Nemáte jako správce CHKO Brdy obavy, že krajinu časem zahltí masy lidí?
Když jsem o prázdninách jezdil ve všední den po CHKO, za den jsem narazil maximálně na dvacet cyklistů. O svátcích a víkendech je to o něco větší množství. Navštěvované jsou ale hlavně dvě nebo tři lokality, kde turistů potkáme víc, někteří jsou v armádou zakázaných územích, kde ještě neskončila očista od munice. Nejnavštěvovanější jsou Padrťské rybníky a Jordán. Tam se návštěvnost pohybuje v řádu stovek lidí za den.
Překvapuje vás nízký zájem o Brdy - s výjimkou těch nejatraktivnějších míst?
Z pohledu ochránce přírody čím méně turistů, tím lépe. Ale je pravda, že jsme očekávali výraznější zájem.
Může být nižší návštěvnost ovlivněna tím, že v CHKO je vyznačeno jen málo tras? Pro pěší je to asi 80 kilometrů stezek a pro cyklisty jsou vyznačené trasy jen po okrajích.
Já si myslím, že to tím není. Lidé, kteří chtěli do Brd, tam jezdili i za dob vojenského újezdu, tedy před 1. lednem letošního roku. Důvodem byl fakt, že poměry tam byly ve všední dny relativně volné a o svátcích a o víkendech se do okrajových částí mohlo. Lidé tehdy zákazy nedodržovali. Třeba na Jordán nebo na Padrťské rybníky už se jezdilo i před patnácti lety.
Chybí lidem restaurace, dětská hřiště a další lákadla?
Ani to podle mě návštěvnost neovlivňuje. Brdy jsou totiž fyzicky dost náročné, když se dovnitř nedá autem zajet. Ale je to unikátní prostředí v rámci České republiky pro lidi, kteří si chtějí dát do těla a odpočinout si od civilizace. Kteří chtějí ujít dvacet kilometrů na čerstvém vzduchu a to bez vymožeností civilizace. Podle mě jsou Brdy ideální pro kola. Nyní jsou ovšem Brdy nejvíc využívané, a to jsme očekávali, k pořádání hromadných akcí typu různých běhů, pochodů a turistických závodů. Od začátku roku bylo tak deset větších akcí, ke kterým jsme udělovali souhlas. Příkladem je Brdská pětadvacítka v příbramské části, koncem července pak akce Běhej v lese.
Jste jako ochránci přírody spokojení s tím, že vám do Brd tolik lidí nechodí?
Myslím, že Brdy by unesly i desetinásobnou návštěvnost bez výrazné újmy na přírodě. Ale malá návštěvnost má výhodu v tom, že v současné době sbíráme méně odpadků.
Vy odpadky sbíráte?
Lidí na správě CHKO je sedm, lesáků pracují v CHKO desítky, takže odpadky sbírají především oni. Ale když jedeme do terénu, máme vždy pytel v autě.
Nebylo by účelné umístit po CHKO odpadkové koše či pytle?
Zkoušelo se to v různých chráněných územích právě pod tlakem rozmanitých sdružení, ale je to pak mnohonásobně horší problém. Odpadky totiž neodhazuje každý, ale jen určité procento lidí. Většina lidí ctí, že když si do lesa přinese svačinu, také si odnese odpadky. Ve chvíli, kdy do Brd umístíme koše, tak i tito lidé odpadky odhodí a problém se zdvojnásobí, ztrojnásobí. Vymyslet řešení je těžké. Jak zajistit, aby odpadky nerozfoukal vítr, aby zbytky neroztahala zvěř po lese? Navíc se musí zajistit pravidelný svoz odpadu, přitom cesty se v zimě neudržují. Vychází nám tedy, že náklady by byly mnohonásobně vyšší, než když sebereme odpadky po těch několika procentech neukázněných návštěvníků.
Pro vás je to ale jistá zátěž...
Ochránci zvířat to neradi slyší, ale pokud se bavíme o odpadcích, jako jsou plechovka od piva, plastová lahev nebo igelitový pytlík od svačiny, tak je sice pravda, že se dlouho rozkládají a většina z nich není estetická. Ovšem z pohledu toho, že by nějak zásadně vadily zvířatům nebo poškozovaly ekosystém, je jejich negativní vliv minimální. Zkrátka odpadky se trošku přeceňují. Horší věc je, pokud se do CHKO vyveze něco toxického nebo nebezpečného, což většinou ale nedělají návštěvníci, nýbrž lidé z okolních vesnic. Běžný turista si nepoveze na kole ostnatý drát nebo plechovku se zbytkem ředidla.
