Byl jste mezi prvními praktickými lékaři v Plzeňském kraji, kteří začali masově očkovat proti covidu. Co se týká třetích dávek, očkujete znovu jak o závod?
Očkujeme hodně. Je to dáno i tím, že se schází očkování třetích a prvních dávek. Přicházejí tedy ve velkém ti, kteří dosud s očkováním váhali. Většinou denně naočkujeme dvanáct lidí, někdy i osmnáct, což jsou tři lahvičky Pfizeru. Při běžném chodu praxe je to dost šílené i proto, že s Pfizerem je víc práce, musí se totiž dopředu ředit. Navíc dochází k nešvarům. Máme seznam lidí, kteří jsou objednaní, ale ráno zavolají, že nepřijdou, protože už se nechali naočkovat někde jinde. My pak musíme shánět další zájemce, jinak bychom museli drahocenné dávky vyhodit. Sestřičky zkrátka celý den telefonují.
Pořád se mluví o tom, že musíme v České republice doočkovat 300 tisíc důchodců. Vy je máte naočkované? Daří se vám přemluvit je k očkování?
Já přesně vím, o koho se jedná, ale nenechají se přemluvit. I kdyby se vláda postavila na hlavu a vymyslela cokoli. Stát by hrozně rád naočkoval tyto seniory, takže vymýšlí věci typu neočkovaní nikam nesmí a funguje pro ně jakýsi poloviční lockdown. Je to ale zbytečné, protože lidé ve věku nad 70 let, kteří očkování odmítají, stejně sedí doma.
Sliznice je jako rohožka před domem a testováním zjistíte, že máte hovínko na rohožce. Ale to neznamená, že ho máte v celém domě. A my tady skoro dva roky každého, kdo má pokaděnou rohožku, zavřeme a děláme z něj nemocného.