Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu | foto: NIH

Biologickou léčbu nasadí třetině těžkých pacientů, výrazně prodlužuje život

  • 0
Ještě zhruba před pěti lety byla biologická léčba při léčbě rakovinných nádorů v začátcích, dnes se s její pomocí léčí ve Fakultní nemocnici Plzeň kolem 300 pacientů za rok. Jisté už je, že nemocným výrazně prodlužuje život. Průměrné přežití třeba u nemalobuněčného nádoru plic bylo dříve dva roky. Dnes pacienti přežívají sedm, osm let právě díky biologické léčbě.

„Biologická léčba se používá u rakoviny prsu, rakoviny plic, zatím málo u rakoviny tlustého střeva, začíná se používat také u rakoviny prostaty. Delší dobu než u ostatních nádorů se používá při léčení melanomu, kde má také příznivý efekt,“ nastínil primář Oddělení imunochemické diagnostiky a náměstek ředitele Fakultní nemocnice Plzeň Ondřej Topolčan.

Základem aplikace biologické léčby je vyšetření přítomnosti mutací určitých genů. Pomocí speciálních laboratorních metod jsou patologové schopni ze vzorku nádorové tkáně pacienta vyšetřit mutace genetické struktury nádorových buněk. Geny jsou sice běžně přítomné v každé buňce, podílejí se na regulaci různých buněčných procesů, pokud však dojde k poruše, tedy mutaci jejich genetické struktury, stanou se spouštěčem rakovinotvorných procesů.

„Mutací genů vyšetřujeme 600 až 700,“ sdělil Jindřich Fínek, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

Dříve dva roky, dnes pacienti přežívají i osm let

Fínek přiblížil postup při vyšetřování pacienta. Patologové prověří odebraný kousek tkáně prostaty na přítomnost genetických mutací. „Když se například objeví mutace BRCA 2, říká nám to, že by pacient mohl mít ještě nádor pankreatu a jeho příbuzné by mohly mít nádor prsu. Pak už se rozjíždí soubor dalších genetických vyšetření,“ vysvětlil Fínek.

A jaké jsou výsledky léčby? Průměrné přežití nádoru s nemalobuněčným karcinomem plic bylo dříve dva roky, dnes, pokud patologové zjistí přítomnost mutace ALK, pacienti přežívají sedm, osm let. „Důvodem je, že dostanou imunoterapeutickou léčbu neboli cílenou léčbu na tu konkrétní mutaci. Na každou mutaci je jiný lék, tento postup už je dnes běžnou klinickou praxí,“ popisuje Jindřich Fínek.

Ve Fakultní nemocnici Plzeň už se předepisuje třetině pacientů s pokročilým rakovinným nádorem, což je zhruba 300 za rok. Jak Fínek upřesnil, když zdravotní pojišťovna platí vyšetření, které přijde zhruba na 30 tisíc korun, platí i léčbu, která může přijít i na 100 tisíc korun za měsíc.

Léčba trvá několik měsíců, ale někdy i rok

Podle Topolčana léčba trvá několik měsíců, ale někdy i rok. Proces začíná u patologů. Když ve tkáni přijdou na některou z mutací genu, následuje podle Fínka zjišťování, jestli už tuto mutaci někdo po světě také zjistil a jestli už existuje vyzkoušená biologická léčba. „Takže u nádoru střeva používáme léčbu, kterou se předtím léčil nádor vaječníku, a funguje to, protože v obou případech byla přítomná stejná mutace,“ prozradil.

Imunoterapie podle Topolčana funguje tak, že se potlačují některé imunitní procesy, které rozvíjejí rakovinu. „Ale vždycky, když potlačujete něco, co nechcete, potlačujete i to, co je zdravé, tedy potlačujete i normální imunitu,“ vysvětlil Topolčan. Pro pacienty tedy platí speciální režim, který má předcházet tomu, aby se nakazili jiným onemocněním. „Při nasazení léčby jsou hospitalizováni, ale později jsou v domácím prostředí. Radí se jim, aby se vyhnuli návštěvám a prostředím, kde se koncentruje velké množství lidí. Jako prevence nákazy se předepisuje v kombinaci s biologickou léčbou preventivně i antibiotická léčba,“ nastínil Topolčan.