„Dnes víc než třetina pacientů, kteří prošli chirurgickým odstraněním nádoru v játrech, žije déle než deset let po operaci. To je obrovský skok,“ říká přednosta Chirurgické kliniky plzeňské fakultní nemocnice Vladislav Třeška, který základy největšího centra jaterní chirurgie v Česku položil.
Největší skupinou pacientů jsou ti, u kterých se objeví metastáze v játrech jako následek nádoru tlustého střeva a konečníku. Jedná se tedy o takzvané sekundární jaterní nádory, kdy se mikroskopické odštěpky hlavního nádoru v tlustém střevě či konečníku objeví v játrech.
„Česká republika zaujímá přední pozice ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku, takže lze odvodit, že jí patří i přední pozice u jaterních metastáz. To je negativní stránka věci. Pozitivem je, že v oblasti operací jaterních metastáz patříme k evropské špičce. Na jednu stranu nám narůstá křivka výskytu, ale křivka úmrtí jde výrazně dolů,“ vysvětlil přednosta chirurgické kliniky, kde se ročně operuje kolem stovky pacientů s metastázami jater.
Narůstá křivka výskytu jaterních metastáz
Podle Třešky u více než 60 procent nemocných, u kterých se vyskytne karcinom tlustého střeva a konečníku, se buď současně s karcinomem nebo později, nejčastěji do dvou let od operace nádoru tlustého střeva, objeví jaterní metastáze.
Jak doplnil ředitel fakultní nemocnice Václav Šimánek, za pětadvacet let udělala medicína obrovský skok, protože v případě karcinomu tlustého střeva a konečníku se dříve lidé nedožili ani metastáze. „Dnes přežívají dál i v případě metastáz,“ konstatoval Šimánek.
Plzeňské Biomedicínské centrum Lékařské fakulty Univerzity Karlovy sází nejen na léčení s pomocí chirurgické léčby, ale vědci tu pracují na vývoji plošné metody, která by na nádor jater, ale i slinivky břišní, upozornila předem. Odborníci z tohoto vědeckého pracoviště mají proto pod drobnohledem soubor všech bakterií, které žijí v žaludku a ve střevech, jejichž složení by mohlo napovědět výskyt nádoru.
Podle vědeckého pracovníka centra a chirurga Václava Lišky by upozorněním na nádor mohl být neobvyklý poměr mikrobů. „Pokud by se podařilo něco podobného dovést do fáze plošného screeningu, kdy by se měřil třeba poměr mikrobů v trávicím traktu, který by upozornil na výskyt nádoru, bylo by to skvělé,“ uvažuje Liška s tím, že by se pak mohlo jednat o plošný screening typu okultního krvácení, které upozorňuje na nádor tlustého střeva a konečníku.
Chirurgové by chtěli na operace robota
V oblasti chirurgie jsou podle Třešky lékaři ve fázi, kdy vidí další posun chirurgické léčby v operacích s pomocí robota. Chirurgové by proto byli rádi, aby byl v Plzni i druhý robot, a to v pavilonu chirurgických oborů, který by se měl začít budovat příští rok v hlavním lochotínském areálu nemocnice.
„U jater zatím převažuje otevřená forma operací. Robotické operace jater se v Česku jen zkouší, a protože Plzeň je největší centrum jaterní chirurgie, chtěli bychom od nového roku začít s robotickou chirurgií,“ popsal Třeška.
Podle něj v nejbližší době plzeňskou nemocnici čeká boj o nasmlouvání robotických výkonů se zdravotní pojišťovnou. „Ten ale nebude vůbec jednoduchý,“ odhadl Třeška.
Výhodou robotické chirurgie jater je podle něj přehlednost operačního pole, navíc se minimalizuje jakýkoli třes rukou, když jsou ruce v opěrkách. Protože se jedná o miniinvazivní zákrok, nemocní stůňou úplně jinak než po běžné velké operaci. „Po velké jaterní operaci otevřenou cestou je doba hospitalizace kolem deseti dnů, po robotické operaci mohou jít pacienti čtvrtý den domů,“ popsal Třeška.
A proč to nejsou dostatečné argumenty pro pojišťovnu? „Když provedeme velkou operaci jater otevřenou cestou a následují komplikace, náklady na operativu výrazně narostou, což pojišťovna nebere v potaz a bere v úvahu jen cenu výkonu, která je v případě robota několikanásobně vyšší. Komplikace jsou pak ale podstatně nižší,“ popsal Třeška.
A co mohou lidé udělat pro to, aby přišli s rakovinným nádorem jater včas, a měli tak větší šanci na vyléčení? „Protože jaterní nádory úzce souvisí s nádory tlustého střeva a konečníku, Třeška doporučil pravidelné kolonoskopické vyšetření. Zatím totiž podle něj možnost bezplatné kolonoskopie využívá jen kolem 40 procent lidí vyššího věku, kterých se to týká. „Na nádory tlustého střeva mohou také upozornit bolesti břicha či poruchy vyprazdňování,“ dodal přednosta.
