První výsledky přístroje nazvaného OSNA představili odborníci v uplynulých dnech na mezinárodní konferenci Imunoanalytické dny, která se uskutečnila v Plzni.
Metoda využívá nádorové markery, což jsou látky, které produkuje nádor. Podle jejich množství v krvi mohou lékaři odhadovat, jestli pacient v těle rakovinný nádor má.
„Nádorové markery a laboratorní metody vůbec jsou metodami budoucnosti,“ konstatoval náměstek ředitele Fakultní nemocnice v Plzni Ondřej Topolčan.
Před deseti lety se podle něj automaticky u všech žen s nádorem prsu odstranily i lymfatické uzliny. „Díky markerům, které rozhodování zpřesňují, se některým pacientkám uzliny odstraňovat nemusí. Vyoperování se dnes týká jen 20 až 30 procent žen. To je obrovský pokrok,“ míní Topolčan.
Testovaný přístroj navíc zajistí, že o vyjmutí nebo ponechání uzlin se bude rozhodovat přímo při operaci. „Výsledky máme díky přístroji do čtvrt hodiny. Podle nich se upraví rozsah operace,“ popsal Topolčan.
Ještě větší přínos by přístroj mohl mít při operacích zhoubných nádorů plic. I v tomto případě by měl pomoci při rozhodování, v jakém rozsahu se operace bude provádět. Dřívější přístup podle Topolčana totiž dával přednost co nejrozsáhlejšímu zákroku.
„Zjednodušeně řečeno se postupovalo metodou - pokud možno uříznu vše. Dnes se udělá genetické nebo laboratorní vyšetření a operace zajistí člověku následně vyšší kvalitu života,“ popsal Topolčan. Od letošního června by operatéři mohli přístroj využívat při 60 až 80 procentech operací.
Z výsledků vyplývá, že metoda je spolehlivá až v 97 procentech případů, zatímco když se lékaři spolehnou pouze na práci patologů, úspěšnost je kolem 70 procent.
A pro které pacientky je metoda určená? „U některých pacientek je z běžných ultrazvukových a rentgenových vyšetření jasné, že jsou uzliny zvětšené a je tam metastáza. Uzliny se tedy musí vyndat. V případech, kdy je sporné, jestli tam nejsou mikrometastázy, se může využít OSNA,“ vysvětlil Topolčan.
Před dvaceti lety prováděla imunoanalytická laboratoř kolem 20 tisíc laboratorních stanovení ročně, loni už jich bylo čtvrt milionu. Je to pravděpodobně dáno i cenou. „Například genetické vyšetření stálo před deseti lety okolo dvou tisíc dolarů, což bylo drahé. V současnosti je cena mezi 10 a 20 dolary,“ uvedl Topolčan.
