Jak vznikl nápad podávat na festivalu, který se odehraje v Roce české hudby, historické sorbety?
V roce 2018 uplynulo sto let od narození Miroslava Horníčka. My máme doma velkou část vybavení jeho bytu, kterou jsme po jeho smrti koupili. Tehdy mě oslovila vedoucí kulturního odboru plzeňského magistrátu Květuše Sokolová. Zapůjčili jsme městu Horníčkovo křeslo, koláže, různé osobní věci. Vloni se připomínalo dvacet let od jeho úmrtí. Paní Sokolová přijela k nám domů, aby domluvila zapůjčení dalších věcí pro výstavu, která toto výročí připomínala. A my jsme ji pozvali na oběd. Jako mezichod jsme podávali citronový šampaňský sorbet s bergamotem, což je recept snad už z roku 1760. Ji to nadchlo a řekla, že by se jí líbilo něco podobného servírovat na Smetanovských dnech. A neuplynul ani půlrok a oslovila nás Plzeňská filharmonie.
Zvažoval jste dlouho, zda nabídku přijmout?
Jsem z Plzně, vystudoval jsem tady elektrotechnickou průmyslovku a pedagogickou fakultu. Město mám dodnes rád a těší mě, když mu mohu něčím přispět. Před časem jsme plzeňskému divadlu věnovali u příležitosti 100. výročí narození Miroslava Horníčka jeho bronzovou bustu od sochaře Slávka Eibla pro foyer Malé scény Nového divadla. Nyní budeme v Plzni servírovat sorbety u příležitosti Smetanovských dnů.
Nasypete kuchyňskou sůl na led. Směs, která vznikne, nemá díky chemické reakci 0 stupňů Celsia, ale minus 17 stupňů. Tak se historicky vše mrazilo.
