Značka UBRD sází na výjimečnou kvalitu prkének z amerického ořechu a neotřelý...

Značka UBRD sází na výjimečnou kvalitu prkének z amerického ořechu a neotřelý design. Jiří Krůta (vpravo) a Vojtěch Hrach proto zdůrazňují podíl designéra Petra Novague. | foto: Petr Topič, MAFRA

Kamarádi z Brd se prosadili s ořechovým prkénkem, prototyp jim zabral rok

  • 335
Dva kamarádi z Podbrdska začali jako renovátoři kol. Nakonec se prosadili mezi elitu se svými kuchyňskými prkénky a stojanem na nože. Jen krátce po založení značky UBRD získali Jiří Krůta (J. K.) a Vojtěch Hrach (V. H.) hned dvě prestižní ocenění – iF Design Award a Red Dot 2019.

„Byli jsem u jednoho kamaráda truhláře. Měl všude plno fošen z ovocných stromů, ptali jsme se ho, na co je to všechno dobré. Odpověděl, že na kuchyňské linky,“ líčí genezi nápadu vyrábět dřevěné kuchyňské pomůcky Jiří Krůta. 

Proto právě krájecí prkénka?
J. K.: Řekli jsme si, že budeme z těch ovocných stromů, na kterých vlastně vyrostlo jídlo, dělat doplňky do kuchyní. Výrobky s příběhem: Na stromě uzrálo jablko a teď si na jeho dřevě někdo připraví oběd. Po kolech jsme už nechtěli dělat nic tak technického, spíše něco bližšího přírodě.

Začali jste ale pod jinou značkou...
V. H.: Vymysleli jsme název Wood & Food, dřevo a jídlo, to nám přišlo trefné. Ale start nebyl jednoduchý. Zadali jsme truhláři, co má vyrobit. Věděli jsme, že je šikovný, ale za dva měsíce neudělal nic. Tak jsme museli najít jiného. Pod značkou Wood & Food jsme působili asi čtyři roky, v podstatě donedávna.

I výrobky byly jiné než nyní?
J. K.: Ano, prkénka vypadala jinak a prodeje se pohybovaly v jednotkách, maximálně desítkách kusů. Řešili jsme, co dál, zda to „nezaříznout“. Ale shodli jsme se, že by to byla škoda, když už o tom přece jen něco víme. Udělali jsme proto zásadní změnu.

V čem spočívala?
V. H.: Vyšli jsme z toho, že si nechceme dávat žádný malý cíl. Naopak, rozhodli jsme se dělat nejlepší prkénka na světě. Věděli jsme, že to musíme úplně přepálit, abychom – i když skončíme třeba jen v půlce – stále vynikali. Tudíž bylo jasné, že musíme změnit design a že to sami nezvládneme.

Zakladatelé UBRD

Vojtěch Hrach

Žije v Příbrami, kde vystudoval gymnázium a dálkově dva roky navštěvoval tamní průmyslovku. Na ČVUT Praha získal titul inženýr. Patří k zakladatelům příbramského coworkingového centra Cowárna.

Jiří Krůta

Pochází z Rožmitálu pod Třemšínem, žije v Praze. Vyučil se truhlářem, po maturitě absolvoval ekonomickou nástavbu. Věnoval se IT. S Vojtěchem Hrachem provozoval firmu na renovaci jízdních kol Koloro, následně založili Wood & Food, z níž se vyvinula značka UBRD.

Takže jste si našli odborníka...
J. K.: Oslovili jsme designéra, jehož jsme znali díky kolům. Naše prkénka navrhl Petr Novague, který dříve dělal pro firmu Favorit. Vymysleli jsme řadu asi dvaceti výrobků, ale skončili jsme u čtyř základních kousků. Výrobu a web jsme spustili letos v lednu. Tehdy jsme oznámili, že jsme UBRD a že startujeme.

Z jakého dřeva vyrábíte?
V. H.: Nejprve jsme používali český ořech a proklady byly z javoru. Zkoušeli jsme také hrušku, švestku, třešeň. Nynější prkénka jsou z amerického ořechu v kombinaci s javorem. Tři čtvrtě roku jsme pracovali jen na prototypech. Nezdá se to, ale i s kuchyňským prkénkem se dá z hlediska tvaru různě pracovat. Design není jen o vzhledu, musí jít o kombinaci vkusu s funkčností. Například prkénko, jemuž říkáme Vlajka, má výkusy ve tvaru klínu. Pomáhají uživateli při shrnování potravin z prkénka do nádoby, nakrájené potraviny díky klínu nevypadnou mimo. Zároveň zkosené hrany umožňují lepší úchop a snadné otáčení.

A proto se jmenuje Vlajka?
J. K.: Je to to nejlepší, co máme, naše vlajková loď. Pokud budeme vyrábět i za dvacet let, pořád to bude ikonické prkénko. Navíc tvarem skutečně připomíná českou státní vlajku. A ještě k tomu se to trefilo do stého výročí republiky... Když Petr Novaque, který má už několik ocenění za design, držel to prkénko v ruce, řekl: „Hele, tohle vyhraje ten Red Dot.“ Nevěřícně jsme oponovali: „No jistě.“ A pak jsme museli uznat, že měl pravdu.

Co pro vás ocenění znamenají?
J. K.: Znamení, že jsme se vydali správnou cestou. Firmy, které se o Red Dot obvykle ucházejí, mají zcela jiné rozpočty a zázemí. A my dva kluci z Příbrami a z Rožmitálu jsme získali stejnou cenu. Ve stejné kategorii, v níž jsme uspěli se stojanem na nože, bodovala společnost Apple se svým chytrým reproduktorem HomePod. To potěší. Důležitý je ale pro nás zákazník. A u lidí to nefunguje tak, že vyhrajete soutěž a oni si běží výrobek koupit. To může fungovat u limonády, protože stojí dvacet korun. Naše prkénka vyjdou na dva až čtyři tisíce.

Jsou ovšem výjimečně kvalitní...
V. H.: Ano, sázíme na to, že opravdu vydrží. Není třeba kupovat prkénko každých pět let. Pokud se o něj člověk bude starat, má ho v podstatě na celý život. U toho našeho doporučujeme přetřít ho jednou za tři až čtyři týdny třeba olivovým olejem. Nedává nám totiž smysl současný trend, kdy se věci tak často mění za nové. Chceme, aby si lidé řekli: vyrábí se to v Čechách, má to super kvalitu, a dokonce se mi to líbí, to chci.

S tím souvisí i název UBRD?
J. K.: Zdálo se nám, že Wood & Food je dlouhý název, a navíc dřevo a jídlo v zahraničí nikomu nic neřekne. Vojta se někde dočetl, že třeba název firmy ADOBE pochází od řeky, která tekla za domem zakladatele. A my jsme se narodili u Brd, takže proto UBRD. Je to krátký název, který jde navíc v jakémkoli jazyce vyhláskovat. I kdybychom někam přesídlili, stále odkazujeme na to, že jsme značku založili u Brd. Místo vzniku je pro nás zásadní.

Zůstanete pouze u prkének?
J. K.: Chceme dělat i další věci do kuchyně. Podtácky, váleček na těsto či vařečky. Je totiž skvělé vzít si produkt, který má každý doma, a udělat z něj ten nejlepší na světě. Myslím si, že se nyní, s ohledem k oněm oceněním, dá lepší krájecí prkénko sehnat jen velmi těžko. To je naše filozofie, a my jsme si ověřili, že to funguje. Chce to mít myšlenku, poskládat tým a jít si za svým cílem. Zatím máme ceny, ale víme, že je před námi spousta práce.

Výzev se ovšem nebojíte...
V. H.: Je pro nás nesmírně důležité, aby nás práce zároveň bavila. Nedávno mi můj táta říkal, že stejně neví, jak se vlastně živím, ale že tomu, co dělám, hrozně fandí. Naše rodiny nás moc podporují, včetně našich přítelkyň. I proto jsme se do toho mohli vrhnout naplno.