Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tv„Rekonstrukce znamenala celkovou obnovu střechy, fasády i interiérů,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Do konce ledna budou ještě probíhat dokončovací práce ve veřejných prostorách, celá stavba pak skončí v závěru března.
„Je tu ještě spousta nedodělků, ale náš cíl byl pustit sem co nejdříve cestující, aby měli lepší zázemí a nemuseli už tu chodit v úzkých koridorech, což pro ně bylo velké omezení,“ nastínil náměstek pro investice v oblasti Plzeň Petr Kolář.
Největší změnou podle něj byl přesun pokladen do samostatné části vedle hlavní vstupní haly v přízemí. „Chtěli jsme, aby byly na jednom místě. Snažili jsme se předat je v modernějším hávu,“ přiblížil Kolář.
V přízemí přibyly prodejny
Díky přesunutí pokladem může být v přízemí více prodejen. Celkem je jich třináct, což je podle Svobody ve srovnání s jinými nádražními budovami hodně. Pobočku zde budou mít Knihy Dobrovský, drogerie Rossmann, kavárna a pekárna Malinová, Nugatu - asijské potraviny a speciality, Kytky od Pepy, bude tu i kadeřnictví a další pobočky občerstvení. Jako na jediném nádraží v Česku tu bude provozovna řetězce občerstvení KFC.
Novinkou bude i venkovní posezení včetně stromů u prvního nástupiště vedle KFC, kde už jsou lavičky.
„Kromě nejdelšího vlakového tunelu máme i nejkrásnější nádražní budovu v Česku,“ uvedl po otevření nádraží náměstek plzeňského primátora pro dopravu Aleš Tolar.
Korunou investic, které v Plzni proběhly, nazývá rekonstrukci nádraží náměstek hejtmana pro dopravu a člen správní rady Správy železnic Pavel Čížek. Upozornil na to, že železniční uzel Plzeň už se opravuje zhruba dvanáct let a většina tratí přes Plzeň kromě průchodu na Dobřany už je hotová. Upozornil i na městem vybudovaný přestupní terminál. Díky tomu se k hlavnímu vlakovému nádraží přesunulo autobusové nádraží, které dřív od něj bylo daleko.
„Z budovy nádraží zůstaly jen památkové části, ostatní se dělaly nově. Znamená to, že budova je opravená na dalších 100 až 150 let,“ sdělil Čížek.
14. června 2023 |
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvNovináři a další hosté si mohli při otevření nádraží prohlédnout i spodní prostory nádraží. Jedná se o jakýsi tunel pod všemi nástupišti. Jsou zde hlavně prostory pro zásobování obchodních jednotek, ústí sem nákladní výtahy, které si někdy cestující zkouší přivolat, ale marně, protože pro veřejnost nefungují.
Ve vstupní hale je v zasklené vitríně motorová inspektorská drezína Dm 4-44003 z roku 1944, jejímž výrobcem byla firma Tatra Werke v Kopřivnici.
Zašlé a zaprášené fresky jsou minulostí
Ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že když se na začátku minulého století v českých zemích stavěly hlavní budovy nádraží, znamenalo to posun pro celou společnost a pro celou tehdejší ekonomiku. Připomněl i architekta budovy z roku 1907 a stavitele Rudolfa Štecha. „Jsem rád, že se původní prvky podařilo znovu obnovit, jsem rád, že se zachoval i slévač, u kterého si Plzeňané dávají sraz,“ poznamenal ministr na adresu rekonstrukce, která podle jeho slov přišla na miliardu korun.
Kromě soch slévače a železničáře po vstupu do hlavní haly nádraží praští do očí fresky, které jsou jako obě sochy z 50. let. Novinkou je podsvícení fresek. „Restaurovaly se, tím se obnovila jejich barevnost, předtím byly zašlé a zaprášené,“ uvedl Jaroslav Soumar z projektové firmy SUDOP Praha, která se na rekonstrukci také podílela. Fresky vznikly poté, co bylo na konci 2. světové války nádraží zasaženo náletem.
Původně byla na nádraží novorenesanční výmalba. „Od začátku se počítalo s tím, že fresky s budovatelskými motivy zůstanou zachované, protože každá doba zanechává svůj otisk, zkrátka, že architektonický styl Sorelu neboli socialistický realismus nebudeme vymazávat,“ konstatoval Soumar.
Když cestující zvednou ve vstupní hale oči nad fresky, zarazí je mapy nad oběma bočními vchody. Generální ředitel zhotovitelské firmy Metrostav DIZ Karel Volf vysvětlil, že při velkém sněžení na podzim, kdy nebyla střecha dodělaná, došlo k zatečení pod krytinu. „Není to trvalé zatékání, nyní už to vysychá. K dispozici jsou technologické procesy, díky kterým by to do otevření nádraží, což je naplánované na 31. března, mělo být v pořádku,“ nastínil Volf.
Přístavba s moderními plechovými prvky
Na boční přístavbě nádražní budovy, která není památkově chráněná, vznikly zdaleka viditelné plechové moderní prvky. Jedná se o přístavbu, která vznikla po 2. světové válce. Dříve tam byla podle pracovníků Správy železnic klasická fasáda s okny, nově je tam plechová fasáda s okny. Moderní prvky vyžadovaly přímo památkáři, podle kterých tím se mělo odlišeno to, co není památkově chráněné.
V přístavbě jsou kanceláře, šatny i nocležny pro zaměstnance, kde mohou přespat, když mají po službě. Podle Koláře se sem hodně zaměstnanců sestěhuje z kanceláří rozhozených nyní různě po Plzni, kde musely dráhy platit nájem. Mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová poukázala na to, že od války se s těmito prostory téměř nic nedělalo, takže rekonstrukce bude pro zaměstnance znamenat velký posun v kvalitě pracovního prostředí.
Plzeňská cyklokoordinátorka Radka Žáková uvedla, že nádraží zatím není moc přizpůsobeno cyklistům. „Jsou tu normální a jezdící schody a pro cyklisty je alternativa výtah. To může fungovat, ale třeba v sobotu, kdy je tu velké kvantum lidí, kteří mají kola, odhaduji, že budou muset vzít kolo do ruky a vynést ho nahoru na nástupiště, protože výtahem to asi většina nezvládne,“ poznamenala Žáková. Podle ní by se mohla snadno dodělat ližina pro kola umístěná na schodech, do které člověk kolo vloží a snadno s ním po schodech vyjede.
