Manželé si nechali elektrárnu nainstalovat na dům před pěti lety. Teď, v týdnu solární energetiky, dali lidem možnost prohlédnout si, jak vše funguje.
Proč si manželé fotovoltaickou elektrárnu pořizovali? Motivací byla podle Jana Vobra ekologie a možnost výhodné investice. „Pořídili jsme ji za 580 tisíc korun, teď ta samá stojí kolem 200 tisíc korun. S tím, jak se snižují náklady na vybudování, klesají i dotace od státu, kterými motivuje lidi k těmto zařízením,“ popsal majitel.
Jedná se o elektrárnu s výkonem téměř 10 kilowattů. Připojená je formou takzvaného zeleného bonusu, kdy majitel část elektřiny spotřebovává, přebytky odvádí do sítě a dostává za ně zaplaceno od dodavatele elektřiny. „Dostáváme za elektřinu nižší cenu, než kdybychom veškerou elektřinu dodávali do sítě,“ říká Jan Vobr.
Když svítí sluníčko, mohou manželé jet na vlastní proud. „Například myčka spotřebuje dva kilowatty, pračka také,“ vysvětlil při obhlídce zařízení Jan Vobr.
Přidal i jednu perličku. Elektrárna využívá jako zdroj energie i pouliční osvětlení. „To dává třeba deset wattů,“ směje se Jan Vobr.
Ročně elektrárna rodině Vobrových vydělá kolem 55 tisíc korun. „Za 12 let by se tedy mohla zaplatit. Životnost panelů je přitom 20 let,“ vypočítává Jan Vobr. V částce je i úspora vzniklá díky odběru z vlastního zdroje. Měsíčně totiž Vobrovi zaplatí za elektřinu v průměru o tisíc korun méně než dříve.
„Když svítí sluníčko, manželka pere, pouští myčku,“ vypráví Jan Vobr. V těchto slunečních týdnech uspoří kolem šesti tisíc měsíčně, v zimě, když je sluníčka méně, třeba jen 800 korun.
Kamarádi z Německa se diví, co po něm v Čechách požadují
Na otázku, zda by si elektrárnu vybudoval znovu, říká Jan Vobr kategoricky ne. Důvodem jsou administrativní požadavky odběratele elektřiny, firmy ČEZ.
„Musíme být podnikatelé, takže musíme mít živnostenský list, musíme mít elektronický podpis a musíme ho každý rok za 500 korun obnovovat. Kdybychom neměli počítač, elektrárnu vůbec nemůžeme mít. Do systému firmy, která vyřizuje dotace, se můžeme přihlásit jen prostřednictvím elektronického podpisu. Ještě v roce 2012 jsem mohl vše posílat poštou, takto jsem každý měsíc odesílal vyúčtování. Novinky beru jako administrativní překážky, které nám, starobním penzistům, kteří se elektronizaci neumějí tak rychle přizpůsobovat, dělají velké problémy,“ posteskl si Jan Vobr.
Ten prý má hodně kamarádů v Německu, kteří také mají solární elektrárny. „Podivují se nad tím, co vše po mě v Česku chtějí,“ uzavírá Jan Vobr.
