Lidé si Zdravotnickou záchrannou službu Plzeňského kraje volají k případům, které by mohli vyřešit sami vodou a kysličníkem. Jiní si záchranáře zavolají, ale když je vyšetří a nasměrují je do nemocnice, odmítnou odjet.
To jsou podle krajských záchranářů nejčastější příklady, jak lidé záchrannou službu zneužívají. „Předejít se tomu dá jedině osvětou a medializací,“ uvedl mluvčí krajské záchranky Martin Brejcha.
Podle něj se jedná o několik výjezdů za den při celkovém počtu kolem dvou set. Problém prý nastane ve chvíli, kdy záchranka absolvuje zbytečný výjezd a jinde může umírat člověk, ke kterému pak záchranáři mohou dorazit pozdě.
Podle Brejchy se hlavně u seniorů stává, že zavolají na tísňovou linku záchranné služby, domáhají se její pomoci, ale když záchranáři přijedou na místo, řeknou, že do žádné nemocnice nepojedu.
„Pokud kdokoli vytočí linku 155 záchranné služby, měl by počítat s tím, že v drtivé většině je nutné, abychom pacienta odvezli do nemocnice,“ uvedl Brejcha.
Připomněl, že pokud člověk předem ví, že do nemocnice nepojede, není to výjezd pro záchrannou službu. „Ať ho rodina naloží do auta a zamíří k praktickému či jinému lékaři,“ radí mluvčí.
Nejhorší podle něj je, když do nemocnice odmítá jet člověk, který je opravdu vážně nemocný. Má třeba extrémně vysoký krevní tlak. Posádka mu doporučí, že v jeho zájmu je jet do nemocnice a nechat se tam vyšetřit od internistů, kteří mohou provést náběry krve a nastavit vhodnou léčbu.
„Navíc když není na místě lékař, musíme ho přivolat, aby dal pacientovi podepsat revers neboli nesouhlas pacienta s léčebným postupem. Toto chování tedy zdržuje další posádku s lékařem. Ten jede třeba v Plzni na Bory podepsat revers, a když si v té chvíli někdo z Lochotína na opačné straně města zavolá lékaře, tak pojede z Bor o čtyři minuty déle. A třeba čtyři minuty nedýchat, to nikdo nechce, že?“ podotkl mluvčí.
Už děti ve škole vědí, v kterých případech se záchranka volá
Dalším typem zbytečných výjezdů je například, když jde maminka s dítětem na koloběžku a to si odře kolena. Žádnou jinou újmu nemá, do hlavy se dítě neudeřilo a maminka přesto volá záchrannou službu.
„Mě máma vydezinfikovala koleno a bylo to, dnes maminka vystresuje dítě už jen příjezdem záchranné služby. Nejhorší je, že maminka operátorce na dispečinku situaci nepopíše tak, že má dítě jen odřená kolena, ale vylíčí ji dramaticky, že rána silně krvácí. My vyjedeme na silné krvácení a na místě najdeme jen odřené koleno,“ popsal Brejcha s připomínkou, že už děti ve škole vědí, v kterých případech se záchranka volá.
Za zneužíváním záchranky vidí hlavně alibismus a pohodlí.
„Zodpovědnost za vlastní rozhodnutí odsunou na záchranáře. Maminka nechce plačící dítě odnést domů, tam koleno vypláchnout vodou a vydezinfikovat peroxidem. Přitom záchranáři aplikují stejný postup,“ popsal Brejcha.
Toho prý mrzí, když se lidé chovají podrážděně a vyčítají záchranářům, že nechtějí jezdit na výjezdy. „Tak to není. Jde nám ale o ty, kteří na jiném místě bojují o život a jde doslova o minuty,“ vysvětlil Brejcha.
Legislativa neumožňuje domáhat se náhrady za zbytečný výjezd
Lucie Krausová z tiskového odboru největší pojišťovny VZP uvedla, že zdravotní pojišťovny prý situaci nemohou ovlivnit. Sdělila, že VZP je při hrazení poskytnutých zdravotních služeb vázána platnou legislativou.
Ta jí v současnosti neumožňuje domáhat se náhrady nákladů souvisejících s výjezdem záchranné služby k případu, kdy se následně ukáže, že pacient ve skutečnosti nebyl v přímém ohrožení života a výjezd záchranné služby tedy v takovém případě nebyl nezbytný.
„Někdy volající v dobré víře nedokáže dostatečně vyhodnotit, jestli člověk potřebuje, nebo nepotřebuje záchrannou službu. Je to velmi citlivá věc a legislativa zatím neupravuje to, co je možné považovat za neoprávněný výjezd a co je v pořádku,“ doplnila.
Na otázku, jestli by bylo potřeba legislativně upravit, co je neoprávněný výjezd, odpověděla, že to je věc tvůrců legislativy. Obecně podle Krausové není chybou záchranky, že jede k odřenému kolenu.
„Pokud maminka na dispečinku věc vylíčí tak, že její dítě umírá, záchranka je povinna tam jet. Ale to, že se následně zjistí, že to nebylo tak vážné, to je věc druhá. Záchranáři tam ale jeli oprávněně a dostanou výjezd od zdravotní pojišťovny zaplacený, pokud jí ho naúčtují,“ vysvětlila Krausová.