Lukáš Štich plánuje také zlepšit zázemí pro studium, případně vytvořit pobočku v Karlovarském kraji. Vzdělávání se podle jeho názoru proměňuje a je důležité na novinky a trendy reagovat. „Domnívám se, že vysoké školy existují mimo jiné proto, aby určovaly směr,“ tvrdí děkan.
V příštím akademickém roce chcete otevřít pobočku v Chebu a nabídnout obory fyzioterapie a všeobecná sestra. Kolik zájemců přijmete?
Na posledním prosincovém jednání jsme si udělali personální audit u nás i v nemocnicích Karlovarského kraje. Bohužel vyšlo najevo, že není reálné příští rok narychlo nové studium spustit, takže Cheb jsme zamítli. Nejsme teď schopni personálně zajistit praxe, které čítají zhruba tři tisíce hodin. Jednak je tam menší nemocnice, jednak by studenti zřejmě i tak museli na část výuky jezdit do Plzně, případně do Karlových Varů.
Cheb jste tedy vzdali. V Karlových Varech jste v minulosti měli pilotní projekt, kde jste připravovali budoucí zdravotní sestry, cílíte nově sem?
V Karlových Varech bylo pouze kontaktní centrum. Od druhého ročníku studenti stejně dojížděli do Plzně. Došli jsme k tomu, že Cheb v tuto chvíli určitě ne a Karlovy Vary zatím nevíme. Karlovarsku se rozhodně neuzavíráme, univerzita tam působí. Myšlenka rozšiřování je určitě zajímavá pro oba regiony. I proto se snažíme najít přijatelnou variantu, která by udržela kvalitu vzdělávání, jakou máme v Plzni.
Musíme hledat nemocnice jako partnery přímo v Karlovarském kraji. Je jednoduché říct, že nabereme dvacet nebo třicet lidí. Ale po dvou třech letech máme najednou zhruba sto studentů v jednom oboru a ty musíme někam umístit na praxe. Když se budeme bavit o prostorách a vybavení, to je asi nejmenší problém. Finance taky nejsou zásadní potíž. Ale personálně skutečně narážíme.
O jakém časovém horizontu se v případě Karlových Varů bavíme?
Reálně nová akreditace trvá přibližně dva a půl roku, než se připraví, posoudí ji všechny orgány a bude aktivní. Pokud vše dobře půjde, pak se bavíme o horizontu zhruba tří let. Výhledově by bylo samozřejmě hezké mít v Karlových Varech celou katedru. Původně jsme zvažovali, že polovinu by tvořili plzeňští odborníci, kteří by dojížděli, zbytek bychom rekrutovali z Karlovarska. Ale vím, že takový plán v současnosti nejsme schopni personálně zajistit ani z padesáti procent.
Půjde o stejné obory?
Fyzioterapie nám dává smysl dnes úplně největší. V Karlovarsku jako lázeňské oblasti vznikl Balneologický institut, se kterým navazujeme spolupráci. Do budoucna se ještě rozšíří a může se stát naším partnerem pro praxi. Všeobecná sestra je společensky poptávanou profesí. Pak záleží, jak se budou vyvíjet ostatní obory. Každý rok je situace trochu jiná. Radiologie nebo porodní asistentce by mohla být pro tuto oblast také zajímavá.
Rektor Miroslav Holeček dříve v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že univerzita v minulosti měla několik regionálních poboček, například v Sokolově nebo Českých Budějovicích. Nakonec je zrušila, protože se finančně nevyplácely. Nemůže se podobný scénář v Karlových Varech opakovat?
Finanční nároky týkající se provozu oboru fyzioterapie se pohybují kolem sedmi milionů korun. Částka zahrnuje mzdy, vybavení, nové pomůcky a další. Náklady u oboru všeobecná sestra jsou o něco vyšší. Město Karlovy Vary a hejtmanství přislíbilo finanční podporu na zřízení pobočky i její provoz. Počítáme, že zpočátku budou někteří vyučující do Karlových Varů stejně dojíždět, aby se nastavila shodná úroveň vzdělávání.
Není pak ale finančně i personálně jednodušší navýšit pouze počet studentů v Plzni?
Bojujeme s naší budovou v Husově ulici, která má své limity. Nemůžeme ji nafouknout. I kdybychom to dokázali, nemáme dostatek akademických pracovníků. Navíc ani nemohou učit sto lidí najednou, ale třeba jen čtyřicet, aby studenti opravdu něco uměli. Výuka je totiž hodně praktická.
Mimochodem univerzita volné prostory měla, opustila je a z centra se částečně stáhla.
V centru stejně jako na Borech už prostor dnes není. Naše fakulta byla dříve roztříštěná na několika místech, což teď nechceme, jedině v nejnutnějším případě. Z logistického i praktického hlediska je to velmi nevýhodné. Navíc máme jako partnera plzeňskou fakultní nemocnici. Čím blíž jí jsme, tím lépe. Externí vyučující, kterých je zhruba čtyřicet až padesát procent, pracují právě tam. V minulosti univerzita pořídila budovu bývalého generálního ředitelství Škodových závodů. Počítalo se s tím, že ji zrekonstruuje a my a ekonomická fakulta se do ní přestěhujeme. Projekt ale nevyšel. Když jsem loni nastupoval do funkce, řešili jsme, co s budovou. Udělal jsem malé referendum a zeptal jsem se všech našich zaměstnanců, kde chtějí být. Nakonec vyhrála památkově chráněná budova v Husově ulici. Až se zrekonstruuje, bude nejenom nádherná, ale i funkční a dobře dostupná kvůli dojíždění do nemocnice.
To znamená, že chystáte její proměnu?
Památkáři nám dovolili jít do podkroví, což je patro navíc. Sklepní prostory také předěláme, a dokonce využijeme i dvorek. Pak se vejdeme velmi dobře, budeme se moct i zvětšit. Ovšem to mluvíme v horizontu mnoha let.
Několikrát jste zmínil, že pokud se budete rozšiřovat, ať v Plzni, nebo Karlových Varech, potřebujete další pedagogy. Kde je seženete?
Myslím, že dalších minimálně pět let budeme narážet na personální problémy. Lékaři a sestry nejsou ani v nemocnicích. Ten samý problém je s akademickými pracovníky. Lékařské fakulty mohou přijímat o patnáct procent více studentů. Jejich učitelům, kteří u nás také působí, pak už nezbývá čas. Trh je malý. Jde proti nám i skutečnost, že se zvedají platy ve zdravotnictví. Jsem za to rád, ovšem pokud sestra ve zdravotnictví dostane čtyřicet tisíc čistého a my jí můžeme nabídnout o deset tisíc méně, je těžké být konkurenceschopní.
Bojujete už teď kvůli tomu s nedostatkem kantorů?
Aktuálně jsme se stabilizovali. Snažíme se mít odborníky z praxe. Pokud mluvíme například o lékařích, nedokážeme je dostatečně zaplatit jako vyučující. Troufám si říct, že výuku u nás berou spíš jako předávání znalostí než výdělek. Jak už jsem jednou uvedl, nárůst platů ve zdravotnictví je dobrým krokem. Ale zapomíná se na to, že potřebujeme pedagogy a také je potřebujeme adekvátně odměnit.
Ve zdravotnictví dlouhodobě chybí zaměstnanci. Například jenom v plzeňské fakultní nemocnici šlo koncem loňského roku o 58 sester a porodních asistentek. Nebudete s ohledem na situaci stejně zvedat počty studentů, jako to udělaly lékařské fakulty?
Lékařské fakulty dostaly od ministerstva kvótu, že mohou přijímat o patnáct procent více studentů. Na nás se zatím trochu zapomíná. Jsme omezeni počty studentů, které nahlašujeme a na které dostáváme peníze. Navíc se jedná o obory, které nemůžeme učit hromadně. Ani cvičení pro čtyřicet lidí není funkční. Pokud přijmeme víc studentů, potřebujeme víc pedagogů, takže se svým způsobem nacházíme v začarovaném kruhu. Personál chybí všude, to všichni víme. Ale asi není dobrým řešením absolventy chrlit za každou cenu.
Takže vaše fakulta více uchazečů přijímat nebude?
Já osobně bych určitě rád. Trh je potřebuje. Myslím, že máme kvalitní absolventy. Ale faktorů, které do toho vstupují, je opravdu hodně. Do prvních ročníků jsme tento akademický rok vzali přibližně 330 uchazečů, předtím 360. Tentokrát jsme jeden obor neotevřeli a jeden bude končit. Plánujeme ale akreditovat dvě nová zaměření.
O co konkrétně půjde?
Pracovní název je zdravotnický management. Něco mezi zdravotníkem, právníkem a ekonomem. Druhý jsme zatím pojmenovali jako ochrana obyvatelstva. Absolvent by mohl působit třeba na dispečinku záchranné služby, hasičů, policistů a dokázal by metodicky uchopit bezpečnost. Jsou to chybějící obory. Hlavně zdravotnický management kvitují ve fakultní nemocnici. Bakalářských i magisterských oborů máme celkem jedenáct, ale mění se. Když vezmeme například radiologii, už do odvětví vstupuje umělá inteligence. Časem půjde o radiologa a zároveň specialistu na IT a fyziku. Snažíme se sledovat novinky a trendy a reagovat na ně.
Nemáte v této souvislosti v portfoliu fakulty nějaký obor, který už trendům nestačí?
Myslím, že zatím ne. Nejsložitější je už zmíněná radiologie, do které začne vstupovat IT technologie. Dnešní rentgeny už hodně věcí umí samy. Ale pořád v nejbližších letech bude potřebný člověk, který snímky vyhodnotí. Změny se nedějí tak rychle. Obnova vybavení, ať už v nemocnicích, nebo u soukromníků, je poměrně pomalá. My teď máme k výuce velmi moderní rentgen. Snažíme se přinést to, co teprve přijde. Domnívám se, že vysoké školy existují mimo jiné proto, aby určovaly směr.
Když jste zmiňoval rentgen, je součástí simulačního centra, které jste nedávno otevřeli. Jaké chystáte další novinky?
Na fakultě máme ještě virtuální pitevní stůl, který se pořizoval ve stejné době. Jde o zatím poměrně málo rozšířenou věc. Nakoupíme anatomické pomůcky. Jde o plastinovaná lidská těla, které lidé mohou znát z výstavy zvané Bodies.
To je poměrně kontroverzní věc.
Ano. Na druhou stranu na anatomii je to nejlepší pomůcka. Plus chceme nakoupit reálnou kompletně vybavenou sanitku, což bude mobilní učebna s kamerami, které budou práci studentů nahrávat a přenášet do učeben. Záznam se může dát používat ve výuce. Chceme, aby studenti byli lépe připraveni na praxe. Pro zdravotní laboranty vybudujeme vlastní laboratoř. Pro sestry vybavíme učebnu přístroji, které reálně najdou v nemocnici. Líbila by se nám ještě rehabilitační laboratoř pro fyzioterapeuty a kuchyň pro ergoterapeuty, ale je potřeba sehnat finance a vhodného dodavatele.
Ve funkci děkana působíte necelý rok. Co máte ještě pro vaše funkční období v plánu?
U nás je alfou a omegou budova. Abychom ji mohli rozšířit, řešíme architektonickou studii. Osobně tlačím také na otevření dvou nových oborů. Důležité je samozřejmě nastavit dobré klima na fakultě, aby k nám studenti rádi chodili. Protože naše studium je jedno z nejtěžších. Dále chceme mezioborově spolupracovat mezi fakultami. Velkým cílem je začít lépe fungovat vůči veřejnosti, což znamená například znovu zprovoznit celoživotní vzdělávání, zavést různé kurzy, přednášky. Aby se o nás vědělo a nepokulhávali jsme za technickými fakultami.
