Skončily dohady o místě dopadu britského letadla. Město navíc s následky náletu bojuje dodneška. „Konečně se nám povedlo najít skutečné místo včetně fragmentů trosek letounu. Jsme rádi, že se nám od myslivců z Chlumčan a Dobřan podařilo získat příspěvky na pamětní tabuli, kterou jsme před týdnem slavnostně odhalili,“ říká Miloslav Faifr, velitel Klubu vojenské historie Posádkového velitelství v Dobřanech.
Právě to se zasadilo o nalezení místa, kam spojenecké letadlo dopadlo i o zřízení pietního místa. Připomínka padlých vojáků se nachází na vrchu Hujáb. Dodnes je tam možné najít fragmenty letounu.
Dobřany se staly cílem omylem. Spojenci totiž chtěli útočit na plzeňskou Škodovku, kde se vyráběly zbraně pro německou armádu. Britský způsob bombardování spočíval v tom, že v čele byly takzvaní značkaři, kteří měli určit správný směr letu a pomocí barevných znamení navést bombardovací slet v noci na cíl.
Místo Škodovky padaly bomby na léčebnu
Vše se určovalo podle vzdálenosti, rychlosti i větru. „Najednou se letadla ocitla v prostoru, který splňoval parametry. Označila místo Škodovky psychiatrický ústav. Všechny bombardéry se zaměřily na něj,“ uvedl památkář a historik Karel Foud.
Náletu se účastnilo 300 letadel a 36 z nich bylo sestřeleno. Jednou z posádek byla i ta, kterou vedl poručík Milton. Po sestřelení v letadle zahynulo pět Britů a dva Kanaďané.
„Celkové ztráty byly poměrně vysoké a výsledek špatný. Britové se pokusili v květnu udělat reparát. Tehdy to odnesly pro změnu Radčice. V tomto případě už ale i Škodovka nějaké poškození utrpěla, nicméně vše se opravilo,“ podotýká Foud.
Fabrika fungovala naplno až do 25. dubna 1945, kdy ji úspěšně bombardovali Američané. 307 létajících pevností, 276 jich doletělo. „Ti začali útočit už v prosinci předchozího roku. Už tehdy továrna nějaké škody utrpěla. Většina bomb však napadala na město. Nejtragičtější byl prosinec, kdy byl zničen například hotel Continental, městské lázně, ale i budova gestapa. Přestože se občas tvrdí opak, i ta byla zasažena omylem,“ dodává.
Vůbec první plán podniknout nálety na Škodovku sahá až do roku 1940. Letouny však tehdy vůbec k cíli nedoletěly. Další útok byl proveden v dubnu 1942. „Tehdy se toho účastnili i českoslovenští výsadkáři, kteří se podíleli na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ani tehdy nebyly spojenecké jednotky úspěšné,“ podotýká.
Rekonstrukce odkryla poškození domu při náletu
Na dobřanské radnici je téma náletu z roku 1943 velmi živé, protože se nedávno pustila do běžné rekonstrukce domu na náměstí, při které se odkrylo zásadní poškození náletem i velmi provizorní opravy, které tehdy financovali nacisté.
„Šlo jim o rychlost kvůli propagandě a výsledky tomu odpovídají. Jsem devátý rok ve funkci a je to už čtvrtá investice, kterou napravujeme následky bombardování,“ dodává starosta.
Ten také s oblibou připomíná zprávu Okresního národního výboru Plzeň-jih o stavu Dobřan v šedesátých letech minulého století, kdy stále ještě město tyfem ohrožovala bombami zničená kanalizační vedení.
Amatérský historik Rudolf Eisenhammer vlastnoručně sepsal pamětní knihu s dopátranými jmény civilních i vojenských obětí. V případech masových úmrtí se lidé pohřbí provizorně bez náhrobků. „Na jejich zvěčnění by ale měla vzniknout kniha se jmény, která se uloží na příslušném hřbitově. Vojáci byli zařazení na hřbitov v Mariánských Lázních, ale na civilisty se zapomnělo. Proto jsem knihu sepsal tak, aby byla k nahlédnutí na hřbitově,“ uvedl Eisenhammer.
Ačkoliv panuje názor, že tehdy zemřeli téměř výhradně jen Němci, v knize je i řada českých obětí, což se pravděpodobně nehodilo žádnému z režimů, které tu okolo té doby existovaly. Stejně tak nacisté i komunisté nijak nepřipomínali fakt, že při náletu na Dobřany padli první zahraniční osvoboditelé.
Spojenci bombardovali i nádraží
Kromě úspěšných i neúspěšných náletů na Škodovku letadla bombardovala na konci války také některá regionální nádraží. Spojenci tak chtěli zamezit přesunu Němců a převážení zbraní. Plzeňské nádraží bylo zničeno 17. dubna 1945. O tři dny později, ráno v sedm hodin se v českém vysílání BBC ozvalo varování, že klatovské nádraží bude během dne bombardováno. V 11 hodin 40 minut bylo vyhlášeno akutní nebezpečí a první letouny 8. letecké armády svrhly kouřové bomby pro vyznačení cíle.
Důvodem bylo zamezení pohybu německých transportů s vojskem, vězni a v tomto případě i převozu munice. Jeden z muničních vozů dostal přímý zásah a ozývala se série následných výbuchů od požáru dalších muničních vagonů.
Budova nádraží dostala několik přímých zásahů a zbortila se. Cílem útoků se staly také železniční stanice ve Staňkově nebo Rokycanech. V Holýšově zaútočil hloubkař na skupinu vagonů a shodou okolností zasáhl ten naplněný municí vyráběnou v místní fabrice. Byly tam dvě muničky. Jedna byla pobočkou koncentračního tábora Flossenbürg. Na fabriku, která se nacházela ve městě, letadla zaútočila 1. a 3. května. Holýšov se tehdy nacházel na území Říše. Stejně tak tomu bylo i s Tachovem. Ten se stal terčem 14. února 1945. Nálet nepřežilo kolem 50 lidí, zničeno bylo 70 domů. Tachov byl tehdy určen jako náhradní cíl kvůli špatné viditelnosti nad původním místem náletu.
