Čtyřiadvacet kilometrů dlouhá trať z Pňovan u Plzně do města Bezdružic se vine malebnou čistou krajinou podhůří Tepelské vrchoviny. Vede v blízkosti říčky Hadovky a Úterského potoka, středověkého městečka Úterý, zřícenin hradů Švamberk a Krasíkov, zámku Bezdružice i dokonale příjemně ospalých Konstantinových Lázní.
Trať začali stavět v roce 1899 čeští a italští dělníci, hotovo bylo 6. června 1901. Zpočátku jízdní řád na trati nabízel pouze tři páry spojů denně, ovšem nešlo o spoje čistě osobní. Cestující byli přepravováni nákladním vlakem, ke kterému byl připojen osobní vůz.
To se změnilo až v roce 1930, kdy na trať vyjely rychlé motorové vozy s přezdívkou "věžák".
Cestovní doba se zkrátila z 90 minut na polovinu, významně také přibylo spojů. Parní lokomotivy však v nákladní dopravě sloužily až do roku 1969.
Největší stavbou na trati je most přes údolí řeky Mže. Je celkově 210 metrů dlouhý a skoro padesát metrů vysoký. Impozantní stavební památka dodnes slouží bez větší opravy, kromě vyznavačů bungee – jumpingu si ji oblíbili i filmaři. Naposledy se zde natáčelo několik záběrů pro hollywoodský velkofilm Babylon A.D.
Lokálka celá léta dobře plní svoji úlohu dopravní tepny regionu. Po železnici se vyváželo dřevo, zemědělské plodiny, čedič z lomu na Hradišťském vrchu odkud se svážel lanovkou na nákladiště u Břetislavi a také cihly, které vozila na nádraží v Trpístech úzkorozchodná drážka.
Do regionu naopak putovalo ve vagonech uhlí, hnojiva a strojírenské výrobky. Významným způsobem počty cestujících doplňovali lázeňští hosté a turisté.
Program oslav a jízdní řád historických vlaků110 let tratě Pňovany - Bezdružice, 16. a 17. července 2011 |
Pro místní obyvatele je dodnes trať bezpečnou jistotou veřejné dopravy za každého počasí i v době, kdy místní nevalné silnice III. třídy jsou za zimního počasí špatně sjízdné.
Vlaky lokálky také dobře zvládají nápor turistů a cyklistů, kdy o víkendech za pěkného počasí počet cestujících stoupá několikanásobně. I když význam trati pod náporem společenských změn a automobilismu poklesl, její případné uzavření by mělo pro rozvoj regionu beze sporu negativní dopady.
V novém tisíciletí začala trať nový život
V roce 2001 úspěšné oslavy výročí 100 let trati zahájily novou etapu života lokálky. Od té doby se na trati pravidelně konají jízdy výletních a nostalgických vlaků, byly opraveny některé nádražní budovy, ve vlacích zavedena přeprava jízdních kol a zahájen provoz unikátního "vlakového taxi".
To vše s cílem maximálně propojit žádoucí rozvoj cestovního ruchu s místní železnicí. Vzorem pro toto konání je úspěch projektu Jindřichohradeckých místních drah v jižních Čechách.
Ten ukázal, že lze ekonomicky efektivně provozovat malé železnice v 21. století tak, že jsou přínosem jak dopravě a rozvoji regionu i cestovního ruchu v něm.
Příznivci trati do Bezdružic pořádají brigády na zvelebení stanic a ve spolupráci s odborníky pracují na projektech, které mají dál železnici rozvíjet.
Jedná se například o snahu převést staniční budovy do majetku obcí a tím je více zapojit do rozvoje cestovního ruchu ať už jako originální penziony či návštěvní centra.
V Bezdružicích se chystá otevření muzea trati v renovovaném drážním skladiště. Pravidelné pořádání akce Bezdružické parní léto s provozem historických vlaků a kulturním programem pokaždé do regionu přiláká tisíce návštěvníků a je tak největší akcí svého druhu v Plzeňském kraji.
Z Bezdružic dál koleje nevedou, přitom jen pár kilometrů severně se nachází stanice Teplá, na trati Mariánské Lázně – Karlovy Vary. O dostavbě trati tímto směrem se intenzivně jednalo už před I. světovou válkou, ale bezvýsledně.
Nyní existuje zmodernizovaná studie nové 12,5 kilometru dlouhé trati, která by cestu z Plzně do Karlových varů zkrátila na hodinu a půl. Její výstavbu se ale zatím nepodařilo prosadit mezi strategické dopravní projekty našeho státu.
Železniční trať z Pňovan do Bezdružic
