Během dvou let by obyvatelé kraje mohli s pomocí evropských dotací vyměnit na 1600 neekologických kotlů.
Maximálně mohou lidé žádat o dotaci 127 500 korun, která pokryje 70 až 85 procent zaplacené částky. Kdyby tedy kotel stál maximálně možných 150 tisíc korun, zájemce by ze svého zaplatil dvacet až třicet tisíc korun. Vyšší dotace se bude vztahovat na obce s více znečištěným ovzduším. O peníze mohou žádat jen fyzické osoby s domem, kde jsou maximálně tři bytové jednotky.
Kolika penězi přispěje Unie na výměnu kotlů
|
„Během příštích dvou let se bude v Plzeňském kraji rozdělovat 231 milionů korun,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje Martin Plíhal. Takzvané kotlíkové dotace budou pokračovat dál, v regionu bude možné vyměnit až 5000 kotlů.
Dotaci mohou získat majitelé domů o minimální energetické náročnosti třídy C. U domů s nižší třídou bude nutné provést současně s výměnou kotle alespoň jedno opatření v hodnotě do 20 tisíc korun vedoucí ke snížení energetické náročnosti rodinného domu. Lidé budou moci využít také program Nová zelená úsporám a zateplit dům.
„Na nízkoemisní kotle na biomasu, uhlí nebo na koupi tepelného čerpadla či plynového kotle budou moci lidé v Česku v následujících letech vyčerpat devět miliard korun. Je to díky tomu, že se nám na jaře podařilo získat dotaci z Unie,“ informoval při úterní návštěvě Plzně náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.
Největší zájem je o kotle na uhlí a biomasu
Radní Plzeňského kraje pro životní prostředí Václav Štekl uvedl, že krajský úřad zahajuje masivní informační kampaň, aby lidé dotace v maximální míře využili. Podle Kříže by mohly být k dispozici další peníze, protože když v některém kraji přidělený dotační limit nevyčerpají, přelije se do jiných krajů.
Ze zkušeností s kotlíkovými dotacemi podle Štekla vyplývá, že největší zájem mají lidé o kotle na uhlí a biomasu. O kotle na plyn, který je dražší, je zájem menší.
Kříž upozornil, že smyslem dotací je zlepšení zdraví lidí. Lokální topeniště jsou totiž výrazným zdrojem znečištění. Zdrojem benzopyrenu, což je karcinogenní polycyklický aromatický uhlovodík, jsou podle Kříže lokální topeniště z 90 procent, u prachových částic, které lidé vdechují, se domácí kotle podílejí na znečištění ovzduší třiceti procenty.
„Po šesti letech, kdy se počítá s čerpáním dotací, by se mohlo v Plzeňském kraji výrazně zlepšit ovzduší,“ myslí si Štekl.
Dotace lidem pomohou splnit povinnosti dané legislativou. Od 1. září 2022 totiž nebude možné provozovat kotle první a druhé emisní třídy, které nejvíce zatěžují ovzduší. Když lidé nevyužijí dotací, budou si muset nové kotle koupit ze svého.
„Naším cílem je do roku 2020 vyměnit v Česku na 100 tisíc kotlů,“ uvedl Kříž. Připomněl, že s dotací lidé získají i pohodlí, protože s plně automatickým kotlem odpadne majiteli nutnost častého přikládání. Kotli totiž stačí obsluha jen jednou za několik dnů.
