Plzeňské městské trávníky jsou na některých místech plné kvetoucích rostlin. Příkladem jsou plochy podél cyklostezky na Borských polích, kde nyní rostou třeba chrpy luční.
Někomu se může zdát divné, že právě dnes, kdy příroda velmi trpí suchem, se namísto trávy objevují květy. Důvodem je paradoxně sucho a s ním spojené omezení počtu sečí. Ve vlhčích letech se totiž městské zelené plochy sekaly častěji, takže na nich nestačily vykvést dvouděložné rostliny a k vidění tam byly jen jednoděložné trávy.
Na trávníku lidé tedy v těchto dnech často vidí zašedlou zaschlou trávu a na ní chrpy, vlčí máky, jetel, vikev, vyskytuje se i hadinec nebo třezalka.
„Když se trávník neseká tak často, dvouděložné kvetoucí rostliny mají šanci se rozvinout. Na rozdíl od jednoděložných trav mají schopnost sáhnout si s pomocí hlubšího kořenového systému pro vodu do větší hloubky,“ vysvětlila Hana Hrdličková, vedoucí oddělení urbanistické zeleně Správy veřejného statku města Plzně.
Omezení počtu sečí přináší i problémy. „Radnice na Slovanech rozumně oddálila druhou seč, spousta lidí to přivítala, ne všichni to ale považovali za dobrý nápad,“ popsala Hrdličková.
Minulý týden totiž řešila velmi hulvátskou stížnost kvůli tomu, že se v jednom vnitrobloku neseká. „Když jsem na místo dorazila, nádherně to tam kvetlo, šlo pouze o deset centimetrů vysoké jestřábníky na jinak nízkém porostu, pán byl ale kvůli tomu v mailu nevybíravý,“ popsala Hrdličková.
Podle ní mají na nižší počet sečí lidé odlišné názory. Někdo chce v době sucha sekat často, někdo zase vůbec.
Ale obojí je špatně. „Každá plocha se totiž musí posoudit individuálně,“ uvedla dlouholetá pracovnice oddělení městské urbanistické zeleně. I v době sucha se může najít důvod, proč na určitých plochách sekačku použít.
„Když se na místě objeví třeba kopřivy, musí se sekat včas, aby se semena nerozšířila na celou plochu,“ popsala Hrdličková. Pokud je to ale možné, omezení počtu sečí přispívá k větší biodiverzitě. „Když květiny rozkvetou a vysemení se, je to velmi užitečné, protože jejich množství se zvýší, květy pak přilákají létající hmyz,“ popsala odbornice.
To na městských plochách řeší entomologové v Českých Budějovicích, kde byla minulý týden čerpat zkušenosti i Hrdličková. Tamní odborníci na hmyzí říši totiž léta upozorňují na to, že létající hmyz, kam patří třeba motýli, mouchy, vážky či sluníčka sedmitečná, z měst téměř vymizel.
Důvodem je právě to, že zmizely i kvetoucí trávníky. „Tento druh hmyzu totiž nezajímají letničkové záhony šlechtěných rostlin, ale zálibu mají hlavně v kvetoucích divokých loukách,“ popsala Hrdličková.
Entomologové chtějí, aby se do měst vrátila biodiverzita
Entomologové tedy volají po změnách ne z toho důvodu, aby očím lahodily krásné kvetoucí trávníky, ale z toho důvodu, aby se do měst vrátila biodiverzita. „V Českých Budějovicích se snaží přimět samosprávu, aby v určitých částech města vznikly přirozené luční porosty, které vidíme třeba na šumavských loukách,“ popsala Hrdličková. Podobnou cestou chce jít i Plzeň.
„Vedení města už jsem odevzdala materiál, jakým způsobem by se mělo postupovat při údržbě travnatých ploch. Náměstek primátora Michal Vozobule mě ujistil, že tip ke zvýšení biodiverzity bude předávat městským obvodům, které se rozhodnou, zda materiál využijí,“ popsala Hrdličková.
Ve čtvrtém městském obvodu ale připravují i založení klasických lučních porostů na menších vybraných lokalitách. Na nich budou porosty na způsob divokých šumavských luk zakládat už letos na podzim.
U Baumaxu založí porosty na způsob šumavských luk na podzim
„Vzniknout by měly na vhodných plochách na Rokycanské třídě u obchodního domu Baumax. Budeme to brát jako pilotní projekt k získání zkušeností,“ sdělila Hrdličková. Jejím hlavním poznatkem ale je, že příroda je velice moudrá a umí si většinou poradit.
„Když jdou lidé kolem zaschlých městských trávníků, říkají si, to je konec, tady už nic nevyroste, ale není to tak, travní porost v době sucha totiž chytře zruší nadzemní část a zaměří se na kořeny. A jakmile zaprší, znovu se zazelená,“ popsala Hrdličková.
