím stejně nic nezmůžeme. Budova se nám líbí, ale lepší by bylo, kdyby stála někde jinde,“ říká místopředseda komise místní samosprávy Martin Dohnal. Město prý slíbilo, že vybuduje místním zázemí v areálu zdejšího sportovního klubu. „Přísliby nějaké jsou, ale zatím se nic neděje. Nevíme, v jakém to bude horizontu,“ krčí rameny Dohnal.
