„Kumulativní přebytek hospodaření měst a obcí za deset let činil 220 miliard korun, z toho na Prahu připadá 100 miliard korun. Obce provozní přebytky nedokážou zužitkovat. Za poslední dekádu nevyužily na investice 147 miliard korun,“ uvedla na listopadové konferenci Den malých obcí Karla Rucká z odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí.
Václav Chroust, místostarosta Klatov, potvrdil, že paní Rudská má pravdu, ale měla by se zeptat proč. „Určitě by se dalo investovat, kdyby nebyly tak složité povolovací procesy,“ míní místostarosta města, které má naspořeno za poslední léta zhruba půl miliardy korun. Složité povolovací procesy platí podle Chrousta i pro dopravní stavby. Proto je v rozpočtu Klatov 45 milionů na opravy komunikací.
„Komunikace opravujeme, protože díky tomu nemusíme podstupovat stavební řízení. Když ho musíme absolvovat, je vše mnohem složitější. Pokud se ale někdo prochází po Klatovech, nerozezná, jestli byla komunikace opravená nebo rekonstruovaná,“ popsal Chroust s tím, že město má zásobník projektů, kde jsou akce za zhruba tři miliardy korun, které hodlá postupně realizovat.
Proinvestovat peníze efektivním způsobem
V letech 2024 až 2026 dojde na první část projektů. V roce 2024 se začnou budovat retenční nádrže, které doplní kapacitu klatovské čističky odpadních vod. Jedná se o projekt za 270 milionů korun, který bude podpořen dotací ve výši 70 procent, takže asi 70 až 80 milionů zaplatí město.
Dojde i na bývalou porodnici v Klatovech, kde má vzniknout domov se zvláštním režimem za téměř 200 milionů korun. Město počítá i s rekonstrukcí jezuitského semináře, což je poslední neopravený dům v centru Klatov. „Zorganizovali jsme architektonickou soutěž, teď v lednu vyhlásíme, kdo ji vyhrál, a bude se připravovat projektová dokumentace. Jedná se o projekt za 250 milionů korun,“ přiblížil Chroust.
V příštím roce má být na stole projektová dokumentace na nový dům chráněného bydlení pro lidi, kteří potřebují určitou podporu, ale mohou bydlet sami ve svých bytech. „Chtěli bychom vybudovat 12 těchto bytů, které v Klatovech chybějí. Jedná se o investice za 30 milionů korun,“ popsal Chroust.
Letos budou pokračovat opravy na D5, na řadu přijdou i lázně a Peklo |
U některých projektů se ale nedá odhadnout, kdy se uskuteční. Město třeba připravuje rekonstrukci domu v centru města a vše se protáhne kvůli požadavku památkářů. „Máme zachovat prvky krovu, který je ve stavu, že kdybychom na něj sáhli, spadne. Tím se oprava komplikuje,“ řekl Chroust.
Ministerstvo financí by podle něj mělo obce spíš chválit za to, že zodpovědně hospodaří. „My totiž chceme peníze proinvestovat efektivním způsobem. Nejsme přece v 50. letech, kdy se peníze utrácely jen tak,“ nastínil Chroust.
S Chroustem souzní i starosta Rokycan Tomáš Rada. „S péčí řádného hospodáře se snažíme udržet města minimálně zadlužená nebo nezadlužená. Kvůli tomu si na významné investice musíme naspořit. Snad už v příštím roce začneme rekonstruovat sokolovnu, což je projekt v řádu půl miliardy korun, a na to je při dnešní nejistotě těžké si půjčit,“ konstatoval Rada.
„Na významné investice musíme naspořit“
Neznamená to ale, že by se v Rokycanech nic nebudovalo. „Probíhají tu stále nějaké investice,“ sdělil Rada za město, které má na účtech kolem 780 milionů korun. „Pokud jde o disponibilní peníze, pohybujeme se kolem 500 až 550 milionů korun. Část zbývajících peněz je totiž zasmluvněných kvůli fondovému hospodaření, takže třeba příjmy ze skládek se mohou použít jen na životní prostředí,“ upozornil Rada.
I starosta Tachova Petr Vrána zastává názor, že je třeba, aby si města na budoucí projekty vytvořila rezervu. I on odmítá, že by se v Tachově neinvestovalo. „Na příští rok plánujeme dvakrát vyšší objem investic než rok předtím,“ sdělil Vrána. Jedná se o částku kolem 190 milionů korun.
Chata na Čerchově, sokolovna v Rokycanech. Města chystají řadu investic |
Za příliš velké finanční polštáře obce nekritizuje jen ministerstvo, ale i poradenská společnost CRIF - Czech Credit Bureau. „Obce v uplynulých třech letech do značné míry propásly příležitost výrazněji investovat do svého rozvoje. Přestože se jim díky dodatečným zásahům státu zvyšovaly příjmy i v době poklesu ekonomiky, zvolily raději opatrnější přístup a volné peníze ukládaly stranou,“ uvedla už v květnu 2022 analytička CRIF Věra Kameníčková.
V souvislosti s rekordním objemem peněz obcí na bankovních účtech Kameníčková upozornila na v té době rekordní inflaci. „Vysoký objem peněz na bankovních účtech je v současné situaci problematický. Tyto peníze totiž vlivem inflace ztrácejí svoji hodnotu,“ uvedla.
31. května 2023 |
