Lidé z Pošumaví obsadili silnici, kudy projíždí denně až 15 tisíc aut. Během blokády rozdávali řidičům letáky. Protestní akcí odmítli zákon o úložišti, který ve středu schválila Sněmovna. Nelíbí se jim, že nerespektuje práva obcí při rozhodování o finální lokalitě, kterou má vybrat výhradně vláda do roku 2028.
„Středeční rozhodnutí Sněmovny je pobuřující. Dnešní akce je rozhodně i proto, aby se nad touto podobou zákona ještě zamyslel Senát, protože jsou porušovány základní principy demokracie. Zvlášť před 17. listopadem, kdy bychom měli držet odkaz toho, aby se už nikdy nevrátily časy direktivního řízení a rozhodování,“ uvedl starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost).
Úložiště, o němž se mluví 20 let, zastupitelstva deseti dotčených obcí trvale odmítají. Má stát přes 110 miliard korun a fungovat od roku 2050. Ve hře je kromě Březového potoka ještě Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u Temelína.
„Budeme to komplikovat, jak jen to půjde“
Starostu Horažďovic Michael Forman (Občané HD), který je mluvčím celorepublikové Platformy proti hlubinnému úložišti, překvapili poslanci koalice. Ti před volbami tvrdili, že posílí práva obcí, ale nakonec ze zákona vyškrtli i kompromisní souhlas parlamentu a Senátu s místem pro úložiště. Tím, že bude rozhodovat jen vláda, se podle starosty poslanci zřekli odpovědnosti, protože za pět let možná nikdo z nich nebude ve funkci, uvedl.
Místo trvalého úložiště radioaktivního odpadu určí vláda, neprošlo veto obcí |
Obce budou podle Formana výběr úložiště tak komplikovat, aby si vláda uvědomila, že to bez nich nepůjde. „To není o lidech, že někdo řekl, že ho tam nechce. To jsou zastupitelstva, vrcholné orgány obcí. To je jako kdyby EU nařídila, že v Čechách něco postavíme a naše vláda řekla ‚ne‘, ale Unie jí odpověděla, že má smůlu,“ řekl.
Podle Formana panuje odpor obcí hlavně proto, že se stát chovná přezíravě. „Pokud by se řeklo vše narovinu, daly se kompenzace, tak věřím tomu, že se někde domluví,“ dodal. Lidé mají podle něj největší strach z až dvacetileté stavby velkých rozměrů.
Podle Čotka byla Sněmovna mylně informovaná o tom, že stát s obcemi jedná, ale za rok, co je starostou, nepřijel do lokality nikdo z ministerstva průmyslu, Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nebo jiných státních míst. Obcím podle něj pomáhá jen Plzeňský kraj. Podle bývalého starosty Chanovic Petra Kláska, který je za Březový potok pověřený k jednání o úložišti, obce připravují radikálnější protesty. Sejdou se v Chanovicích za pět dní i s dalšími starosty se širšího okolí. Do poloviny prosince je v plánu republikové setkání všech čtyř lokalit v ČR, dodal Klásek.
SÚRAO nyní dělá povrchové mapování a biologický screening a čeká na povolení ke geologickým vrtům od ministerstva životního prostředí.
