Poté, co firma VW sdělila vládě, že továrnu v Líních budovat nehodlá, je na stole otázka využití a rozvoje lokality. Armáda sdělila, že si prostor opět bere pod sebe a hodlá zde mít záložní vojenské letiště, armádní logistické centrum, středisko aktivních záloh, pokračovat zde má i letecká záchranná služba. Armáda dementovala, že by zde měla být základna stíhaček F-35.
Proč Plzeňský region letiště potřebuje?
Region civilní letiště určitě potřebuje, vždyť všechny kraje v ČR takové letiště mají. Výjimkou je Ústecký kraj, kde bylo obdobné letiště zničeno, dnes už bez možné náhrady. Výhody leteckého spojení využívají nejen různí zahraniční investoři, zástupci místních firem, soukromí piloti, ale provádí se zde i výcviková činnost. My z civilních leteckých škol cvičíme budoucí letce, kteří pak odcházejí létat profesionálně třeba k vojenskému letectvu nebo k civilním provozovatelům.
Chcete říci, že plníte jakousi veřejnou službu?
Samozřejmě. Tak jako autoškoly učí lidi řídit auto, my je učíme létat, vychováváme je. V letectví je totiž důležitá ukázněnost a k té své svěřence vedeme. Na letišti je velmi aktivní i letecké muzeum.
Mluví se o tom, že ministerstvo obrany si chce letiště Líně provozovat samo namísto stávajícího dlouholetého soukromého provozovatele – firmy PlaneStation. Byl by to problém, kdyby se provozovatel změnil z civilního subjektu na vojenský?
V tom, že by na letišti fungoval civilní i vojenský provoz, žádný problém nevidím. To funguje po celém světě, kde na mnoha letištích existuje vojenský i civilní provoz. Smíšený provoz je zkrátka možný a vhodný. Když člověk letí na Krétu, přistane na letišti s dopravou a za chvíli tam odstartuje stíhačka F-16. Na adresu Líní sice vojáci sdělili, že tu stíhačky F-35 létat nebudou, ale armádní piloti potřebují určitý výcvik, proto v Líních cvičí s armádními vrtulníky, prováděly se zde i seskoky vojenských parašutistů, vojáci tu létali s armádními transportními letadly. I proto ve smíšeném provozu, který tu probíhá i nyní, problém nevidím. Je to vždy o vymezení kompetencí, koordinaci, dohodách a jejich dodržování. V neposlední řadě jde i o náklady na údržbu letiště. Udržovat takové letiště v provozu stojí nemalé peníze.
Kdyby letiště převzali vojáci, neměli by víc peněz na údržbu či rozvoj letiště než stávající provozovatel letiště – soukromá firma PlaneStation?
Je možné, že by sem armáda dávala víc peněz, ale s tím souvisí jedna okolnost. S firmou LOM, kterou financuje armáda a jejímž zřizovatelem je ministerstvo obrany, se v minulosti jednalo i o tom, jestli by neprovozovala i Letiště Líně. Firma, která je provozovatelem letiště v Přerově, se tomu ale bránila.
Odmítala to, protože je to náročné?
Jistě, protože je to personálně i finančně náročné. Firma PlaneStation, pokud je mi známo, na letišti nevydělává, naopak provoz dotuje z úhrady z podnikatelských aktivit, které na letišti má. Provoz tedy dotuje i z poplatků od ostatních firem, které s letectvím nemají nic společného. Je to dáno tím, že na letišti je jen 19 tisíc přistání a odletů ročně a přistávací poplatky nestačí na zaplacení personálu na věži, dispečerů či údržby letiště. Stačí se podívat do Českých Budějovic, kde si vybudovali obrovské letiště a ročně je provoz stojí asi 80 milionů korun.
Tam investovali do letiště asi dvě miliardy korun.
Ale bylo to letiště, jaké je tady v Líních, jenže ho vybavili finančně náročným navigačním systémem, světly, mají tam zaměstnaných dost lidí včetně hasičů a dalšího personálu, postavili odbavovací terminál, zrekonstruovali vzletovou a přistávací dráhu a provoz je drahý. To, co provedli Jihočeši, bylo vzhledem k jejich potřebám absolutně přehnané a nic takového by tady v Plzni nikdo nechtěl. To vše se dá pořídit trošku jinak, protože dnes máme jiné způsoby přiblížení na přistání a podobně, zkrátka nemuselo by to být v takovémto rozsahu. Mířím spíš k tomu, že pokud by došlo ke sdružení financí armády a soukromého provozovatele, bylo by to výhodné pro obě strany a vojákům by se někdo staral o letiště. Firma PlaneStation působí v Líních asi 25 let. Kdyby bylo letiště opuštěné, už by bylo rozebrané, zdevastované.
Chválíte firmu PlaneStation. Ta se ale dlouhá léta soudí s ministerstvem obrany? Není to chyba?
Určitě to blokuje rozvoj letiště. Rozvojem myslím to, že bychom tam přivítali například dráhová a přibližovací světla. Tak to funguje na různých jiných letištích. V Líních sice není velké letiště, kde by každé dvě minuty přistávalo letadlo, ale hodilo by se to všem, kteří působí v leteckém provozu.
Soud mezi ministerstvem obrany, které je majitelem letiště, a firmou PlaneStation, se táhne 12 let a potáhne se možná ještě roky. Není v zájmu regionu, aby strany sporu udělaly dohodu?
Dohoda by byla výborná. Předpokládám, že snad zvítězí zdravý rozum a k dohodě dojde.
Co nejdřív?
Myslím, že ano. Jedna věc jsou právní postupy a soud, druhá věc je nějaká dohoda, kdy jedna strana řekne, my vám dlužíme tolik, druhá, my vám zase dlužíme tolik, a skončí to zápočtem a kompromisem.
Komu by dohoda pomohla?
Leteckým školám, soukromým provozovatelům i firmám, tedy všem, kteří jsou nájemci firmy PlaneStation. Pomohlo by to i Aeroklubu Plzeň-Bory, který byl na začátku 90. let vyhnán z borského letiště, na jehož místě vznikla průmyslová zóna Borská pole. Aeroklub skončil, ale název si ponechal parašutistický odbor, který působí v Líních.
Dalo by se říci, že jednání kolem gigafactory i současná jednání armády o budoucnosti letiště s hejtmanem, poslanci, senátory či starosty z okolí letiště Líně, posune celou věc včetně dohody PlaneStation s armádou dopředu? Tedy podle hesla všechno zlé je k něčemu dobré?
Důležité je, že gigafactory je historie. Když jsme totiž o fabrice začali jednat, dostali jsme odpověď, že gigafactory a letiště nemohou existovat vedle sebe. Sice nám nebylo řádně vysvětleno proč, ale dodnes jsem přesvědčený o tom, že se jednalo hlavně o peníze za demolici. To je ale můj osobní názor.
Chcete říci, že si někdo chtěl na demolici přistávací plochy vydělat?
To už nechci rozebírat. Jen chci připomenout, že v Plzni ještě v době Rakousko-Uherska letectví začínalo. A také chci říci, že Plzeň jako průmyslové město i jako univerzitní město letiště potřebuje a kdyby o něj přišlo, už ho nikdo nikdy nevybuduje. To jsme se jako EAGA neboli Mezinárodní asociace pro rozvoj všeobecného letectví celou dobu v rámci jednání o gigafactory snažili veřejnosti sdělit.
Když se za těmito jednáními ohlédnu zpět, měli jste podporu různých politiků. Příkladem je hejtman či primátor Plzně. Až mě překvapilo, jak se vás zastávali.
My jsme si to odpracovali. Nejdříve jsme byli spíš odmítaní, ale postupně se měnil názor hlavních aktérů. Veřejně nakonec přiznali, že by tu letiště chtěli.
Ale kolik procent populace letectví rozumí? Myslím, že dost málo. Nefungovali jste při jednáních kolem gigafactory jako osvětová skupina, která přesvědčila místní, že letiště potřebují?
Trošku jsme letiště a letectví zpopularizovali. Lidé si nás více všímají. Proces ale ještě neskončil. Můžeme jen doufat, že nás armáda přizve k jednání. Máme to slíbené.
V Plzni se sešlo asi 300 lidí podpořit piloty v boji o letiště (10. 12. 2022)
