Jeden nový případ akutní hepatitidy B a dvě chronické verze téhož onemocnění. Tento počet hlásí čerstvé údaje Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Praze v srpnu. V České republice jde řádově o desítky případů. Virus nejen v pražské kotlině však není podle zmíněného výzkumu od pravěku novinkou.
V prehistorických časech by však případné léčení nemocného člena kmene připadlo na šamana v jeskyni, nikoli na lékaře v ordinaci. Výskyt viru potvrzují expertizy kosterních ostatků z prehistorických pohřebišť. Experti zkoumali desítky vzorků pravěkých obyvatel Evropy, Asie a Ameriky, kteří žili před deseti a půl tisíci až 400 lety.
„V rámci výzkumu jsme pracovali s dvanácti vzorky z pěti lokalit v Praze, středních Čechách a na Pardubicku,“ představil tuzemskou část výzkumu Michal Ernée, archeolog z ARUP. Náročným expertizám vědci podrobili dva vzorky z Ďáblic, pocházející ze starší doby bronzové.
Vědci v létě otevřou historická naleziště, v Praze představí husitské sídlo |
Z okolí hlavního města badatelé zkoumali fragmenty z Brandýsa nad Labem, Hostivice a Vliněvsi na Mělnicku. Jednalo se o lidi žijící v eneolitických kulturách zvoncovitých pohárů a šňůrové keramiky. V Brandýse šlo podobně jako v Ďáblicích o zlomky, jejichž původ je datován ze starší doby bronzové.
Pravěká souvislost s HIV
Badatelé z ARUP však upozorňují, že nejde o jediná místa, kde naše dávné předchůdce z úsvitu dějin sužovala hepatitida B.
„Z území Čech máme doložen výskyt hepatitidy B ještě na několika dalších skeletech, ten vůbec nejstarší náleží eneolitické kultuře řivnáčské a je datován do doby kolem roku 3 000 př. n. l.,“ vysvětlil Michal Ernée.
Virus hepatitidy B je vysoce odolný, v kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů. |
Výsledky zmíněné studie zmapovaly cesty, kterými se virus v pravěku šířil, a jeho změny. „Zároveň ale odhalily nečekané vzorce i přesah do dnešní doby,“ upozornila Eliška Zvolánková, mluvčí Akademie věd ČR. Závěry výzkumu vypovídají o tom, že virus se v Evropě vyskytoval už před 10 tisíci lety. Tedy ještě předtím, než se zde začalo šířit zemědělství. Vědce to překvapilo.
„O mnohých lidských patogenech si totiž myslíme, že se objevily poté, co se začal využívat a šířit zemědělský způsob života. Hepatitida B ale očividně ovlivňovala už pravěké populace lovců-sběračů,“ sdělil Johannes Krause, ředitel Oddělení archeogenetiky z německého Planckova institutu, jenž se na výzkumu podílel.
Ženy na lovu. Obstarávání masa nebylo vyhrazeno mužům, tvrdí studie |
I virus v dávné historii procházel proměnami. „Ve druhé polovině 2. tisíciletí př. n. l. náhle poklesla rozmanitost variant hepatitidy B,“ shrnuje výzkum. Všechny pravěké varianty, které se poté objevily v našich zeměpisných šířkách, patří k novým liniím. A ty převládají dodnes.
Nemusí to platit absolutně. „Zdá se ale, že jedna z původních pravěkých variant přetrvala – vyvinula se ve vzácný genotyp, který se ‚znovuzrodil‘ zřejmě během šíření viru HIV,“ upozornila studie. Zda tomu tak skutečně je, musí potvrdit další bádání.
Pravěký svět
Stovky zahloubených objektů objevil archeologický výzkum před několika lety v Ďáblicích. Jako nejstarší z této lokality se jeví pohřební okrsek z přelomu doby kamenné a bronzové, tedy období před rokem 2 000 př. n. l. „Lidé zde byli typicky pohřbeni ve skrčených polohách na boku a jako výbavu jim pozůstalí přidali milodary, z nichž se zachovaly keramické nádoby,“ uvádí zpráva archeologů.
Při výzkumu jedné z lokalit v Hostivici vědci našli 455 objektů a 1 630 kůlových jamek. Vedle zásobních jam a výrobních objektů odkryli hrob s ostatky dospělého jedince.
V běžné sídelní jámě nalezli další hrob. Za nejzajímavější objev z Brandýsa odborníci považují zásobní jámu s uloženými rozrušenými skelety dvou lidí. Naleziště ve Vliněvsi náleží k nejzajímavějším svého druhu, zkoumaným archeology z ARUP. Ti zde dokumentovali 304 hrobů a 57 sídlištních objektů s obsahem lidských pozůstatků.
