Vodovodní řady v obci Šťáhlavy, čistička odpadních vod a kanalizace ve Chválenicích, kanalizace a čistička v Žinkovech. To je část akcí financovaných plzeňským hejtmanstvím z dotačního programu vodohospodářská infrastruktura.
Přestože dává do rozvoje venkova více než jiné kraje, mnoha převážně malým obcím vodovody a kanalizace chybějí.
Ze statistik ministerstva zemědělství z roku 2017 vyplývá, že v Plzeňském kraji je na vodovod i na kanalizaci napojeno 85 procent lidí. To oblast řadí na poslední, respektive sedmé místo v republice.
„Z evidence z roku 2018 vyplývá, že v Plzeňském kraji je napojeno na vodovod 383 obcí, bez vodovodu je jich tedy 118. Kanalizace je vybudována v 399 obcích, tudíž bez ní jich je 102,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Radka Trylčová.
Karel Ferschmann, šéf krajské pobočky Sdružení místních samospráv, kam v kraji patří přes sto nejmenších obcí, popsal, že zhruba do roku 2004 bylo v dotačních programech na vodovody a kanalizace hodně peněz a málo žádostí.
„Pak následovalo období převisu žádostí nad objemem peněz v dotačních programech,“ sdělil Ferschmann, starosta Němčovic s dvěma sty obyvateli, kde čističku odpadních vod vybudovali v roce 2009 za 15 milionů korun.
Po Praze, která je na tom nejlépe, je v napojení na vodovod na druhém místě Moravskoslezský kraj, protože tam veřejnou síť využívá 99,9 procenta lidí, v druhém Ústeckém kraji 97,8 procenta. V oblasti kanalizací boduje vedle Prahy Karlovarský kraj s napojením 99,3 procenta lidí, následuje Zlínský kraj s 97,4 procenta.
Aby se Plzeňský kraj těmto číslům alespoň přiblížil, mohly by pomoci dotace, které na budování vodohospodářské infrastruktury nabízí hejtmanství.
„V programu je pro rok 2019 celkem 67 milionů korun, ale pokud na tom bude kraj finančně dobře, uvažujeme o navýšení této částky, jako se to stalo loni. Tehdy kraj na program vyčlenil také 67 milionů a následně částku navýšil na 85 milionů korun,“ uvedla Trylčová.
Připomněla, že několik milionů korun kraj vynaloží na to, aby obce mohly zahájit projektovou přípravu. O dotace mohou žádat od 1. do 29. března.
Nejlépe je na tom Praha, nejhůře Plzeňský kraj
Ferschmann sdělil, že žádný jiný kraj nedává na rozvoj venkova tolik peněz, jako ten Plzeňský. „Třeba Jihočeský dává na obnovu venkova 60 milionů korun, Plzeňský 111 milionů,“ řekl Ferschmann.
Ten ale zároveň připouští, že aby se kraj dostal na úroveň těch nejlepších, trvalo by to i při částce 85 milionů korun desítky let, protože vodohospodářská infrastruktura je extrémně drahá.
„Jisté ale je, že větší procento odkanalizování by přineslo mnohem čistější řeky, protože část splašků tam nakonec skončí,“ podotkl Ferschmann.
I Trylčová nevyřešené odpadní vody považuje za velký problém. „Už nežijeme ve středověku, neodkládáme odpadky za dům, takže bychom měli mít vyřešeny i odpadní vody. Když to někdo vyřešené nemá, pak může znehodnotit vodu sousedovi ve studni nebo ovlivnit kvalitu spodní vody, zkrátka kvalitu životního prostředí,“ uvedla radní.
Podle ní kraj dobudování vodohospodářské infrastruktury považuje za jednu z priorit. „I proto jsme loni dali nejvyšší částku, jakou kdy kraj na tuto podporu vyčlenil,“ uvedla Trylčová.
Ne každá obec podle ní může vybudovat kanalizaci nebo čistírnu odpadních vod. „Není to ani žádoucí, protože pro malé obce by byl následný provoz příliš drahý. Někdy mohou být vhodným řešením domácí čistírny odpadních vod,“ vysvětlila Trylčová.
