Kornatec velký je pralesní specialista, který se vyskytuje především v oblastech se stojícími torzy suchých jedlí nebo smrků, které jsou napadené dřevožijnými houbami. Navíc tato torza musí být alespoň 10 let odumřelá a nejlépe osluněná.
„Vyhovují mu tedy místa, kde umírá více stromů najednou,“ vysvětlil mluvčí Národního parku (NP) Šumava Jan Dvořák.
„Znovu jsme tohoto vzácného zhruba 1,5 centimetru dlouhého, plochého, černého brouka objevili v roce 2018. Zjistili jsme, že se velká populace v řádech tisíců jedinců vyskytuje mezi Ztracenou slatí a Ptačí nádrží, u cesty na Březník za křižovatkou Na Ztraceném, a to na souších z roku 2009 až 2011. Tedy na těch souších, které po orkánu Kyrill vznikly po kůrovcovém žíru,“ upřesnil Dvořák.
Tak masivní výskyt kornatce velkého je jedinečný nejen v Čechách, ale v celé střední Evropě. „Aktuálně se vyskytuje jen v Žofínském pralese a v Beskydech, ale pouze v malých populacích čítající maximálně stovky jedinců,“ doplnil.
Poslední záznamy o jeho výskytu na Šumavě jsou z let 1905 až 1907 a to z oblasti jižní Šumavy, z Plechého a Želnavy. V blízkých lokalitách ho znovuobjevili v roce 2018.
Nejpočetnější populace je v oblasti Trojmezenska. „V letošním roce jsme mohli potvrdit nálezy kornatců velkých nejen v oblasti Ztraceného a Ptačí nádrže, ale také v okolí Tmavého potoka mezi Javoří pilou a Poledníkem, a nejen na území národního parku, ale i v rezervacích na Boubínsku a v povodí Blanice,“ vyjmenoval Dvořák.
„Je vzrušující každoročně pozorovat, jak se kornatec velký šíří z ohniska v prostoru Trojmezenského pralesa do lesů národního parku, ve kterých jsme přestali kácet kůrovcem napadené stromy. Kdyby blokáda kácení v roce 2011 na Ptačím potoce nebyla úspěšná a les bychom vytěžili, neměl by tam dnes brouk žádnou šanci na úspěch. Ale realita je jiná a kornatec si už sám tento přírodní les našel,“ doplnil ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
Lesy, které jsou ponechány přírodním dějům tak dokazují, že jejich znovuzrození se netýká jen samotných stromů, ale i obnovy původní pralesní druhové rozmanitosti.
Entomologové kornatci velkému říkají Velký piškot. Dětskou pochoutku připomíná oválný tvar výletového otvoru, který si vytváří ve stojících suchých stromech.
Aktivisté se poutali ke stromům na Šumavě (27. 7. 2011)
