Radnice dosud mohly zřizovat zóny, kde noví žadatelé nedostali doplatek na bydlení a přesouvali se pak jinam. „Jak se vypořádáme se situací, kdy se do malé obce nastěhuje velké množství naprosto cizích lidí, kteří nemají zájem tady bydlet, ale jdou jenom za doplatkem?“ obává se Michal Linhart, starosta Janovic nad Úhlavou, kde bezdoplatkovou zónu vyhlásili jako na jediném místě v regionu na jaře 2018.
Jednak pro ubytovnu u bývalých kasáren pro 200 lidí, ale také pro menší bytový dům na náměstí v Janovicích nad Úhlavou.
V ubytovně u kasáren se poté vyměnila klientela a místo lidí závislých na doplatku na bydlení se sem nastěhovali agenturní zaměstnanci, hlavně cizinci, kteří pracují ve vedlejší rozvojové zóně.
Neměli k Janovicím žádný vztah
„Zastavil se tedy příliv osob, které ve městě nebyly žádoucí, protože k ní neměly žádný vztah a orientovaly se jen na doplatek na bydlení,“ uvedl starosta. Podle jeho slov mu nezbývá než věřit vlastníkovi ubytovny u kasáren, který deklaroval, že už nemá zájem ubytovávat lidi s doplatkem na bydlení.
„Chce totiž ubytovnu revitalizovat a rozvíjet ji,“ uvedl starosta. Ten ovšem nevyloučil, že se může situace vrátit.
Kriminalita v obci se podle starosty po odchodu lidí závislých na doplatku na bydlení uklidnila.
„Mohli jsme zrušit asistenci bezpečnostní služby,“ uvedl Linhart. „Nám starostům bylo vždycky vysvětlováno, že se musíme postarat o své občany, že to je naše věc, ale naše věc to není v případě, že do soukromého objektu v obci s 2300 obyvateli se za státní peníze nahrne 150 lidí, kteří nemají k obci žádný vztah,“ sdělil Linhart.
A neměl starosta problém s tím, že lidé z ubytovny nebudou mít po zavedení bezdoplatkové zóny kde bydlet? Podle Linharta je pro lidi jednodušší jít bydlet na ubytovnu za státní peníze než se starat o svůj byt.
„Já si vždycky říkám, že ti lidé odněkud přišli, ti nebydleli pod mostem. Měli někde nějakou rodinu, bydleli třeba u rodičů nebo u svých příbuzných, měli tam i trvalý pobyt a protože jim někdo nabídl možnost jít někam bydlet za státní peníze, využili ji,“ uvedl Linhart.
„Poplašným zprávám, že když zrušíme doplatky na bydlení, z těchto lidí se stanou bezdomovci, nevěřím,“ sdělil Linhart s tím, že díky doplatku na bydlení lidi nic nenutí, aby se starali sami o sebe, aby převzali odpovědnost.
Nepřítelem jsou nepoctiví majitelé ubytoven
To podle něj ale neznamená, že se obec nepostará o místní, kteří mají problémy. „Protože kdykoli může přijít nemoc, nezaměstnanost, může jim vyhořet dům,“ dodal Linhart.
Podle něj je ale dnešní situace lepší než v roce 2018, protože doplatky na bydlení už není možné tak jednoduše získat, jako tomu bývalo dříve.
Ministryně práce Jana Maláčová míní, že společným nepřítelem jsou nepoctiví majitelé ubytoven, kteří sestěhovávají lidi v tísni na jedno místo. Jako rychlé a správné řešení vidí možnost státu vyvlastnit objekt za náhradu.
„Objekt, v němž vícero lidí, kteří v něm pobývají, pobírá dávky na bydlení. To si myslím, že je skutečně systémové opatření,“ uvedla ministryně.
Podle ní v Česku existuje nyní sto bezdoplatkových zón. V nich je 81 ubytoven, z toho 34 v Moravskoslezském a 14 v Ústeckém kraji.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vnímá rozhodnutí Ústavního soudu jako opožděnou spravedlnost. „Řešení samotné podstaty problému, tedy existence vyloučených lokalit v obcích, přitom stát i samosprávu teprve čeká,“ doplnil.
„Opatření využívaly obce jako krajní možnost v boji proti vzniku novodobých ghett, v boji s obchodem s chudobou, v boji s nárůstem kriminality,“ uvedl v prohlášení předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.
Praxi bezdoplatkových zón dlouhodobě kritizovaly nevládní organizace. Poukazovaly na to, že se tak problém neřeší, jen se přesouvá. Experti na sociální oblast zrušení bezdoplatkových zón uvítali. Jako řešení vidí dostupné bydlení.
