Podle MŽP je Česká geologická služba do programu hlubinného úložiště zapojená od úvodních studií a projektů v letech 1990 až 1993. Na dotaz to ČTK sdělila mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
„Poukazovat na roli naší resortní organizace, České geologické služby (ČGS), nám nepřijde na místě. Úlohou ČGS je sbírat a zpracovávat údaje o geologickém složení státního území a předávat je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování,“ uvedla Ješátková.
Návrhy a připomínky, které padly na dnešním jednání, mají zástupci obcí předložit MŽP písemně do deseti dnů. „Poté budeme pokračovat ve zpracování žádosti o stanovení průzkumného území až do jejího vyřízení. Do té doby se nemůžeme vyjadřovat k průběhu řízení,“ uvedla mluvčí.
Obce se úložišti dlouhodobě brání. Možnou podjatost ministerstva v tomto řízení Kliment vyvozuje z toho, že žádost Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o povolení průzkumů správy úložišť podaná na ministerstvo obsahuje logo České geologické služby, která by se také měla následně na průzkumu lokalit podílet. Právník uvedl, že by měla dostat až 60 milionů korun za jednu lokalitu.
„Nemám problém s tím, že až budou vybrány a povoleny ty lokality, že budou spolupracovat. Ale posílat návrhy jako SÚRAO s logem České geologické služby, tak samozřejmě to vytváří dojem prezentace určité spolupráce, ale už v rámci správního řízení. Já bych chtěl vědět, jestli tohle je v pořádku,“ uvedl právník.
Logo České geologické služby na žádostech pro povolení průzkumů plynulo z toho, že pro ně tato služba poskytla odborné podklady, uvedl její náměstek pro geologii Petr Mixa. „My jsme odborný státní orgán a spolupracujeme tímto způsobem s celou řadou státních organizací a institucí, není to nic nestandardního,“ řekl.
Uvedl také, že smlouva o spolupráci na průzkumu lokalit absolvovala schvalovací proces ministerstva průmyslu a byla o ní informována vláda. „Takže nejedná se o nic, z čeho by podle mě vyplývala nějaká podjatost,“ řekl Mixa.
Podzemní vodu bude sledovat šestice vrtů
O možnost provedení geologických průzkumů požádala správa úložišť koncem února ve čtyřech lokalitách zvažovaných v ČR pro úložiště. Kromě Hrádku je to Horka na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Jedna finální lokalita a jedna záložní by podle správy úložišť měly být vybrané v roce 2028.
Obava o vodu je podle Mixy ve všech lokalitách. Podle něj je to oprávněné, protože vody ubývá. „Ale to není našimi průzkumy, to je klimatickou změnou,“ řekl.
V každé lokalitě se kvůli sledování podzemní vody v krajině plánuje šestice vrtů, jeden bude vždy měřit 30 metrů a druhý blízko něj 100 metrů. Dalších sedm vrtů má prověřit kvalitu horniny, šest do hloubky 300 až 600 metrů a jeden do 1200 metrů.
Obce mají mít právo veta na úložiště radioaktivního odpadu, navrhli poslanci |
Zástupci obcí z území nazývaného Hrádek před dnešním jednáním podepsali prohlášení, které se týká požadavku ochrany vody. Jednání vyvolané ministerstvem životního prostředí bylo na žádost obcí otevřené, ministerský rada Filip Jelínek v úvodu ale upozornil na to, že veřejnost do něj nemůže vstupovat. Termín možného vydání rozhodnutí ministerstva k průzkumu lokalit neuvedl.
V úložišti mají být půl kilometru pod zemí uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Státy spoléhající na jadernou energetiku v Evropě ho mají mít od roku 2050.
27. dubna 2019 |