O hradišti na jihovýchodním okraji metropole se sice ví už několik desetiletí, ale teprve nyní se ukázalo, že je starší, než si archeologové mysleli.
"Podle dříve nalezené keramiky jsme tipovali, že jeho vznik spadá do období 11. století," vysvětlil archeolog Ivo Štefan z Ústavu pro archeologii na Univerzitě Karlově.
"Nyní máme artefakty, které dataci posouvají již do dob vzniku české státnosti okolo roku 950. Tedy do dob nejstarších legend o prvních Přemyslovcích," doplnil.
Impozantní je i rozloha hradiště, která je srovnatelná s Pražským hradem. Tehdy podobná sídla tak velká bývala.
"Zajímavé je, že šlo o velmi dobře opevněný mohutný hrad. V místě je čelní stěna hradby dlouhá asi 380 metrů a čtyři až pět metrů vysoká. Kámen na stavbu vozili minimálně z devět kilometrů vzdálených lomů. To není běžné," popsal Štefan.
Za hradbou se rozkládá hliněný val. Unikátní je zachovalá část dřevěných roštů, které měly zeminu zpevňovat. Normálně totiž archeologové na dřevěné prvky nenarazí, protože se po staletích rozpadnou.
"To je naprosto výjimečná situace, protože díky dendrochronologii můžeme na rok přesně určit, kdy byly stromy pokáceny. Tak zjistíme přesné stáří hradiště, což například pomocí keramiky nelze," vysvětlil archeolog. Dřevo se zcela nerozpadlo patrně díky tomu, že bylo "ukryto" pod vrstvou jílu, který zamezil přístupu vzduchu.
Hradby se stavěly kvůli zuřivým Maďarům nebo k porobení lidu
Zajímavá je i otázka, proč tak mohutné hradiště nedaleko Uhříněvsi vzniklo. Staré kroniky o něm mlčí. Za života kronikáře Kosmy v 11. století totiž sídlo patrně už nebylo tak významné.
Nicméně o století dříve mohlo hrát velmi důležitou roli. "Možná právě odtud panovník expandoval do dalších částí Čech," uvažuje Štefan, který se domnívá, že budováním takto mohutných hradeb si první Přemyslovci upevňovali moc nad poddanými, kteří je stavěli. "Státní" stavby v podstatě pomáhaly vytvářet strukturu a hierarchii společnosti.
A jaká byla motivace lidu, jenž se tehdy soustředil zejména na zemědělství? Obavy o vlastní bezpečnost. Evropou se potulovaly armády a bytelné hradiště bylo vítaným útočištěm.
"Boleslav I. tak možná využil strachu lidí například z Maďarů, kteří tehdy táhli přes Čechy do Saska. Nejspíš jim totiž za práci, kromě případné ochrany, nic nedal," řekl archeolog.
Královické hradiště zaniklo pravděpodobně v průběhu 12. století, kdy vládci rozlehlé hrady v srdci Čech už nepotřebovali a vojska přesouvali na hranice.
Archeologové odkryli pouze zlomek celého areálu a věří, že další zajímavé nálezy budou následovat. "Máme signály, že v této lokalitě bylo hradiště ještě starší," dodal Štefan.
