O náboženství se tam musí mluvit opatrně, říká kněz o muslimském světě

  9:30aktualizováno  9:30
Rakouský řeholní kněz, oblát Günther Ecklbauer působí od února v Plasích na Plzeňsku. Posledních devět let však pracoval v zemích islámského světa, kde se jako misionář věnoval křesťanům i muslimům. „Tam, kde jsou chudí lidé, chtějí jen jedno, žít důstojně a uživit své rodiny,“ řekl v rozhovoru MF DNES.

Oblát Günther Ecklbauer působil v Pákistánu, v Egyptě a v Libanonu. | foto: archiv Günthera Ecklbauera

Jak jste se stal oblátem?
Pocházím z Rakouska, kde jsem také studoval teologii a na fakultě jsem poznal misionáře obláty a v té době mě velmi oslovila věta z evangelia: „Pán mě poslal, abych chudým přinesl radostnou zvěst.“ A tato věta je také oblátským mottem. To mě zaujalo.

A jak jste se dostal až do Pákistánu?
V roce 1991 jsem byl v Čechách, kde jsem přijal v Kroměříži kněžské svěcení a pak tam 10 let jako řeholník oblát působil. Poté jsem strávil ještě rok v Jeruzalémě a Německu, odkud jsem se ale vrátil na tři a půl roku do naší komunity v Táboře. A pak mě už čekalo šest a půl roku v Pákistánu, s dvouletou přestávkou v Egyptě a Libanonu.

Kdo jsou misionáři obláti

Je to řeholní společenství uvnitř římskokatolické církve, jehož oficiální název zní Kongregace misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné. Jméno má svůj původ v latině: oblatus znamená darovaný, obětovaný, a tedy i zasvěcený. Obě jména v názvu vyjadřují i charakter společenství: oblátství zdůrazňuje zasvěcení se Bohu skrze čtyři řeholní sliby (slib chudoby, čistoty, poslušnosti a zvláštní oblátský slib vytrvalosti) a skrze intenzivní komunitní život.
Zdroj: oblati.cz

Co jste v Pákistánu dělal?
Byl jsem farářem v poušti. Měli jsme takovou farnost, kde se usídlili místní křesťané, aby obdělávali půdu a poušť zúrodnili, a tak získali vlastní půdu. K pákistánským farnostem také většinou patří škola. A my jsme jich jeden čas měli dokonce deset, což zní velmi honosně, ale mezi nimi byla i škola bez budovy, kde se děti učily pod stromem. Vzdělání je totiž nejdůležitější pro rozvoj místních lidí, jak křesťanů, tak muslimů. A škola je místem, kde církev může sloužit celé společnosti, a také je místem dialogu. Křesťanské děti se učí vystupovat před muslimy a získávají mezi nimi přátele. Katolické školství má mezi muslimy díky své kvalitě velmi dobré jméno.

Jaké byly vaše vztahy s muslimy?
Musím říct, že na pákistánský průměr docela dobré. A to proto, že jsme byli všichni chudí. Tam, kde jsou chudí lidé, chtějí jen jedno: žít důstojně a uživit své rodiny. A navíc jak křesťané, tak muslimové dělali ty stejné práce, byli drobní rolníci.

Měl jste jako křesťanský duchovní kontakt s muslimskými duchovními?
Minimální. Vzpomínám si jen na jednoho, se kterým jsem se občas bavil. Spíš to však byla náhodná setkání. Nebyly mezi námi žádné překážky, ale dialog s nimi jsme nevyhledávali. Spíš jsme se jich báli.

Fotogalerie

Báli?
V tom smyslu, že člověk tam musí být velmi opatrný, když mluví o náboženství, aby cokoliv nevyznělo jako útok. Mně se například asi třikrát stalo, že k nám do farnosti přišel muslim s žádostí o křest, ale já jsem ho vždy odmítl. Zaprvé to může být past. Ale i kdyby nebyla, a přišlo by se na to, tak je po něm. A pokud jde o mě, tak by mě přinejmenším vyhostili. U nich je konverze k jinému náboženství zakázána. Vysvětloval jsem jim to tak, že jestli o křest opravdu stojí, tak příprava trvá dva roky a ať přijdou za rok. To je překvapilo, protože v islámu stačí jen jednou vyslovit muslimské vyznání víry šahadu, a to stačí.

A setkali jste se někdy s fyzickým útokem?
V naší oblasti naštěstí ne, ale jsou oblasti, kde je to mnohem těžší. U nás jsme si mohli na svém pozemku normálně vybudovat kostel a na ten běžní muslimové nezaútočí. Mají ho v úctě jako místo modlitby. Stejně i mě jako duchovního, i když křesťanského.

Oddával jste smíšená křesťanskomuslimská manželství?
Ne, nikdy. Obě komunity jsou v tomto směru uzavřené. Jednou se stalo, že náš kluk, křesťan, utekl s muslimkou, a to se naše komunita velmi bála. Z toho mohl být pogrom.

Až pogrom?
Je to totiž zakázáno. Muslim si může vzít křesťanku, ale ne naopak. Protože na celém Východě je to tak, že otec určuje náboženství rodiny a dětí. Ten případ nakonec dopadl tak, že se je náš farník společně se spřáteleným muslimem vypravili hledat po celém Pákistánu. Nakonec je našli u příbuzných a přivedli nazpět. Tu dívku odevzdali nazpátek její rodině. Také se ale několikrát do roka stalo, že se křesťanské dívky, co pracovaly v továrnách na zpracování bavlny, zamilovaly do nějakého muslima a v noci za ním utekly. V tu chvíli už nemůžeme dělat nic. Veškerý kontakt je pak ztracen.

Když jste se stal misionářem oblátem, toužil jste působit ve vzdálených zemích?
Ani ne. Myslel jsem si, že zůstanu v Rakousku a budu pracovat s lidmi na okraji společnosti. Pak jsem byl vyslán do Česka, protože proč by Rakušana posílali někam na Východ, když někoho potřebují v Česku. Ale byla ve mně pořád taková silná touha sloužit těm úplně nejchudším. A touha působit v muslimské zemi přišla až později, vlastně po útocích z 11. září 2001. Pak jsem své představené sám prosil, abych mohl odejít do muslimské země.

A proč jste se vrátil nazpět do Čech?
Naše tamní komunita za tu dobu vyrostla a má už své pákistánské kněze. Ten čas s Evropanem byl jen intermezzo.

Jaký pro vás ten návrat je?
To je velmi niterná otázka, na kterou nemám zatím odpověď. Od února se tu rozkoukávám, působím ve farnosti a poznávám místní lidi. Zatím mám docela čas na modlitbu, což je po těch posledních hektických letech potřeba. Čekám na to, co mi tu Bůh přichystá.

Autoři:

Nejčtenější

Plzeň - Slavia 2:0, šlágr vyzněl pro mistra, snížil náskok na tři body

Plzeňský Jean David Beaguel se raduje z gólu, který vstřelil v zápase proti...

Také v desátém vzájemném duelu Plzně se Slavií po sobě zvítězili domácí. O třetí porážce ligového lídra v sezoně...

Tragédii dělilo 34 metrů. Expres vjel v Ejpovicích do cesty dalšímu vlaku

Vlaky, které zastavily v Ejpovicích jen kousek od sebe.

V pátek mohlo na české železnici dojít k velké vlakové tragédii. Večer v 19:20 hodin v Ejpovicích nedovoleně projel...

Plzeň se Slavií drží pět pohárových míst, koeficient znovu posílil

EUFORIE. Plzeňští fotbalisté se radují z vítězného gólu v úvodním utkání...

Fotbalové Česko i pro pohárový ročník 2020/2021 vyšle do kvalifikace o Ligu mistrů dva kluby. A další tři budou bojovat...

Senior, který jel po D5 v protisměru a srazil se s osobákem, zemřel

Senior, který způsobil nehodu v protisměru, zemřel

Senior, který ve čtvrtek vjel na dálnici D5 do protisměru a po několika kilometrech se u Rokycan čelně srazil s jiným...

Nouzové řešení selhalo. Limberský není stoper, potvrdil zápas v Záhřebu

Plzeňský obránce David Limberský předčasně končí zápas Evropské ligy v Záhřebu,...

Bylo jasně vidět, jak je zničený a zklamaný, když po druhé žluté kartě odcházel ze hřiště. Odvetné utkání prvního...

Další z rubriky

Ve sněhu na horách je dost vody. Zemědělci doufají, že zůstane v krajině

Sněhová nadílka přilákala na Železnorudsko davy běžkařů. V neděli ale horská...

Na Šumavě ve výškách nad tisíc metrů leží podle nejaktuálnějších měření Českého hydrometeorologického ústavu od 80 do...

Plzeň přidá cyklistům stovky metrů tras, postaví i lávku přes Radbuzu

Nová cyklistická lávka přes Mži u Radčické ulice v Plzni

Příznivci cyklistiky v Plzni se letos dočkají nových úseků cest. Radnice nechá upravit další část komunikace, která...

Po opravě prasklin vydrží dálnice D5 až čtyřicet let, slibují silničáři

Dálnici D5 od Plzně do Rozvadova čeká na jaře několik oprav. (19. 3. 2018)

Silničáři, kteří letos začnou opravovat první dva úseky dálnice D5 mezi Plzní a Rozvadovem, slibují, že díky nové...

Najdete na iDNES.cz