Čerstvě zrestaurované nejvzácnější a po staletí nejuctívanější umělecké dílo v Plzni opustilo svatostánek po sedmašedesáti letech a Západočeské galerii v Plzni jej zapůjčilo Biskupství plzeňské. Na převoz dohlížel restaurátor David Blahout i biskup Tomáš Holub.
Madona byla nejprve v katedrále umístěna do přepravního boxu. Pak následoval převoz v autě speciálně upraveném proti otřesům.
Na transport dohlížela policie, která kontrolovala bezpečnost převozu vzácného díla a na krátkou dobu kvůli tomu uzavřela Dřevěnou ulici.
 |
Socha pak byla v pořádku přenesena do výstavní síně Masné krámy. Vystavena bude po dobu 10 dnů, a to od 20. do 29. května v běžné otevírací době od 10 do 18 hodin.
Shodou okolností se zápůjčka uskutečňuje v květnu, který je oslavován jako mariánský měsíc.
Návštěvníci budou mít ve výstavní síni jedinečnou příležitost vidět zblízka toto umělecké a kultovní dílo.
„Myslím, že uskutečnění této výstavy v této době je skutečný zázrak. Plzeňská Madona je celá staletí inspirací pro obrovské množství dalších madon, které můžeme také obdivovat na výstavě Nad slunce krásnější v Masných krámech. Dlouhé generace našich předků nemohly pohlédnout do očí Plzeňské Madony z takové blízkosti, jako můžeme my právě teď. Je to fascinující. Přeji si, aby její krása byla také pro nás inspirací a nadějí v této nelehké době,“ říká plzeňský biskup Tomáš Holub.
Opuková socha vytvořená ve svatovítské katedrální huti Petra Parléře před rokem 1384 pro farní kostel sv. Bartoloměje v Plzni, se záhy stala ikonou a ochranitelkou města Plzně.
Lidé věřili v její přímluvnou moc ve veřejných i soukromých záležitostech. Tento význam Plzeňské Madony byl historicky aktualizován v dobách společenských krizí či epidemií.
Výstava je v této době zázrak, říká biskup
Socha Plzeňské Madony byla objednána pro mariánský oltář umístěný pravděpodobně před chórem kostela, v ose hlavního oltáře. V 17. století byl mariánský oltář přesunut z původního umístění do levé části chóru a v 18. století byla madona přenesena na nový, pozdně barokní hlavní oltář. V roce 1883 byl tento oltář nahrazen novogotickým oltářem Josefa Mockera, na kterém je socha umístěna dodnes.
V roce 1941 bylo provedeno několik odlitků sochy. Plzeňská Madona byla během války současně fotografována a dočasně přemístěna do bezpečí plaského kláštera. Po válce v květnu 1945 se vrátila zpět na hlavní oltář katedrály svatého Bartoloměje.
„Jsem potěšen, že se podařilo uskutečnit zápůjčku Plzeňské Madony v novém termínu tak, aby představení originálu sochy bylo vrcholem výstavy v jejím závěru. Při náročné přípravě výstavy Nad slunce krásnější jsme očekávali rekordní zájem návštěvníků i odborné veřejnosti, ovšem skutečnost je jiná, protože jsme museli mít po čtyři měsíce uzavřené výstavní síně, což bylo nešťastné právě pro tuto expozici,“ říká Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni.
Výstava Nad slunce krásnější, Plzeňská Madona a krásný sloh je nejnáročnějším projektem Západočeské galerie z odborného i finančního hlediska za posledních několik let.
Výstavní a badatelský záměr iniciovala možnost prezentace sochy Plzeňské Madony v souvislosti s obnovou interiéru katedrály svatého Bartoloměje.
Příprava výstavy trvala více než sedm let a Plzeňská Madona je zde představena v širokých náboženských, politických a kulturně-historických souvislostech závěru vlády Karla IV. a počátku vlády Václava IV. jako jeden z prototypů madon krásného slohu.
