Termovize potvrdila, že se Plzeň přehřívá. Pomoci mohou zelené střechy

  13:40aktualizováno  13:40
Asi deset míst v Plzni v uplynulých měsících snímkovaly drony. Zjišťovaly, jakých teplotních maxim dosahují jednotlivé materiály. Ukázalo se, že některá místa se v létě velmi přehřívají. Jedním z nich je například náměstí Republiky, které je zcela bez zeleně.

Snímek z termovize dokládá, že zelená střecha pavilonu onkologie Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně má nižší teplotu než ostatní. | foto: sdružení Envic

Před pěti lety otevřela Fakultní nemocnice v Plzni novou a velmi moderní budovu Onkologické a radioterapeutické kliniky. Nižší část budovy má takzvanou zelenou střechu (psali jsme zde). Nemocnice patří v Plzni v tomto ohledu mezi průkopníky a střechu porostlou travou si velmi chválí.

„Zelená střecha zabraňuje svému přehřívání, vyrovnává teplotní výkyvy střídání dne a noci, má tepelně izolační a zvukově izolační účinek,“ jmenuje některé z jejích předností mluvčí nemocnice Gabriela Levorová. A odborníci, kteří nyní mají v ruce i snímky z termovize, jí dávají za pravdu.

Zahrada na střeše nového pavilonu onkologie plzeňské Fakultní nemocnice

Zahrada na střeše pavilonu onkologie Fakultní nemocnice v Plzni.

Občanské sdružení ENVIC ve spolupráci se Správou informačních technologií města Plzně v uplynulých měsících snímkovalo pomocí dronů asi desítku míst v Plzni. Cílem bylo ukázat, jakých teplotních maxim dosahují jednotlivé materiály.

„Města jsou přehřátá, pocitová teplota je ještě vyšší, než ta na teploměru. Některé střechy se ohřejí až na 80 stupňů,“ upozorňuje Václav Čubr ze sdružení ENVIC.

Podle něj z naměřených výsledků vyplývá, že pro město jsou tepelné ostrovy skutečně problémem. Za příklad dává třeba náměstí Republiky, zcela bez zeleně, které se během letních měsíců doslova rozpálí.

„Snímkovali jsme mimo jiné Depo2015, velmi frekventované místo, ale zároveň velmi rozehřáté,“ konstatuje Čubr a dodává, že na vině je zde především kombinace materiálů, zejména železa a asfaltu.

Lépe jsou na tom třeba školní areály. „Střecha je sice pokrytá černou dehtovou lepenkou, která v létě může mít 60 až 80 stupňů, ale aspoň se v okolí nachází zeleň, která prostředí ochlazuje,“ říká Václav Čubr.

Je potřeba správně hospodařit s dešťovou vodou

Snímkovaná místa podle něj mají ale nakročeno ke změně. „Záměrně jsme vybírali budovy, na nichž se například mají v dohledné době upravovat střechy,“ prozrazuje Václav Čubr a přikládá seznam zmapovaných lokalit.

Je mezi nimi řada škol například 4. ZŠ, 15. ZŠ nebo 34. ZŠ, z mateřinek mimo jiné 54. MŠ, ale také areál hasičů v Plzni-Doubravce.

Největší potenciál nyní vidí na 7. MŠ a ZŠ v Plzni-Vinicích. „Na střechu je zajištěný ze dvou stran přístup vnitřním schodištěm, je tu zábradlí, neústí sem odvětrání ani klimatizace, je tu spádové odvodnění,“ jmenuje Václav Čubr hlavní přednosti. Přeměně by nevadil ani nynější povrch.

„A co je nejdůležitější, je tu zájem ze strany vedení zelenou střechu mít,“ sděluje Čubr. „Zatím je to teoretická možnost, záleželo by například i na posudku statika,“ říká Čubr s tím, že v tuto chvíli se nedají odhadnout ani náklady na vybudování.

K určitým úpravám by podle něj mohlo dojít na všech snímkovaných místech. „Na některých je sice střecha už nově udělaná, v takovém případě by se daly ale uskutečnit jiné, menší věci. Už jen pouhá instalace sudů pod okapy může pomoci,“ vysvětluje Václav Čubr a dodává, že dešťová voda se pak dá použít na zalévání školních zahrad.

Sudy na vodu například využívá 54. MŠ v Plzni-Doubravce, kromě toho tu je také zasakovací šachta. „Vůbec se nebráníme něčemu dalšímu,“ říká ředitelka Lenka Šlechtová. Dva ze čtyř pavilonů mají krátce po rekonstrukci střech, u zbývajících by podle ní zelené střechy klidně mohly být.

Podle Jindřicha Durase z Komise životního prostředí města Plzně je správné hospodaření s dešťovou vodou do budoucna žádoucí.

Klimatické modely naznačují, že mnohem častější srážky spadnou během prudkých přívalových dešťů. „Je třeba se naučit s dešťovou vodou zacházet. S vodou, která odteče do kanálu, se loučíme,“ říká Duras.

Pokud by se ale dešťová voda zadržela například pomocí zelených střech, mohla by ochlazovat město a zároveň by se tím ulehčilo kanalizační síti, která nemusí být schopna všechnu vodu pojmout. Komise je proto připravena podporovat projekty škol a školek zaměřené na hospodaření s dešťovou vodou.

Nejčtenější

To byla předem připravená poprava, říká otec dívky zavražděné spolužákem

Tereza, kterou zavraždil její bývalý spolužák, se nechala těsně před...

Před necelými dvěma měsíci zavraždil bývalý spolužák osmnáctiletou Terezu z Plzeňska. Policistům nezapíral. Udělal to...

Plzeň - Olomouc 3:1, domácí dominovali a v přesilovce duel otočili

Joel Kayamba z Plzně (vpravo) vede míč, sleduje ho Martin Sladký z Olomouce.

Vicemistr zvládl úvod nového ligového ročníku vítězně. Fotbalisté Viktorie Plzeň otočili duel prvního kola s Olomoucí,...

Dům pro rodinu si navrhli sami. Slouží jim dokonale po všech stránkách

Rodinný dům s dispozicí 5+kk má užitnou plochu 195 metrů čtverečních.

Ondra a Iva nikdy o domě nesnili. Záměr stavět svůj vlastní přinesla až rodinná situace, která si řekla o větší prostor...

Spolujezdec umíral, opilý řidič ale sháněl doktora pro psa, říká obžaloba

Alexandru Černému hrozí za usmrcení z nedbalosti, neposkytnutí první pomoci,...

Krajský soud v Plzni začal projednávat případ šestatřicetiletého Alexandra Černého, který podle obžaloby loni na...

S vlakem se srazilo páté auto za šest dnů. Klid byl jen ve středu

Při srážce vlaku s osobním autem u Nýřan na Plzeňsku se vážně zranili dva muži....

Drážní inspekce eviduje od soboty už pět střetů aut s vlaky na přejezdu. Nehoda tohoto druhu se stala každý den,...

Další z rubriky

Plán, jak zajistit vodu pro část Plzně. Napojit se na přehradu u Nýrska

Voda z nádrže Nýrsko na Klatovsku by v budoucnu mohla zásobovat některá města...

Vedení Plzeňského kraje se připravuje na období, kdy nedostatek vody bude zásadní problém. Nechalo si vypracovat...

V muzeu přistál československý kluzák, piloti v něm mohou vzpomínat

Sběratel letecké techniky Karel Tarantík představuje nový exponát ve své...

Vášniví sběratelé letadel a vojenské techniky Miloš a Karel Tarantíkovi ze Zruče u Plzně přidali mezi své exponáty nový...

Hledá se kupec plzeňských hutí a kováren Pilsen Steel, zatím bez výsledku

Soud poslal v pátek 14. června 2019 do konkurzu hutě Plsen Steel vlastněné...

Plzeňské hutě a kovárny Pilsen Steel, které jsou od června v konkurzu, netrpělivě vyhlíží investora. Ten je po záchranu...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz