Kritici rozhodnutí upozorňovali, že přibude černých skládek. Náměstek primátora Pavle Šindelář z ODS tvrdil, že velké obavy z nelegálního vyvážení stavební suti jsou neoprávněné. Návrh dosavadní praxi zrušit zdůvodňoval tím, že možnost obyvatel Plzně bezplatně vozit stavební suť do sběrného dvora zneužívají prostřednictvím svých zaměstnanců firmy, které mají za její ukládání ve sběrných dvorech platit.
Návrh zrušit bezplatné odevzdávání suti se už na radnici probíral v minulosti několikrát a nezískal dost zastánců. Jedním z důvodů byla i skutečnost, že se proti změně stavěli zástupci městských obvodů.
Ti kvůli hrozbě černých skládek nesouhlasili ani nyní. „Sedm z deseti zastupitelstev městských obvodů je proti,“ prohlásil starosta Plzně-Slovan Lumír Aschenbrenner z ODS.
Firmy pravidlo zneužívají, tvrdí náměstek
Náměstek primátora Pavel Šindelář upozornil, že během epidemie covidu, kdy byly pro občany uzavřené sběrné dvory a pouze firmy mohly ukládat stavební odpad ve dvoře v ulici E. Beneše, byly tržby za jeho uložení násobně vyšší než v minulosti.
„To potvrdilo, že to pravidlo je zneužíváno firmami,“ řekl. Je přesvědčený, že se jednalo o důkaz, že za běžných podmínek firmy nechávají stavební odpad vozit do sběrných dvorů svými zaměstnanci, kteří jej ukládají za sebe, jako fyzické osoby.
Na základě toho doporučoval ukládání stavebního odpadu zpoplatnit i pro občany. Připomínal, že je to běžná praxe ve většině měst. Odhadl, že změna přinese příjem až dvou milionů za rok, které budou využité na úklid města.
Šéf klubu opozičních Pirátů Pavel Bosák připustil, že dosavadní pravidla mohou některé firmy zneužívat. Chtěl vědět, jaké jsou zkušenosti se zpoplatněním ukládání stavební suti pro občany jinde. „Abychom se na to mohli připravit. Protože černé skládky jsou zejména v okrajových obvodech města problém,“ uvedl.
Upozorňoval, že příjmy ze zpoplatnění stavební suti pro občany nemusí vyvážit náklady na likvidaci nových černých skládek, kterých by mohlo přibýt.
Šindelář tvrdil, že ze zkušeností jinde vyplývá, že k nárůstu počtu černých skládek v takových případech nedochází. „Většina staveb se dnes provádí dodavatelským způsobem a firmy musí mít napočteno nakládání s odpady,“ vysvětloval. Tvrdil, že i proto nemá obavu z výraznějšího nárůstu černých skládek.
Lidé zamíří s odpadem do lesů, namítá kritik
Jiří Lodr z opoziční KDU-ČSL prohlásil, že změnu nemůže podpořit, protože dosavadní systém ji chápe jako podporu lidí, kteří si stavební úpravy provádějí vlastními silami.
Stanislav Šec z KDU-ČSL navrhoval kompromis, který by lidem umožnil bezplatně uložit do sběrného dvora dva metry krychlové stavebního odpadu. „To by naprosto vykrylo potřeby občanů města a zároveň by se ztratila motivace firem pravidla zneužívat,“ sdělil. Řekl, že vychází z vlastních zkušeností, když dvakrát za patnáct let rekonstruoval nemovitost.
Radní pro ekonomiku David Šlouf zdůrazňoval, že při rekonstrukci toalety a koupelny vznikne zhruba 700 kilogramů a jejich uložení ve sběrném dvoře by stálo přibližně tisíc korun. „Odvoz té sutě by tak stál odhadem jedno procento ceny té akce,“ uvedl. Domnívá se, že většina lidí bude ráda, že má kam suť odvézt, i když za to takovou cenu zaplatí.
Petr Vileta z Pirátů byl nicméně přesvědčen, že zpoplatnění stavební suti pro občany přiměje řadu lidí zejména z okrajových částí Plzně, aby s odpadem zamířili do lesa.
Daniel Kůs z Pirátů podpořil kompromisní návrh zachovat pro občany možnost bezplatně odevzdat za rok dva metry krychlové suti. „Oba pohledy na věc obsahují kus pravdy. Kdybychom přijali ten návrh, vlk by se nažral a koza zůstala celá,“ doporučil.
Nezabralo to. Většina 25 zastupitelů zvedla ruce pro zrušení možnosti zadarmo ukládat do sběrných dvorů stavební suť.
