Do výšky dvou metrů obrousil říční proud při povodních v roce 2002 dům Jaroslava Tomáška z Rokycan. V domě v ulici Na Pátku měla tehdy jeho rodina vodu do výšky 1,2 metru. Škody se v tomto místě u řeky Klabavy vyšplhaly na miliony korun.
Jaroslav Tomášek je rozčarovaný z toho, že se od té doby neudělalo pro lidi a firmy u Klabavy a Holoubkovského potoka nic kromě oprav po povodních ve městě.
„Přitom projekt na zkapacitnění koryta Klabavy v Rokycanech se připravuje od roku 2004,“ připomněl Tomášek, který na tvorbě projektu za půl miliardy korun spolupracoval. Definitivně koncept ztroskotal letos na začátku roku, kdy krajský úřad v Plzni zastavil územní řízení na jeho stavbu.
Do dění se totiž zapojilo občanské sdružení Českého svazu ochránců přírody Kulíšek, které územní rozhodnutí napadlo hlavně proto, aby se řeka zpřístupnila lidem.
Klabava v Rokycanech |
Jisté je tedy dnes v Rokycanech jen jedno: dříve než za pět let se lidé ohrožení povodní zahájení stavby nedočkají. „Opouští se myšlenka provedení vody městem a ochrana majetku města a jeho obyvatel. To se vytratilo a řeší se jiné věci,“ říká Tomášek.
Daniel Šatra, lídr sdružení Kulíšek, namítl, že protipovodňová opatření jsou stále prioritou, ale sdružení požaduje zapojení řeky do veřejného prostoru města. „Požadujeme i zpřírodnění toku, protože v současné době je Klabava dlážděný kanál bez života,“ popsal.
Šatra před lety se svými kolegy z Kulíšku uspořádal podpisovou akci s názvem Chceme zpět k řece, kterou podpořilo na 800 lidí, tedy osm procent obyvatel Rokycan. Lidé bydlící u řeky podle jeho názoru chtějí jen to, aby se jim solidárně za veřejné peníze ochránily soukromé majetky.
„Pokud my všichni dáváme na projekt finance, máme právo požadovat, aby byl funkční pro nás všechny. Lidé od řeky sobecky požadují jakékoli řešení a já si v tomto případě troufám tvrdit, že je to řešení na úkor všech ostatních,“ sdělil Šatra.
Řeka má podle něj velký potenciál. „Je čistá, je v ní krásná proudná voda, pro místní by vzniklo pěkné až parkové místo, kde by se dalo koupat a odpočívat a město by bylo o něco hezčí,“ popsal Šatra.
Jiří Pechar, ředitel technické sekce Povodí Vltavy, které je investorem stavby, uvedl, že firma se snaží jednat s městem, aby řešení navrhované ekology a dalšími lidmi z Rokycan bylo technicky schůdné a aby splňovalo to, co se od něj čeká.
Tedy chránit před povodněmi a současně sloužit k pobytovým aktivitám. „Vodní tok, i když je dominantou města, není ale přednostně určen k pobytu lidí a pořádání akcí,“ sdělil Pechar.
Pro stavbu se počítá s dotací od ministerstva zemědělství. Dotační program je nastaven tak, že města jsou navrhovatelé a prostřednictvím podniků povodí se projekty realizují. Zrušení územního rozhodnutí podle Pechara neznamená, že to, co bylo od roku 2004 zpracováno, se vyhodí do koše.
„S tím se pracuje. Pokud dojde k dohodě, technicky je vše připravené, jsou zpracovány modely proudění vody i geologické průzkumy, dokumentace pro nové územní řízení bude zpracovaná odhadem do jednoho roku,“ sdělil Pechar s tím, že dříve než za pět let se stavba nezahájí.
Šatra si myslí, že nebyla žádná veřejná debata. „Nám se sice podařilo zasáhnout do územního rozhodnutí, ale ne díky městu, nýbrž díky tomu, že jsme mohli být dle správnímu řádu účastníkem řízení,“ podotkl Šatra.
Potřebujeme, aby se do řeky vešlo víc vody, říkají ekologové
Starosta Rokycan Václav Kočí z hnutí Pro naše Rokycany se brání tím, že právě za jeho vedení se s lidmi bojujícími za změnu projektu začalo jednat.
„Současné vedení města bylo vstřícné k debatě s aktivisty. Já jsem svolal jednání s projektantem z Povodí Vltavy, kde lidé z hnutí Chceme zpět k řece sdělili své požadavky. Já jsem je předal projektantovi,“ popsal Kočí.
Podle něj by Povodí Vltavy mělo vypsat architektonickou soutěž, která by odpověděla na otázku, jak je možné připomínky do projektu zapracovat.
A co ekologové požadují? „Potřebujeme, aby se do řeky vešlo víc vody a máme tři možnosti. Zakopat řeku do hloubky, což je drahé a nefunkční, nebo kolem řeky postavit hráze, a tak řeku znepřístupnit místním, což bylo součástí původního projektu. Je ale také možné řeku nějakým způsobem rozšířit, což je podle nás nejlepší,“ myslí si Šatra.
„Hlavní výhodou rozšíření je, že voda při povodních nemá takovou sílu, jako když se soustředí do úzkého profilu. Zpevnění toku pak nemusí být tak masivní, protože ho voda při povodni nerozebere,“ vysvětlil Šatra. Rozšířenou řeku je pak podle něj možné zapojit do veřejného prostoru.
Město podle Pechara slíbilo, že určitou část městských pozemků poskytne, aby se tok rozšířil. „Nejde to všude, ale v některých částech, zejména nad náměstím, je možné pravý břeh určitým způsobem upravit a umožnit lidem, aby se zde dostali k vodě,“ uvedl Pechar.
Rozvodněná Klabava na Plzeňsku (28. 5. 2014)
28. května 2014 |
