Krajské kolo ankety iDNES.cz odstartovalo v úterý 26. června a lidé mohli hlasovat do poledne 24. července. Vybírali mezi sedmi chátrajícími objekty. Klášter v Chotěšově získal 1 163 hlasů a postupuje do celorepublikového hlasování.
Vyberte z 13 finalistů památku, která stojí za záchranu |
Bývalý klášter premonstrátek v Chotěšově založil na začátku 13. století český šlechtic Hroznata. Nejvíce vzkvétal v době vlády císaře Karla IV. V majetku měl tehdy 56 vesnic a tři města - Stod, Holýšov a Dobřany. V dalších staletích však byl klášter několikrát vypálen, prodán, zrušen a znovu obnoven.
Za druhé světové války byl v klášteře zřízen ženský starobinec. Po válce zůstaly v areálu po odsunu Němců jen české řádové sestry. V roce 1950 byl starobinec vystěhován a do kláštera se nastěhovala Československá armáda.
Vojáci objekt opustili v roce 1973 a přiznali desetimilionové škody, které však nebyly nikdy uhrazeny. Od té doby je klášter neobydlen. V roce 2010 byl vyhlášen národní kulturní památkou.
Nyní je areál v majetku obce, která zajišťuje postupné opravy střech, krovů i fresek. Přesto patří klášter k nejvíce zanedbaným památkám v kraji. Náklady na opravu areálu, který má téměř sedm hektarů, byly odhadnuty zhruba na miliardu korun.
Podle Davida Růžičky z plzeňského památkového ústavu je chotěšovský klášter skutečným skvostem. "Chotěšov mám moc rád. Měl jsem před pár lety možnost psát scénář k dokumentárnímu filmu o klášteru. Natáčel se tam třeba film Andělská tvář nebo seriál Dobrodružství kriminalistiky. Vojenská léta tu částečně prožil i písničkář Karel Kryl. Naprosto bezkonkurenční jsou zdejší interiérové výmalby kapitulní síně či schodišťová freska, vše od F. J. Luxe," říká Růžička.
Do ankety jsme nominovali také Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích u Horažďovic.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích.
"Je výjimečný celkovou architekturou. Má románskou věž a gotickou loď. Pozdně gotický krov. Je to zvláštní a ojedinělá stavba v regionu, která je unikátem svého druhu," říká o kostele mluvčí památkářů Růžička.
Dodává, že kostel má ještě naději, že se zachová. Obnovuje se totiž z Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury a právě teď se postupně opravuje střecha trojlodní stavby, která je silně poškozená a narušená dřevokaznou houbou.
Zámek Veselí nad Úhlavou.
Nezachránitelný - tak mluví památkáři o zámku ve Veselí nad Úhlavou na Klatovsku. Zchátral tak, že téměř nemá naději na přežití. Je v havarijním stavu, propadají se tu stropy, opadává omítka.
"Je to škoda, protože ještě v relativně nedávné době tvořil půvabnou dominantu krajiny a doplňoval soubor historických staveb vybudovaných v duchu historizujícího romantismu," podotýká Růžička.
Na místě zámku přitom stála už od druhé poloviny 14. století středověká tvrz. Po roce 1863 pak nechal objekt přestavět František Stadion-Thannhausen. Za využití starších konstrukcí tu zbudoval nový romantický zámek podle návrhu klatovského architekta Josefa Mayera.
Výsledky hlasování v kraji najdete zde |
Starostlivou péči by si jistě zasloužil i renesanční zámek v Kaceřově na Rokycansku. Čtyřkřídlý dvoupatrový objekt s uzavřeným obdélným nádvořím postavil v letech 1540-1558 rod Gryspeků. Stěny zámku ještě místy pokrývá psaníčkové sgrafito.
Zámek Kaceřov
Stavba je ale v žalostném stavu, nejhůře je na tom střecha z pálených tašek bobrovek, která je za hranicí životnosti a v některých místech už zcela chybí. Stejně zanedbaný je i zámecký park.
"Zámek Kaceřov je přitom jednou z nejpůvabnějších památek v kraji a skvost, který svým významem překračuje region. Italská renesance, přenesená daleko na sever za Alpy. Krom toho, že je zámek významnou krajinnou dominantou, pyšní se půvabnými komíny v podobě zavřených tulipánových květů a dalšími detaily," říká Růžička.
V dezolátním stavu je i kdysi půvabný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Březí u Pernarce, který je dominantou obce. Stavba s cibulovitou bání vznikla v letech 1719-20. Zaplatil ji tehdy klášter v Teplé. V místě, kde nyní barokní kostel stojí, býval kdysi i středověký kostel.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Březí u Pernarce.
"Stavba je léta neudržovaná, nyní ale probíhají postupné opravy krovu a výměna střešní krytiny. V oknech ale zcela chybí skleněné výplně a tak jsou otvory už od roku 2008 provizorně zabedněny," popsal mluvčí památkářů.
V anketě nesměl chybět ani zámecký komplex, který najdete v Dolní Lukavici u Přeštic. Je tu zámek s nádhernou výmalbou od regionálního rokokového malíře F. J. Luxe.
"Najdete tu i iluzivní doplňky - například plastickou nohu anděla vystupující z výmalby. V kapli je působivě zobrazena třeba závist, podobná ohavné zelenkavé ženě řítící se z výšky," popsal Růžička.
Zámek je podle jeho slov významný i sepětím s Josephem Haydnem, významným klasicistním hudebním skladatelem, který zde v počátcích své kariéry působil ve službách hraběte Morzina.
Zámek v Dolní Lukavici.
K zámku náleží další budovy a rozlehlý park původně založený ve francouzském stylu, jeho dnešní podoba pochází z přírodně krajinářské úpravy z 19. století.
Zámek má pestrou historii, bývala tu psychiatrická a protialkoholní léčebna a později i sklad zdravotnického materiálu. Nyní se tu příležitostně konají výtvarné dílny, divadelní představení či koncerty.
"V nejhorším stavu je nyní budova zámku a pivovaru, které chátrají kvůli chybějící údržbě. "Krytina střech zámku dožívá. V některých částech zámku byl původní krov nahrazen ocelovým. Značně sešlý je i interiér kaple, hodnotné malby tu pomalu ztrácejí svoji hodnotu," konstatuje Růžička.
Mezi zajímavými objekty, které poničil čas, nechyběly Městské lázně v centru Plzně. Navrhl je pražský architekt Bedřich Bendelmayer a otevřeny byly v roce 1932 jako nejmodernější lázně v republice.
Městské lázně v Plzni.
V posledních téměř dvaceti letech jsou lázně zavřené a objekt nikdo neudržuje. Do budovy zatéká a nevyhnula se ani řádění vandalů. K současnému stavu přispěly i nekvalitní opravy provedené po poškození objektu během II. světové války.
"Interiérové partie s velkým bazénem by si zasloužily záchranu a nalezení nového využití jako krásný doklad architektonické kultury první republiky," podotýká Růžička.
Připomíná, že městské lázně jsou blízké srdcím mnoha Plzeňanů, kteří tu absolvovali první školní kurzy plavání. Začínali s barevnými plastovými destičkami a nakonec si odnesli mokré vysvědčení s obrázkem delfínka, které má ještě dnes řada z nich doma v šuplíku.
