Pokud bude poptávka výrazně převyšovat nabídku míst v oboru praktická sestra, je vedení Střední zdravotnické školy v Plzni odhodláno jednat o přidání další třídy. Přesto to zřejmě dopadne jako loni, kdy se velká část uchazečů na školu nedostala. Loni totiž podalo přihlášku 176 lidí a přijali jich 104.
„Letos je poslední možnost podat přihlášku na střední školu 1. března. Až poté bude jasné, jaký je zájem,“ uvedla ředitelka Střední zdravotnické školy a VOŠ v Plzni Ivana Křížová. Odhadla ale, že zájem bude opět velký jako loni, protože na on-line den otevřených dveří se přihlásilo hodně lidí, okolo tří stovek.
Zvýšený zájem o zdravotnické obory potvrdila i vedoucí odboru školství Plzeňského kraje Jaroslava Havlíčková.
„Velký nárůst zájmu byl i loni. Letos zaznamenáváme také velký počet dotazů. Vliv mělo zřejmě i zvýšení finančního ohodnocení sester v uplynulých letech, ale i to, že se o zdravotnících hodně mluví jako o velmi důležitém povolání. Navíc je to povolání, ve kterém lidé práci vždycky najdou a to se v dnešní nejisté době cení,“ uvedla Havlíčková.
Zdravotním sestrám se zvýšily kompetence
Křížová si zvýšený zájem o povolání zdravotní sestry či bratra vysvětluje i tím, že se sestrám zvýšily kompetence.
„Navíc zafungovala i změna názvu oboru na praktickou sestru namísto zdravotnického asistenta, který byl léta vnímán velmi negativně, protože tak trošku degradoval roli zdravotníka,“ připomněla Křížová.
Podle ní pomohla i celostátní kampaň Studuj zdrávku podporovaná i ministerstvem zdravotnictví. Zájmu podle ředitelky nahrála i změna pohledu na zdravotníky jako na potřebnou profesi, která bude absolventa živit v jakékoli době.
„A současná doba, kdy se očekává ekonomická nejistota, tomu nahrává. Proto je možné, že se letos zájem o studium ještě zvýší,“ uvedla Křížová.
A co říká možnosti otevřít další třídu? „Máme určitou kapacitu školy, kterou nám určuje ministerstvo školství a ta se nedá překročit. Pokud by ale byl extrémní nárůst počtu zájemců, určitě bychom zahájili jednání se zřizovatelem, tedy s Plzeňským krajem,“ sdělila Křížová, která zároveň připomněla, že je důležité brát ohled i na další dvě zdravotnické školy v kraji, tedy v Klatovech a Domažlicích.
„Byla bych ráda, aby i tam měli možnost studentky vzdělávat,“ poznamenala ředitelka.
S cílem zvýšit pravděpodobnost přijetí proto vedení školy uchazečkám doporučuje, aby podaly dvě přihlášky, jednu do Plzně a druhou do Domažlic nebo do Klatov. „Třeba před pěti lety měli v Klatovech málo uchazečů, což se změnilo a zájem se tam také zvýšil, což je dobře,“ popsala Křížová.
Povolání, ve kterém lidé práci vždycky najdou
Podle ní se ale nemohou otvírat jen třídy na zdravotních školách, což by bylo na úkor dalších oborů. „Musí se dát šance i jiným oborům, protože i průmysl, který plní státní pokladnu, potřebuje odborníky,“ dodala.
Zdravotnický obor si před lety zvolil i Jan Čítek, který už třetím rokem studuje Vyšší odbornou školu v Plzni, obor zdravotnický záchranář. Jeho cesta k profesi ale nebyla jednoduchá, protože po základní škole studoval elektrotechnickou průmyslovku a pak pokračoval na vysoké, opět se zaměřením na techniku.
„Pak jsem si ale uvědomil, že by mi víc než technický obor sedělo zdravotnictví, kde mohu něco dělat pro ostatní. Od mala totiž chodím do skauta, absolvoval jsem i různé zdravotnické nebo záchranářské kurzy od Červeného kříže a táhlo mě to zkrátka k oboru, kde bych mohl někomu pomáhat,“ svěřil se Čítek, který v době koronavirové vedle školy pomáhá na covidových odděleních v nemocnici.
Podle něj se jedná spíš o poslání, ke kterému by měl mít člověk vztah. „A neměl by tuto práci dělat jen proto, že musí,“ vysvětlil Čítek, jehož přítelkyně je také zdravotní sestra. „V době covidové je to ale smrtící kombinace, protože se doma skoro nepotkáme,“ poznamenal s úsměvem.
Větší zájem o zdravotnickou školu si vysvětluje i tím, že se ošetřovatelská péče v poslední době hodně medializovala. „Ve veřejném prostoru se ozývalo třeba to, že lékaři by bez sestřiček či zdravotních bratrů nemohli dělat nic. Myslím, že to zabralo a zájem se zvýšil,“ sdělil.
