„Úhyn byl zaznamenán na všech potocích tvořících zmíněnou lokalitu, tedy Stroupínském, Bzovském a Kublovském. Příčinou úhynu byl račí mor, což je vysoce infekční onemocnění, jež způsobují zoospory plísně Aphanomyces astaci,“ uvedl zoolog Správy CHKO Křivoklátsko Karel Lankaš.
Na Křivoklátsku je tak račí populace vystavena fatální situaci, podobně jako tomu bylo před sedmi lety na Litavce u Příbrami. Mor tam zabil stovky raků říčních.
„Původní druh většinou nepřežije. Nelze to v podstatě zastavit, je to bohužel věc, která tu patrně bude další desítky let,“ říká zoolog Hornického muzea Příbram David Fischer.
Nezachraňovat, ale nahlásit
Původcem a hlavním přenašečem moru jsou infikovaní raci, zejména nepůvodní severoamerické druhy. Šířit se ale může infikovanou vodou. Problém je také ulpívání spór plísně na tělech jiných zvířat či na rybářském oděvu včetně vybavení, jako jsou sítě.
„Stačí, aby si rybář šel zatřpytkovat do nakažené vody, v prsačkách pak vejde do jiného toku a nákaza se rozšíří,“ vysvětluje David Fischer.
Račí mor
|
K přenosu může dojít i při převozu ryb. Mor se může šířit rovněž relativně přirozenou cestou. Umírající raky totiž často loví volavky či černí čápi, a ti pak zanesou infekci jinam. Přírodovědci v souvislosti s nákazou nabádají veřejnost, aby se nepokoušela raky zachraňovat.
„Situaci mohou naopak zhoršit. Pokud jde totiž o mor, jsou jím už zasaženi i jedinci, kteří ještě žijí. Když je někdo například v dobré víře přenese jinam, pouze nákazu rozšíří,“ nedoporučuje laické snahy o záchranu raků Fischer.
„Jestliže ve vodě plavou i mrtvé ryby, může jít o otravu. Pokud jsou tam ale ryby v pořádku, znamená to, že je to račí mor,“ upozorňuje Jitka Svobodová.
Právě na Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, který sídlí v Praze 6 na Podbabě, a další odborná pracoviště by se měli lidé při nálezu uhynulých raků obracet.
Z volné přírody do chovů
Volně žijící zvířata trápí další choroby, některé patří k nebezpečným. Například brucelóza, která se před třemi lety objevila na Kolínsku u zajíců. Stejná choroba řádila v minulosti také v okolí Neratovic. Nakazit se mohou přežvýkavci, ale také psi.
Stejně jako u raků se v případě nálezu uhynulých zvířat doporučuje nemanipulovat s nimi a oznámit úhyn veterinární správě či nejbližšímu mysliveckému sdružení. V tomto případě i proto, že nemoc je přenosná na člověka. Způsobuje horečku, únavu a postihuje klouby.
Z kategorie ohrožujících lidské zdraví je také vzteklina, známá především u lišek. Díky vakcinaci pomocí očkovacích návnad ale v současnosti není v kraji monitorováno žádné ohnisko nákazy.
Kraji se zatím vyhýbá také jedna z nebezpečných chorob, s níž bojují nejen v řadě evropských zemí, ale třeba i na Moravě. Jde o africký mor prasat, jenž se objevil v České republice u divočáků. Prognóza pro ostatní regiony je ale více než optimistická.
„Nákazu se podařilo izolovat na Zlínsku, což je v podstatě výjimečné, protože v jiných evropských zemích se situace zhoršuje. U nás je nákaza na ústupu,“ konstatuje mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Zároveň připomíná, že podobně jako tomu může být u raků, také na přenosu nákazy afrického moru se mohl podílet člověk.
„Šlo nejspíš o nedostatečně zpracované maso z divočáka. Mor se sem dostal z nějaké svačinky, kterou někdo pohodil a divoké prase ji sežralo,“ podotýká mluvčí veterinární správy.
Vysoce nebezpečné jsou pak různé kmeny ptačí chřipky, onemocnění přenosné v některých případech i na člověka. Napadená zvířata v chovech je nutné vybít a předejít tak šíření onemocnění. Nezřídka je ale přenášeno volně žijícím ptactvem.
Tak se zřejmě loni po desetileté pauze dostalo i do chovů na Berounsku či v Kostelci nad Labem. Další ohnisko nákazy bylo v Lázních Toušeň v Praze-východ. Vybity tam musely být stovky zvířat včetně pávů.
„Ve volné přírodě je ovšem nějaký zásah komplikovanější než v chovu,“ říká Petr Vorlíček.
